Seznam starostů Varšavy - List of mayors of Warsaw
Varšavský starosta | |
---|---|
![]() | |
Zahajovací držák | Alexander Chalmers |
Formace | 1702 |
webová stránka | warszawa.pl |
The Varšavský starosta, nebo více doslovně Varšavský prezident (oficiální název v polština je „Prezydent Miasta Stołecznego Warszawy“, doslovný překlad „Prezident hlavního města Varšavy“) je vedoucím hlavní město Polska.
V návaznosti na Varšavský zákon (Ustawa warszawska) ze dne 27. října 2002 starosta Varšavy přebírá většinu výkonných funkcí ve městě. Jeho výsadou je mimo jiné správa městského majetku, který stále tvoří hlavní část města.
Současný starosta
Současný starosta je Občanská platforma Rafał Trzaskowski, který nastoupil do funkce 22. listopadu 2018.
Přehled

Legislativní a místní výkonné pravomoci vykonává městská rada (rada miasta), přímo volený starosta (prezydent) a městské úřady (urząd miasta).
Od roku 1990 byl prezident Varšavy zvolen městská rada.[1]
V letech 1994–1999 byl starosta okresu Centrum automaticky jmenován prezidentem Varšavy: starosta Centra byl zvolen okresní radou Centra a rada byla zvolena pouze obyvateli Centra.
Volby
Od roku 2002 je prezident Varšavy volen všemi občany Varšavy. Sídlem primátora je radnice, známá jako Provizní palác nebo Palác ministerstva příjmů a státní pokladny.
1. volby, 2002
Večírek | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
PiS | Lech Kaczyński | 265 994 | 49,58 | ![]() | |
SLD-UP | Marek Balicki | 117 227 | 21,85 | ![]() | |
PO | Andrzej Olechowski | 72 282 | 13,47 | ![]() | |
Nezávislý | Julia Pitera | 32 009 | 5,97 | ![]() | |
UW | Zbigniew Bujak | 14506 | 2,70 | ![]() | |
LPR | Jan Maria Jackowski | 11 571 | 2,16 | ![]() | |
SRP | Henryk Dzido | 9 386 | 1,75 | ![]() | |
Nezávislý | Antoni Macierewicz | 5 849 | 1,09 | ![]() | |
PSL | Janusz Piechociński | 2 562 | 0,48 | ![]() | |
Nezávislý | Waldemar Fydrych | 2 088 | 0,39 | ![]() | |
Nezávislý | Józef Janik | 1 078 | 0,20 | ![]() | |
Nezávislý | Jerzy Krzekotowski | 787 | 0,15 | ![]() | |
Nezávislý | Mirosław Bojańczyk | 625 | 0,12 | ![]() | |
Nezávislý | Lech Jęczmyk | 575 | 0,11 | ![]() |
Večírek | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
PiS | Lech Kaczyński | 335 262 | 70,54 | ![]() | |
SLD-UP | Marek Balicki | 140 015 | 29,46 | ![]() | |
PiS vyhrát (nové sedadlo) |
2. volby, 2006
PO | Hanna Gronkiewicz-Waltz | 374 104 | 53,18% | ![]() | |
PiS | Kazimierz Marcinkiewicz | 329 309 | 46,82% | ![]() | |
Večírek | Kandidát | Hlasy | % | ±% |
---|
3. volby, 2010
PO | Hanna Gronkiewicz-Waltz | 345 737 | 53,67% | ![]() | |
Večírek | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
PiS | Czesław Bielecki | 149 200 | 23,16% | ![]() | |
SLD | Wojciech Olejniczak | 85 889 | 13,33% | ||
WiP | Janusz Korwin-Mikke | 25 153 | 3,90% | ||
Nezávislý | Romuald Szeremietiew | 13 921 | 2,16% | ||
Wspólnota Samorządowa | Katarzyna Munio | 11 465 | 1,78% | ||
