Louis Calaferte - Louis Calaferte

Louis Calaferte (Francouzská výslovnost: [lwi kalafɛrt] ; 14. července 1928 - 2. května 1994) byl francouzský romanopisec. Narodil se v Turín, Itálie, ale když byl velmi mladý, emigroval do Francie se svými rodiči,[1] usazování v Lyon předměstí, kde strávil většinu svého dětství a dospívání.[2] V roce 1947 se vydal do Paříže, aby si splnil svůj sen stát se hercem, kde místo toho našel lásku k psaní.[2] V průběhu své kariéry publikoval řadu děl, včetně „fantastického množství románů, povídek, esejů, divadelních her, básní a erotiky obzvláště významné vulgárnosti, která vyvolala skutečné vzrušení i v tom nejzářivějším znalci“.[1] Tento styl psaní vyústil v řadu literárních cen, včetně Prix de l ‘Academie Française pro Autoportrét Ebauche d’un v roce 1983; za sbírku básní, Londoniennes v roce 1985; a za sbírku povídek, Promenades dans un parc v roce 1987.[1] Calaferte zemřel v Dijon, Francie dne 2. května 1994.[2]

Časný život

V raném mladém věku pracoval Calaferte jako pochůzkář v továrně na baterie a později začal pracovat jako obecný dělník.[2] Během této doby rád četl knihy;[1] následně, v roce 1947, se přestěhoval do Paříže, kde získal práci Odéon - Théâtre de l'Europe (dříve Théâtre de l’Odéon) jako divadlo další. Tehdy napsal své první hry. Jeden z nich byl proveden v a náhled vystoupení v Théâtre d'Angers, ve věku dvaceti let mu vysloužilo ovace ve stoje.[2]

Kariéra

S podporou svého „literárního hrdiny“[1] Joseph Kessel, měl Requiem des nevinní publikováno Éditions Julliard v roce 1952.[2] Tato práce byla vyvrcholením vzpomínek z dětství, ve kterých se začal objevovat vzpurný styl psaní Calaferte. Tato první kniha měla velký úspěch a brzy po ní následovalo vydání Partage des vivants (Lot of the Living) v roce 1953.[2] O dvě mladistvá díla by autor o dvacet pět let později ostře kritizoval.[3] Je citován slovy: „Kdybych měl pojmenovat dvě ze svých knih, které se mi hnusí, byly by to první dvě; Rád bych je viděl zmizet “.[3]

V roce 1956 se přestěhoval do Ráno v Monts du Lyonnais, kde napsal Septentrion, dílo obviněné z pornografie, které bylo následně cenzurováno a bylo zakázáno jej prodávat.[2] Bylo přetištěno až o dvacet let později, z iniciativy Gérarda Bourgadiera v Éditions Denoël,[2] francouzské nakladatelství. V tomto autobiografickém a erotickém románu Calaferte používá příběh z pohledu první osoby vyprávět putování začínajícího spisovatele, jeho čas strávený tajným čtením při práci jako dělník (jako dítě by se hlavní hrdina schovával na veřejných toaletách a četl tam velmi šťastně),[4] a jeho setkání se ženami. Nejdůležitější ženskou postavou v románu je bezpochyby Nora, nizozemská žena, která představuje ženskou emancipaci a společenský úspěch. Calaferte nadále pravidelně vydával sbírky básní a příběhů intimní a smyslné povahy; některé z nich byly snové a podivné a často byly spojeny s dětstvím. Jeho hry prozkoumávaly téma rodinných vztahů a používaly humorný i znepokojivý tón. Podle režiséra Patricka Pelloqueta jsou „postavy Louise Calaferteho spíše stereotypem pro určité chování než postavy v nejpřísnějším slova smyslu“.[5]

Do roku 1974 pracoval Calaferte pro lyonskou rozhlasovou stanici a v ORTF (Office de Radiodiffusion-Télévision Française).[2] Poslední roky svého života strávil poblíž Dijonu ve vesnici Blaisy-Bas s jeho ženou.[6] Mezi svými přáteli byl nejblíže spisovateli Georges Piroué[7] a divadelní režisér Jean-Pierre Miquel.[8] Miquel popsal Calaferteho práci jako „čestnou, drsnou a schopnou bláznivé rétoriky, [zatímco] se nikdy nevzdaluje od psychologické reality svých postav“.[8] Dodal, že to bylo „dobře zaoblené dílo - dokonalé, přesné, hluboce dojemné a zábavné“.[8] Miquel řekl, že jeho přítel Calaferte byl soukromý a přátelský člověk, někdo, kdo vždy mluvil, a jehož práce se vyznačovala drsností.[8] Zápisníky Calaferte také prezentují jeho publiku další aspekt autorovy umělecké osobnosti a demonstrují jeho vášeň pro malování[8] a jeho literární inspirace, která vychází z prací mnoha etablovaných myslitelů, včetně Paul Léautaud a Franz Kafka.[2]

