Ludwig z Hanau-Lichtenberg - Ludwig of Hanau-Lichtenberg

Ludwig z Hanau-Lichtenberg
narozený5. října 1487
Buchsweiler
Zemřel3. prosince 1553(1553-12-03) (ve věku 66)
Willstätt
PohřbenKostel sv. Adelphi v Neuweiler
Vznešená rodinaDům Hanau
OtecPhilipp II, hrabě z Hanau-Lichtenberg
MatkaAnna z Isenburg-Büdingenu

Ludwig z Hanau-Lichtenberg (5. října 1487 v Buchsweiler - 3. prosince 1553[1]) byl německý šlechtic. Byl to mladší syn hraběte Filip II a jeho manželka Anna z Isenburg-Büdingenu.

Administrativní kanceláře

V návaznosti na středověkou tradici vstoupil do duchovenstva. Tato tradice měla zajistit, aby celý kraj zdědil pouze jeden syn - obvykle ten nejstarší, zatímco jeho bratři získali přiměřený příjem ze svých duchovních kanceláří. Tímto způsobem by územní integrita kraje mohla zůstat nedotčena. Alternativou by bylo rozdělení kraje mezi všechny bratry, což by vedlo k fragmentaci. Po několika generacích by fragmenty byly příliš malé, aby poskytly jejich vládcům přiměřený příjem, a jejich suverenita by byla zpochybněna. Dát mladšímu synovi apanáž nebo pouze roční příspěvek nebyl v 16. století obecně považován za přijatelný (i když by to později bylo běžnou praxí). Další úvaha byla, že duchovenstvo se neoženilo; vzít si vhodnou šlechtičnu bylo drahé, protože takové dámy měly nárok na velkou dower a wittum kdyby ovdověli.

Ludwig a jeho bratr Reinhard zpočátku se vzdali svých práv a dostávali roční důchod a věcné vyrovnání.

Ludwig studoval právo na několika univerzitách a získal titul v oboru Bologna.[2] Poté se stal kánon v Štrasburk. Z neznámých důvodů rezignoval na tento post v roce 1513. Bylo to pozorováno jinde, tedy v tomto období, krátce před Reformace, administrativní úřady se staly méně atraktivními jako zdroj příjmů pro šlechtu. Po Ludwigově rezignaci jeho bratr Filip III poskytl mu okres Buchsweiler jako apanage. O rok později však vrátil okres svému bratrovi a tvrdil, že by bylo lepší, kdyby celý kraj spravoval jeden člověk. Přesný důvod tohoto činu nelze odvodit z řídkých zdrojů. Nicméně změna myšlení během přechodu z EU Středověk do Raně novověké období je jasně v důkazu.

V roce 1518 získal zámek v Willstätt jako jeho bydliště. V roce 1519 volič Palatine Louis V jmenoval jej Judex vicariatus v Reichskammergericht.

Ludwig zemřel 3. prosince 1553 a byl pohřben v kostele sv Neuweiler.

Problém

Ludwig se nikdy neoženil, měl mimomanželské vztahy, pravděpodobně se dvěma ženami.[3] Jeden z nich byl pojmenován Agnes, druhý pocházel z Rumpenheimu. Je také možné, že tyto dva popisy popisují stejnou osobu, tj. Ženu jménem Agnes, která pochází z Rumpeheimu. Měl nejméně dvě nemanželské dcery jménem Felicitas a Agnes.

Byl tu i nelegitimní Caspar z Hanau,[4] ale není jasné, zda byl tento Caspar synem Ludwiga nebo jeho otce Filipa. Caspar měl syna jménem Philipp Ludwig (zemřel 3. srpna 1612).[5]

Předci

Reference

  • Reinhard Dietrich: Die Landesverfassung in dem Hanauischen, v seriálu Hanauer Geschichtsblätter, sv. 34, Hanau, 1996, ISBN  3-9801933-6-5
  • M. Goltzené: Aus der Geschichte des Amtes Buchsweiler, v: Zaplať d’Alsace, číslo 111/112, s. 64 a násl
  • E. Haug. Groß-Arnsburg im Baerental, v: Wasgaublick, sv. 19, číslo 10, 1991, s. 364 a násl. A číslo 11, s. 412 a násl
  • Joseph Heinzelmann: Das „Gothaer Liebespaar“ je v Liebespaar, v: Archiv für hessische Geschichte und Altertumskunde, sv. 57, 1999, s. 209 a násl
  • Gustav Knod: Deutsche Studenten v Bologni 1289-1562, 1889
  • Reinhard Suchier: Genealogie des Hanauer Grafenhauses, v: Festschrift des Hanauer Geschichtsvereins zu seiner fünfzigjährigen Jubelfeier am 27. srpna 1894, Hanau, 1894
  • Ernst J. Zimmermann: Hanau Stadt und Land, 3. místo. vyd., Hanau, 1919, dotisk: 1978

Poznámky pod čarou

  1. ^ Dokument A 12.6f ve spisu 81 „Vláda Hanau“ ve státním archivu v Marburgu říká, že zemřel 3. prosince 1543
  2. ^ Knod, str. 182
  3. ^ Spieß, str. 224, poznámka pod čarou 113
  4. ^ Haug, str. 419
  5. ^ Goltzené, s. 64