Gamonie i Krasnoludki | Waldemar Fydrych | 4 952 | 0,77% | ||
PSL | Danuta Bodzek | 3 329 | 0,52% | ||
UPR | Piotr Strzembosz | 2 774 | 0,43% | ||
Polska Patriotyczna | Piotr Skulski | 1 155 | 0,18% | ||
Lepsza Polska | Cezary Stachoń | 624 | 0,10% |
4. volby, 2014
PO | Hanna Gronkiewicz-Waltz | 342 857 | 58,64% | ![]() | |
PiS | Jacek Sasin | 241 790 | 41,36% | ![]() | |
Večírek | Kandidát | Hlasy | % | ±% |
---|
5. volby, 2018
PO | Rafał Trzaskowski | 505,187 | 56.67% | ![]() | |
PiS | Patryk Jaki | 254,324 | 28.53% | ![]() | |
Večírek | Kandidát | Hlasy | % | ±% |
---|
Seznam starostů
- Polsko-litevské společenství (První polská republika,[2] Před 1792)
- Alexander Chalmers (1702–1703)
- Józef Benedykt Loupia (1724–1727)
- Henryk Makin (1728)
- Józef Benedykt Loupia (1734)
- Mateusz Kostrzewski (1743)
- Paweł Andrychowicz (1750–1751)
- Paweł Andrychowicz (1753)
- Jan Feliks Dulfus (1754–1756)
- Michał Sakres (1761)
- Jan Feliks Dulfus (1764)
- Michał Sakres (1765–1766)
- Jan Feliks Dulfus (1767)
- Michał Sakres (1768)
- Franciszek Witthoff (1769–1771)
- Grzegorz Łyszkiewicz (1772)
- Wojciech Lobert (1773–1776)
- Jakub Maraszewski (1777)
- Franciszek Witthoff (1778–1779)
- Grzegorz Łyszkiewicz (1780–1780)
- Wojciech Lobert (1781–1788)
- Jan Dekert (23. února 1789 - 4. října 1790)
- Józef Michał Łukasiewicz (1791-13 dubna 1792)
- Ignacy Zakrzewski-Wyssogota (16. dubna 1792-25. Srpna 1792)
- Józef Michał Łukasiewicz (30. srpna 1792 - 20. března 1793)
- Andrzej Rafałowicz (21. března 1793 - 17. dubna 1794)
Kościuszko povstání
- Andrzej Rafałowicz (21. března 1793 - 17. dubna 1794)
- Ignacy Zakrzewski-Wyssogota (17. dubna 1794 - 3. listopadu 1794).
- Józef Michał Łukasiewicz (20. listopadu 1794 - 25. července 1796).
Pruská okupace (1795–1806)
- Franz Schimmelpfennig von der Ove (25. července 1796 - 23. dubna 1799)
- Friedrich Georg Tilly (23. dubna 1799 - 27. listopadu 1806)
Varšavské vévodství (1807–1815)
- Joachim Moszyński (Prosinec 1806 - 21. února 1807)
- Paweł Bieliński (17. dubna 1807 - 4. července 1807)
- Stanisław Węgrzecki (4. července 1807 - prosinec 1815)
Kongres Polsko (1816–1915)
- Karol Woyda (6. ledna 1816-30. Listopadu 1830)
- Stanisław Węgrzecki (30. listopadu 1830 - 26. června 1831)
- Jakub Ignacy Łaszczyński (17. června 1831-1837)
- Aleksander Graybner (1837 - 9. listopadu 1847)
- Teodor Andrault de Langeron (10. listopadu 1847 - únor 1862)
- Kazimierz Woyda (luty 1862-15. srpna 1862)
- Zygmunt Wielopolski (16. srpna 1862-18. Září 1863)
- Kalikst Witkowski (16. září 1863 - 1. října 1875)
- Sokrates Starynkiewicz (18. listopadu 1875 - 6. října 1892)
- Nikolai Bibikov (6. října 1892-29. Června 1906)
- Wiktor Litwiński (Červenec 1906 - 26 dubna 1909)
- Aleksander Miller (4. září 1909 - 4. srpna 1915)
První světová válka a německá okupace (1916/1917)
- Zdzisław Lubomirski (5. srpna 1916 - 6. října 1917)