Přesto, že ho jeho vrstevníci často přehlíželi,[9] Louis Calaferte vytvořil silná a osobní díla. Mezi nimi byl Způsob, jakým to funguje u žen (1992) (La méchanique des femmes), nezařaditelný krátký román[10] publikoval dva roky před svou smrtí, kterou pro obrazovku v roce 2000 upravil Jérôme de Missolz; nezažila však velký úspěch.[11] Calaferte se zamyslel nad svým autorským životem a řekl:

"Za to, že jsem napsal tolik ve věku od třinácti do dvaceti let, představil jsem dvě hry v Paříži a vydal svou první knihu ve věku dvaadvaceti, považuji se za talentovaného i po svých letech ... Vývoj mého myšlenky a moje schopnost porozumět jen vzkvétala, jak jsem v průběhu let postupně dospěl. “[2]

V průběhu své kariéry Calaferte vytvořil stovky děl, zejména sbírek poezie a povídek, divadelních her a poznámkových bloků. Louis Calaferte zemřel 2. května 1994 ve francouzském Dijonu. Jeho manželka Guillemette navrhla magistrátu, aby byla ochotna věnovat Calaferteho práci městu, za předpokladu, že bude vyhrazeno místo pro něj.[6] Pokračovala ve vydávání dosud neviděných svazků jeho notebooků.

Funguje

Romány

Requiem des nevinní, 1952, vydavatel: Collection Folio (č. 3388) (2000), Gallimard, (ISBN  2070410013)
Partage des vivants, 1953
Septentrion1963, vydavatel: Collection Folio (č. 2142) (1990), Gallimard, (ISBN  2-07-038227-3)
Země nikoho, 1963, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070772683)
Satori1968, vydavatel: Collection Folio (č. 2990) (1997), Gallimard, (ISBN  2070403483)
Rosa mystica1968, vydavatel: Collection Folio (č. 2822) (1996), Gallimard, (ISBN  2070400212)
Portrét de l'enfant1969, vydavatel: Collection Romans français (1981), Denoël, (ISBN  2207202933)
Zázemí, 1971, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207213455)
Limitrophe, 1972, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  220721723X)
La vie parallèle, 1974, vydavatel: Collection Documents actualité, Denoël, (ISBN  2207220516)
Épisodes de la vie des mantes religieuses, 1976, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207222519)
Voyage stellaire, 1977
Campagnes, 1979, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207225712)
Autoportrét Ébauche d'un, 1983, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207228541)
Un riche, trois pauvres, 1986, vydavatel: éditions Hesse - (ISBN  9782950406170)
L'Incarnation, 1987, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207234037)
Promenade dans un parc, 1987, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207233367)
Pamatuj na smrt, 1988, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070780007)
Maître Faust, 1992, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070759547)
La Mécanique des femmes, 1992, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070388638)
C'est la guerre, 1993, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070736326)
Le Monologue, 1996, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070743926)
Droguerie du ciel, 1996, vydavatel: Hesse éditions, (ISBN  291127203X)
Le zpíval fialovou de l'améthyste, 1998, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070752119)
Suite vesnická, 2000, vydavatel: Hesse éditions, (ISBN  2911272315)

Eseje

Les sables du temps„Éditions Le tout pour le tout, Paříž, 1998
Droit de cité1992, Éditions Manya, Folio Gallimard (č. 2670), 1995, (ISBN  207038702X)
L'homme vivant, Gallimard, L'arpenteur, 1994, (ISBN  2070740021)
Perspektivy, ilustrace l'auteura, Éditions Hesse, 1995, (ISBN  295040619X)
Art-Signal, Éditions Hesse, 1996, (ISBN  9782911272042)
Les fontaines silencieuses, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, 2005, (ISBN  2070772675)

