Statistická oblast Littoral – Inner Carniola - Littoral–Inner Carniola Statistical Region
Statistická oblast Littoral – Inner Carniola Primorsko-notranjska statistična regija | |
---|---|
![]() | |
Obce | 6 |
Největší město | Postojna |
Plocha | |
• Celkem | 1456 km2 (562 čtverečních mil) |
Populace (2020) | |
• Celkem | 52,841 |
• Hustota | 36 / km2 (94 / sq mi) |
Statistika | |
• Domácnosti | 20584 |
• Zaměstnaný | 18989 |
• Registrovaní nezaměstnaní | 2899 |
• Studenti vysokých škol | 1986 |
• Regionální HDP: | eur 681 m (12 965 EUR na obyvatele) |
The Statistická oblast Littoral – Inner Carniola (slovinština: Primorsko-notranjska statistična regija) je statistická oblast na jihozápadě Slovinsko. Do 1. ledna 2015 byl jmenován Statistický region Vnitřní Kraňsko-kras[1][2][3] (slovinština: Notranjsko-kraška statistická regija).[4]
Krasový terén, s Jeskyně Postojna a přerušovaný Jezero Cerknica, je nejdůležitější přirozenou vlastností této statistické oblasti. Jedná se o jeden z nejmenších statistických regionů ve Slovinsku a je nejméně hustě obydlený s hustotou obyvatelstva šestkrát nižší než Statistický region Střední Slovinsko. Tento region patří mezi ekonomicky méně rozvinuté v zemi, protože v roce 2012 přispěl pouze 1,8% slovinského HDP. S průměrem čtyř zaměstnanců na společnost patří podniky v regionu k nejmenším ve Slovinsku. V roce 2012 vyprodukovalo zemědělství v tomto regionu přibližně 6% hrubé přidané hodnoty, což je jeden z nejvyšších podílů hrubé přidané hodnoty v zemědělství v jednotlivých regionech. V roce 2013 byla průměrná využitá zemědělská plocha na farmu nejvyšší v tomto regionu. Tento region má nejvyšší míru zaměstnanosti ve Slovinsku (v roce 2013 to bylo 59,9%) a míra registrované nezaměstnanosti patří mezi nejnižší. Tento region má také nejvyšší podíl žen na terciárním vzdělávání (151 studentek na 100 studentů).
Obce
Statistická oblast Littoral – Inner Carniola zahrnuje následujících 6 obcí:
Demografie
Populace v roce 2020 byla 52 841. Má celkovou plochu 1 456 km².
Ekonomika
Struktura zaměstnanosti: 55,8% služby, 36,8% průmysl, 7,4% zemědělství.
Cestovní ruch
Přitahuje pouze 4,1% z celkového počtu turistů ve Slovinsku, nejvíce z Itálie (17,8%). Pouze 9,3% turistů pochází ze Slovinska.
Přeprava
- Délka dálnic: 32,5 km
- Délka ostatních silnic: 1241,9 km
Reference
- ^ OECD. 2012. Recenze OECD o vlivu na životní prostředí: Slovinsko 2012. Publishing OECD, str. 324.
- ^ Lapuh, Lucija. 2016. Měření dopadů recese na slovinské statistické regiony a jejich schopnost zotavit se. Acta geographica Slovenica 56 (2): 247–256, s. 252 a násl.
- ^ Boršič, Darja a Alenka Kavkler. 2009. Modelování doby nezaměstnanosti ve Slovinsku pomocí Coxových regresních modelů. Recenze přechodových studií 54 (1): 145–156, s. 54 148.
- ^ Sprememba Uredbe OŘECHY.
Zdroje
Souřadnice: 45 ° 41'00 ″ severní šířky 14 ° 14'00 ″ V / 45,68333 ° N 14,23333 ° E