Polská republika (Druhá polská republika, 1918–1939)
- Piotr Drzewiecki (28. listopadu 1921 - 7. prosince 1922)
- Stanisław Nowodworski (7. prosince 1922 - 22. června 1927)
- Władysław Jabłoński 22. června - 7. července 1927
- Zygmunt Słomiński (7. července 1927 - 2. března 1934)
- Marian Zyndram-Kościałkowski (2. března - 28. června 1934)
- Stefan Starzyński (2. srpna 1934-27. Října 1939)
Vláda (1939–1944)
- Julian Kulski (28. října 1939 - 1. srpna 1944)
- Marceli Porowski (5. 8. 1944 - 2. 10. 1944)
- Helmut Otto Nacistická říše pověřena starostou (říjen 1939)
- Oskar Rudolf Dengel Nacistická říše pověřená starosta (5. listopadu 1939 - 20. března 1940)
- Ludwig Leist Nacistický zplnomocněný zástupce guvernéra varšavského okresu, od října 1941 starosta Varšavy. Je třeba objasnit, že poslední tři zmínění byli jmenováni nacisty během jejich okupace Polska.
Polská lidová republika (1945–1989)
V letech 1950 až 1973 byl nejvyšší představitel varšavské vlády jmenován „vedoucím prezidia Národní rady hlavního města Varšavy“ (Przewodniczący Prezydium Rady Narodowej miasta stołecznego Warszawy).
- Marian Spychalski (18. září 1944 - březen 1945)
- Stanisław Tołwiński (5. března 1945 - 23. května 1950)
- Jerzy Albrecht (23. května 1950-14. Května 1956)
- Janusz Zarzycki (14 května 1956-17 prosince 1956)
- Zygmunt Dworakowski (17. prosince 1956 - 5. května 1960)
- Janusz Zarzycki (5. května 1960 - 29. prosince 1967)
- Jerzy Majewski (29. prosince 1967 - 9. prosince 1973)
- Jerzy Majewski (13 prosince 1973-18 února 1982)
- Mieczysław Dębicki (18. února 1982 - 5. prosince 1986)
- Jerzy Bolesławski (5. prosince 1986-30. Ledna 1990)
Polská republika (od roku 1990)
- Stanisław Wyganowski (27. ledna 1990 - 5. října 1994)
- Mieczysław Bareja (5. října 1994 - 3. listopadu 1994)
- Marcin Swiecicki (3. listopadu 1994 - 30. března 1999)
- Paweł Piskorski (30. března 1999-14. Ledna 2002)
- Wojciech Kozak (14. ledna 2002-18. Listopadu 2002)
- Lech Kaczyński (18. listopadu 2002 - 22. prosince 2005)
- volný (22. prosince 2005 - 9. února 2006)
- Mirosław Kochalski (Úřadující, 9. února 2006 - 18. července 2006)
- Kazimierz Marcinkiewicz (Úřadující; 18. července 2006 - 2. prosince 2006)
- Hanna Gronkiewicz-Waltz (2. prosince 2006 - 22. listopadu 2018)
- Rafał Trzaskowski (od 22. listopadu 2018)
Viz také
Poznámky a odkazy
- ^ "Dokument Djordjeviče Masy | Správa a řízení | Strategické plánování". Scribd. Citováno 23. ledna 2018.
- ^ Oficiální název země v polštině je „Rzeczpospolita Obojga Narodów“, což doslovně znamená „Republika obou národů“ (polská Rzeczpospolita je doslovný překlad řeckého „res publica“), i když tato země byla královstvím. V Polsku označujeme tuto historickou zemi jako „Pierwsza Rzeczpospolita“, což znamená First Commonwealth, First Res Publica, First Republic). Tyto problémy s překladem často vedou k mylné představě