Notebooky

Le Chemin de Sion (1956-1967), Carnets, Denoël, 1980, (ISBN  2207226239)
L'or et le plomb (1968-1973), Carnets II, Denoël, 1981, (ISBN  2207227685)
Lignes intérieures (1974-1977), Carnets III, Denoël, 1985, (ISBN  2207231232)
Le Spectateur nepohyblivý (1978-1979), Carnets IV, Gallimard, L'arpenteur, 1990 (ISBN  2070780244)
Miroir de Janus (1980-1981), Carnets V, Gallimard, L'arpenteur, 1993, (ISBN  2070736318)
Zprávy (1982), Carnets VI, Gallimard, L'arpenteur, 1996 (ISBN  2070743934)
Étapes (1983), Carnets VII, Gallimard, L'arpenteur, 1997, (ISBN  2070750221)
Trajectoires (1984), Carnets VIII, Gallimard, L'arpenteur, 1999, (ISBN  2070755614.)
Écriture (1985-1986), Carnets IX, Gallimard, L'arpenteur, 2001, (ISBN  2070763633)
Bilan (1987-1988), Carnets X, Gallimard, L'arpenteur, 2003, (ISBN  2070767787)
Okolnosti (1989), Carnets XI, Gallimard, L'arpenteur, 2005, (ISBN  2070772691)
Traversée (1990), Carnets XII, Gallimard, L'arpenteur, 2006, (ISBN  2070776883)
Situace (1991), Carnets XIII, Gallimard, L'arpenteur, 2007, (ISBN  9782070783144)
Směr (1992), Carnets XIV, Gallimard, L'arpenteur, 2008, (ISBN  978-2-07-011960-8)
Rozměry (1993), Carnets XV, Gallimard, L'arpenteur, 2009, (ISBN  9782070125562)
Le jardin fermé (1994), Carnets XVI, Gallimard, L'arpenteur, 2010

Hry

Aux armes, citoyens!, Baroquerie en un acte avec couplets 1986, Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207232735)
Théâtre kompletní, Éditions Hesse, 4 svazky (Pièces intimistes, 1993 et ​​Pièces Baroques I, II et III, 1994, 1996 pour le dernier (celkem 23 pièces au)

Básně

Ragtime, 1972, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207217248)
Paraphe, 1974, vydavatel: Collection Romans français, Denoël, (ISBN  2207220524)
Londoniennes, 1985
Décalcomanies, 1987
A.B.C.D., Enfantines, avec les ilustrace de Jacques Truphémus, Éditions Belle-fontaine, 1987
Haïkaï du jardin, 1991, vydavatel: Collection L'Arpenteur, Gallimard, (ISBN  2070780392)
Les metamorphoses du révolver, 1993
Ouroboros, 1995
Non-lieu, 1996
Pile ou face, 1996
Terre céleste, 1999
Imagerie, magie, 2000

Další díla

Une vie, une déflagration (entretiens avec Patrick Amine), Denoël, 1985
L’Aventure intérieure, (entretiens avec Jean-Pierre Pauty), Éditions Julliard, 1994
Vybírá dita, Entretiens et choix de textes, le Cherche Midi, 1997
Korespondence 1969-1994, avec Georges Piroué, edice Hesse, 2001

Ocenění

Prix ​​Ibsen za hru "Les Miettes" (1978)
Prix ​​Lugné Poe (1979)
Grand Prix de la littérature Dramatique de la Ville de Paris za celé své divadelní dílo (1984)
Grand Prix national des lettres (1992)

Reference

  1. ^ A b C d E https://www.independent.co.uk/news/people/obituary-louis-calaferte-1433763.html
  2. ^ A b C d E F G h i j k l http://editionshesse.com/?page_id=117
  3. ^ A b Le divák nepohyblivý, 1. listopadu 1978, Carnets 1978-1979, publikováno v roce 1990, str. 147
  4. ^ http://nplusonemag.com/french-sex-nove
  5. ^ http://www.dailymotion.com/video/x9zejr_entretien-avec-patrick-pelloquet-au_creation
  6. ^ A b http://www.bienpublic.com/region-dijonnaise/2011/11/08/pour-que-la-memoire-de-louis-calaferte-perdure
  7. ^ http://editionshesse.com/?page_id=33&category=22
  8. ^ A b C d E http://www.lexpress.fr/informations/mon-ami-calaferte_613780.html
  9. ^ http://horizonovipare.blogspot.ca/2011/04/louis-calaferte.html
  10. ^ http://www.ccenghien.com/2013/02/09/la-m%C3%A9canique-des-femmes/
  11. ^ http://www.allocine.fr/film/fichefilm_gen_cfilm=19617.html

externí odkazy