Seznam skladeb Percyho Pitta - List of compositions by Percy Pitt

Ačkoli většina z Percy Pitt je Zdá se, že skladby byly provedeny během jeho života, ne všechno bylo publikováno; a ne každé publikované dílo dostalo opusové číslo. Mnoho z jeho prací vydalo nakladatelství Augener, který také publikoval Most, Delius a Irsko.[1] Částečný seznam Pittových publikovaných skladeb (s čísly opusu i bez nich) se objeví v Padzírek a 1904-1910 (34 svazků, publikováno v letech 1904-1910). Zdá se, že některým dílům bylo po vydání svazku před rokem 1910 přiděleno číslo opusu. Mezery v pořadí čísel opusu však zjevně stále zůstávají, např. Op. 2, 7, 12, 13 atd.[poznámka 1] Zdá se však, že čísla opusu byla chronologicky přiřazena v přibližném pořadí.

Řada děl existuje ve verzích pro orchestr i pro klavírní redukci (sólo nebo duet) a k datům přiřazeným mnoha položkám v tomto neúplném seznamu je třeba přistupovat opatrně.

Podle jeho vlastního úvodu do Pittovy biografie, Henry Wood uvedla první představení většiny Pittových hlavních děl po roce 1896 kromě G moll Sinfonietta, který byl napsán na žádost Hans Richter, který ji provedl v roce 1906 Birminghamský tříletý hudební festival.[2]


Seznam děl bez čísla opusu

Orchestr
Suite D dur - Prelude & Bourrée (1891)[3]
Orchestrální suita (Suite d'Orchestre?) Ve čtyřech větách (1895)[4]
Předehra, „Zkrocení zlé ženy“. (1898)[5]
Hercules March (1898)
Scénická hudba pro „Paola a Francescu“. (1902)[6][pozn. 2]
Scénická hudba k 'Flodden Field' (1902)[pozn. 3]
Scénická hudba k filmu „Richard II“ (1903)[pozn. 4]
Symphony (Sinfonietta) g moll (1906)[pozn. 5]
English Rhapsody (1910)[7][8]
Serenáda pro malý orchestr (1911)[9]
Sakura suite č. 1 (1914)[10]
Sakura suite č. 2 (Suite de Ballet) (1915)[11]
Balet Egyptien (1915)[12]
Suite pour petite orchester (1915)[12]
Symfonická báseň „Anactoria“ pro violu a orchestr.[pozn. 6]
Komora
Klavírní trio (1890)[3]
Klavír
Tarantella v C, pro klavír. (1902)
Improvizace pro klavír. (pub. Ascherberg, 1919)[13][pozn. 7]
Carnet de Voyage, nalít piano. (1928)
1. Předehra 2. Suvenýr 3. Sérénade à la lune 4. Berceuse 5. Valse mignonne.
Five Dances - Suite in the old style, for piano, etc. (orch?) (1930)
Písně s orchestrem
Pět básní pro baryton a orchestr (po Lenau, Cornelius, Dahn, Tasso atd.? (1902)[14][15][pozn. 8]
Čtyři básně pro mezzosoprán a orchestr. (1904)[16]
'Sérénade du passant' pro soprán a orchestr, pro Luisa Tetrazzini (1912)[17]
Sólové písně
Zdarma kopí (pub. Leonard)
Edenland (hospoda Willcocks)
Fedora - Gavotte
Pro památku (pub. Ascherberg)
Její příchod (hospoda Ricordi)
Zapomeňme (1928)[18]
Řádky k jeho Ladye (po básni 17. století od H. Byatta). (1894)
Láska je sen (Alfred Austin). (pub. Elkin, 1903).[pozn. 9]
Jaro (1928)[19]
Týden před Velikonocemi (lidová píseň arr. Sussex)
Když jsme se rozešli (hospoda Ascherberg)
Rok co rok (pub. Boosey)
Včera a dnes (Frances H. Burnett). Nepublikovaný holograf MS ze dne 6. listopadu 1892.[pozn. 10]
Když jsem mrtvý, má nejdražší. (slova, C. Rossetti) (pub. Gale, Weekes) (1896)
refrén
Blahoslavený Damozel, pro sbor a orchestr.[20]
Schwerting the Saxon, pro sbor a orchestr.[20]
Zephyre, zůstaň na svém tuláckém letu. Radost pro mužské hlasy TTBB (1894)
Der Trauernde Jager (The Stricken Hunter) pro šestidílný sbor. (1912)[21]

