Lottlisa Behling - Lottlisa Behling

Lottlisa Behling (15. července 1909 - 9. ledna 1989)[1] byl Němec historik umění a botanik.

Behling se narodil v Neustettin, Pomořansko. Byla dvojí obor historie umění a botaniky na univerzitách v Greifswald, Halle a Berlín. Přijala ji doktorát 1937 v Berlíně. Její disertační práce měla název Das ungegenständliche Bauornament der Gotik. Versuch einer Geschichte des Maßwerks. Poté pracovala v Staatlichen Museen zu Berlin a stal se profesorem středověkého umění a ozdoby na Univerzita v Jeně v roce 1953. O dva roky později ji přijala habilitace na Humboldtově univerzitě v Berlíně a stal se zástupcem ředitele Ústavu dějin umění na univerzitě v Jeně. V roce 1958 odešla Východní Německo a učil na Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg. Od roku 1960 učila dějiny umění na Ludwig-Maximilians-Universität München.[1][2]

Její výzkumné zaměření bylo ikonografie rostlin v středověký umění a pozdní středověká kresba. Její publikace Die Pflanzen in der mittelalterlichen Tafelmalerei a Die Pflanzenwelt der mittelalterlichen Kathedralen jsou považovány za referenční knihy.[1]

V Mnichově Lottlisa-Behling-Weg v Schwabing-Freimann je pojmenován po ní.[1][3]

Publikace (výběr)

  • Triumphkreuzgruppe der Danziger Marienkirche von 1517, ein Werk Meister Pauls von Danzig. V: Kunst. Bd. 1. 1948 ZDB-ID  214653-8, S. 36–47.
  • Eine Jüngste-Gerichts-Darstellung und ein Tumbengrab aus der Parlerwerkstatt v Thüringenu. V: Zeitschrift für Kunstwissenschaft. Bd. 2, č. 1/2, 1948, ISSN  0721-958X, S. 9–14.
  • Zur Engeldarstellung in der deutschen Kunst um 1000. V: Beiträge zur christlichen Philosophie. Bd. 6, 1950, ISSN  0174-8440, S. 25–37.
  • Die Passionstafeln vom Hochaltar der Predigerkirche zu Erfurt. V: Zeitschrift für Kunst Bd. 4, č. 3, 1950, ZDB-ID  202970-4, S. 188–204.
  • Die "Schöne Madonna" von Arnstadt. V: Die Kunst und das schöne Heim. Bd. 48, č. 11, 1950, ISSN  0023-5423, S. 405–408.
  • Der Hausbuchmeister - Erhard Rewich. V: Zeitschrift für Kunstwissenschaft. Bd. 5, č. 3/4, 1951, S. 179–80.
  • Symmetrieprobleme in der bildenden Kunst. V: Wissenschaftliche Zeitschrift der Friedrich-Schiller-Universität Jena. Gesellschafts- und sprachwissenschaftliche Reihe. Bd. 2, č. 3, 1952/53, ISSN  0138-1652, S. 125–153.
  • Die Freiberger Tulpenkanzel, eine Blume der Spätgotik. Ein Beitrag zum gegenständlichen Ornament der Spätgotik. V: Wissenschaftliche Zeitschrift der Friedrich-Schiller-Universität Jena. Gesellschafts- und sprachwissenschaftliche Reihe. Bd. 3, č. 4/5, 1953/54, S. 471–77.
  • Die Freiberger Tulpenkanzel, ein Gewächs der Spätgotik. V: Die Kunst und das schöne Heim. Bd. 52, č. 6, 1954, S. 211–213.
  • Die klugen und die törichten Jungfrauen zu Magdeburg. Nachträge und Ergänzungen zur Erforschung der Magdeburger Skulpturen. V: Zeitschrift für Kunstwissenschaft. Bd. 8, Nr. 1/2, 1954, S. 19–42.
  • Die Handzeichnungen des Mathis Gothart Nithart genant Grünewald. Böhlau, Weimar 1955.
  • Die Pflanze in der mittelalterlichen Tafelmalerei. Böhlau, Köln, Graz 1957.
  • Die Pflanzenwelt der mittelalterlichen Kathedralen. Böhlau, Köln u. A. 1964.
  • Matthias Grünewald. Langewiesche, Königstein im Taunus 1969.

Reference

  1. ^ A b C d Kunstgeschichte an den Universitäten in der Nachkriegszeit (= Kunst und Politik. Bd. 8). V&R Unipress, Göttingen 2006, ISBN  3-89971-322-2, S. 118 (online ).
  2. ^ „Kunstgeschichte in der Nachkriegszeit 1945–55“. Karlsruher Institut für Technologie (KIT), Institut für Kunst und Baugeschichte. 8. října 2012. Citováno 17. listopadu 2013.
  3. ^ „Lottlisa-Behling-Weg v Mnichově“. Stadtportal München. Citováno 17. listopadu 2013.