Louis-Gustave Amelot - Louis-Gustave Amelot
Louis-Gustave Amelot | |
---|---|
narozený | Brusel, Belgie | 25. srpna 1857
Zemřel | 1. prosince 1884 Mzendu, blízko Nyangwe, Kongo | (ve věku 27)
Národnost | belgický |
obsazení | Strojní inženýr, průzkumník, správce |
Louis-Gustave Amelot (25. Srpna 1857 - 1. Prosince 1884) byl belgický strojní inženýr, který sloužil u Mezinárodní africká asociace, předchůdce Konžský svobodný stát.
Raná léta (1857–1881)
Louis-Gustave Amelot se narodil v Bruselu dne 25. srpna 1857. Stal se strojním inženýrem, nastoupil do služby Mezinárodní africké asociace jako mechanik a odjel do Afriky 1. září 1881.[1]
Dolní Kongo (1881–1883)
Amelot zůstal v dolní části Konga asi rok, většinou v Vivi, stanici pod velením Otto Lindner (1852–1945). V červenci 1882 celkový velitel Henry Morton Stanley, který byl nemocný, sestoupil do Vivi. Přidělil Amelotovi, aby odešel do vnitrozemí Camille Coquilhat, Henri Avaert a Émile Parfonry Odešli 30. září 1882 a dosáhli Manyanga dne 17. října 1882. Amelot se musel vrátit.[1]Trpěl vředy na nohou a šel dolů k Banán zotavit se, kde se setkal Camille Coquilhat.[2]
Stanley Pool (1883–1884)
V březnu 1883 se šířily pověsti o vzpouře a Amelot doprovázel Théodore Nilis a Joseph Vandevelde přijít na pomoc Parfonrymu, který byl hlavou Isangila stanice. S příchodem posil byl problém vyřešen a Amelot pokračoval do Manyangy. V květnu jej Stanley jmenoval prozatímním velitelem Lutete příspěvek, který Alphonse van Gèle právě založil. V červnu byl jmenován velitelem Kimpoko stanice.[1]Na Kimpoku se Amelot pohádal s náčelníkem a šesti jeho předáky kvůli hnijícímu tělu hrocha, což mělo za následek jejich zabití.[3]Brzy se začaly šířit pověsti, že sloup je v nebezpečí, a Stanley nařídil úplnou evakuaci svých zaměstnanců a vybavení, aby Léopoldville.[1]Nově příchozí švédský důstojník Georges-Guillaume Pagels měl za úkol pomoci posádce odejít.[4]
Horní Kongo (1884)
Nějaký čas před únorem 1884 Amelot požádal o povolení opustit Kongo před koncem svého funkčního období.[5]Dne 25. března 1884 však Amelot opustil Léopoldville v kapitánovi Edmond Hanssens „expedice do Horního Konga.[6]Amelot vlastnil akordeon, který dobře zahrál, a pobavil členy expedice. 17. dubna 1884 dorazili dovnitř Équateurville.[7]O dva dny později se Hanssens a Van Gèle vydali do En Avant prozkoumat Řeka Ubangi s lékárníkem Courtoisem, de Guérinem a mechanikem Amelotem, posádkou deseti Zanzibarů a místním Afričanem, který měl působit jako jejich tlumočník.[8]Parník, který se vydal po proudu, obešel pravý břeh řeky Kongo, ale proud ho odnesl do bludiště ostrovů. Po třech dnech uviděli několik domorodých rybářů v kánoi.[8]Van Gèle se jim podařilo přesvědčit, aby jednali jako piloti, a po čtyřech hodinách plné páry dne 21. dubna 1884 vstoupili do silného proudu žluté vody Ubangi, kterou vystoupili do vesnice Bisongo. Obdrželi přátelské přijetí a Hanssens si vyměnil krev s náčelníkem Mkoko.[9]Šéf souhlasil s umístěním obou břehů Ubangi pod ochranu Mezinárodní africké asociace.[10]
Amelot pokračoval v expedici a podílel se na založení Stanice Bangala a průzkumy Mongala, Itimbiri a Aruwimi řeky.[6]Komická směs melodií, které složil pro svou akordeon, se jmenovala Hymne de l'Équateur pomohl prolomit led s místními lidmi, se kterými se setkali.[11]Expedice dorazila k Stanley Falls 3. července 1884. Hanssens ulevil Adrianovi Binniemu, který tam od té doby velil Henry Morton Stanley Návštěva v prosinci 1883, která by se vrátila na pobřeží Arvid Wester Dne 11. července 1884 Hanssens opustil Falls.[6]Amelotův podpis jako svědka je na dohodě (v angličtině) ze dne 18. října 1884 mezi synem Tipu Tipa Moniamanim a poručíkem Westerem, ve kterém Moniamani slíbil, že žádný Arab nepřijde k řece pod 7. kataraktem Stanleye nebo na západ od toho směřovat.[12]
V listopadu 1884 Van Gèle dorazil k Falls. Amlotovi skončilo funkční období a požádal o povolení k návratu do Evropy cestou Nyangwe a východní pobřeží Afriky. Na konci listopadu opustil Falls a zemřel na hematurie v Mzendu poblíž Nyangwe dne 1. prosince 1884.[1]
Poznámky
- ^ A b C d E Engels 1947.
- ^ Coquilhat 1888, str. 21.
- ^ Jeal 2011, PP335.
- ^ Jadot 1952.
- ^ Daerden & Wynants 2005, str. 95.
- ^ A b C Engels 1946.
- ^ Coquilhat 1888, str. 180.
- ^ A b Lotar 1937, str. 14.
- ^ Lotar 1937, str. 15.
- ^ Engels 1951, str. 928–937.
- ^ Coquilhat 1888, str. 196.
- ^ Bontinck 1974, str. 159.
Zdroje
- Bontinck, François (1974), Tip Tipa L’autobiographie de Hamed ben Mohammed el-Murjebi Tippo (asi 1840-1905) (PDF)„Bruxelles: Académie royale des Sciences d’Outre-Mer, vyvoláno 2020-09-09
- Coquilhat, Camille (1888), Sur le Haut-Kongo (PDF) (ve francouzštině), J. Lebègue, vyvoláno 2020-09-09
- Daerden, Peter; Wynants, Maurits (2005), Inventář archivu Henryho M. Stanleye (PDF), Tervuren: Královské muzeum pro střední Afriku, vyvoláno 2020-09-09
- Engels, A. (23. prosince 1946), „HANSSENS (Edmond-Winnie-Victor)“, Biographie Coloniale Belge, Já, Inst. roy. dvojtečka. belge, str. 479–493, vyvoláno 2020-09-06
- Engels, A. (31. července 1947), „AMELOT (Louis-Gustave)“, Biographie Coloniale Belge (francouzsky), Já, Inst. roy. dvojtečka. belge, str. 22–24, vyvoláno 2020-09-09
- Engels, A. (1951), „Vangele (Alphonse)“ (PDF), Biographie Coloniale Belge, 2„Institut royal colonial belge, s. 928–37
- Jadot, J. M. (22. prosince 1952), „PAGELS (Georges-Guillaume)“, Biographie Coloniale Belge (francouzsky), IV, Inst. roy. dvojtečka. belge, str. 671–673, vyvoláno 2020-10-01
- Jeal, Tim (06.10.2011), Stanley: Největší průzkumník Afriky, Faber & Faber, ISBN 978-0-571-26564-0, vyvoláno 2020-09-09
- Lotar, R. P. L. (1937), La Grande Chronique de l’Ubangi (PDF), Institut Royal Colonial Beige, vyvoláno 2020-08-31