Seznam děl s číslem opusu

Op. 1: Bagety pro housle a klavír
1. Air de Ballet, 2. Lamento, 3. Romance, 4. Gavotte 5. Amoroso 6. Moto Perpetuo Souvenir.
Op. 2
Op. 3: Part Songs for ATBB Male Voices. (1895)
1. Západ slunce. 2. Serenáda - Zatímco moje paní spí. (Trans. J. G. Lockhart) 3. Cavalierova píseň (G. J. Whyte-Melville)
Op. 4: Siluety (první sada). Trois morceaux, pro klavír. (1895) Orch. skladatel (1907?)
1. „Scene de Ballet“ 2. Feuillet d'Album 3. Etude Mignonne
Op. 5: Hohenlinden, kantáta pro sbor a orchestr mužů TTBB. (Slova Thomase Campbella.) (London: Novello, c1889)
Op. 6: Část písní pro sbor.
1. Píseň večer, SATB (S. K. Wiley). 2. Láska je nemoc plná utrpení, Madrigal v 6 částech.
Op. 7
Op. 8: Akvarely, pro housle a klavír / orchestr?
1. Canzonetta. 2. Chant d'Automne. 3. Valse Oubliee.
Op. 9: Le Sang des Crépuscules: Prélude Symphonique d'après Charles Guérin. (Orch. 1900?)[22]
Op. 10: Bolest Werthera. Humorné kvarteto pro mužské hlasy ATBB (W. M. Thackeray)[pozn. 11] (1901)
Op. 11: Miniatury. 3 morceaux pro klavír. (Londýn, Augener & Co., září 1894)
1. Gavotte et Musette. 2. Lointain passé. 3. Scherzino.
Op. 12
Op. 13
Op. 14: Pensées Uprchlíci, pro klavír.
1. En Valsant. 2. In Memoriam 3. Mélodie Intime
Op. 15
Op. 16: Dojmy. Trois Morceaux nalít klavír. (1895)
1. Improvizace. 2. Veille de Départ. 3. Humoreska
Op. 17: Ballade pro housle a orchestr (nebo housle a klavír) (1900)[9]
Op. 18: Tři romantické skladby pro violoncello a klavír. (1896)
1. Petite Romance 2. Arioso 3. Feux follets
Op. 19
Op. 20: Modern Suite (Suite de Ballet) pro orchestr. (1896) Také? Arr. piano jako 4 Morceaux?
1. Předehra. 2. Minuetto. 3. Ballade. 4. Scherzo-Valse
Op. 21: Korunovační pochod pro orchestr. Také arr. klavír. (1896/7)[23][pozn. 12]
Op.22: Concertino c moll pro klarinet a orchestr. Také arr. klarinet a klavír. (1897)[24][pozn. 13]
Op. 23
Op. 24: Fêtes Galantes. Miniaturní suita pro orchestr po Verlaine. (1896)[25] Také arr. pro klavírní duet a pro klavírní sólo (alespoň Colombine) skladatele (1897)
1. Průvod 2. Loutky 3. Sentimentální přestávka 4. Colombine (Valse) 5. Finále.
Op. 25
Op.26: Popelka, hudební pohádka pro pianoforte duet. London, G. Ricordi & Co., 1899. Ilustroval Nelia Casella[26] Také pod taktovkou skladatele. Ilustrované skóre klavírního duetu ve společnosti imslp. Dva výňatky na YouTube.[pozn. 14]
Op. 27: Four Little Songs, pro hlas a klavír.
1. Hildachen (E. Breck) 2. Ovocný sad. (K. Munkittrick) 3. Bílá růže 4. Jaro (W.D. Howells)
Op. 28
Op. 29: Harmonies d'Autonne, pro klavír. (1899)
1. Promenade sentimentale. 2. Valse mélancolique. 3. Crépuscule
Op. 30: Dílčí písně, pro sbor a klavír SATB. (1899/1900)
1. Do noci. 2. Shepherds all and Maidens fair. (E. Nesbit) 3. Symfonie lásky (O'Shaughnessy) 4. Láska je nemoc
Op. 31
Op. 32 č. 2:[27] Hle, jméno Páně, vánoční hymna pro sbor SATB. (Novellovy hymny atd., Č. 652) (1899)
Op. 32a: Oriental Rhapsody, pro klavír. (1903)[28] Zařídil pro orchestr skladatel (1905).[29]
Op. 33:[30] Žánrové obrázky pro klavír. (1900)
1. Fughetta. 2. V albu. 3. Serenatella. 4 spolkové země. 5. Etüde-Nocturne.
Op. 33:[30] Taneční rytmy pro orchestr. (1901)[31] Také arr. pro klavír.
1. Espana. 2. Sarabanda. 3. Valse caprice
Op. 34: Trois Poésies, pro hlas a klavír.
1. Je ne veux pas autre si vybral. 2. Rozchod. 3. Sérénade
Op. 35: Paolo & Francesca, Symphonic Impressions for orchestra, o scénické hudbě pro tragédii Stephena Phillipa. (1902).
Op. 36: Část písní. (1901?)
1. Ó slavíku. (Pět částí) (Wordsworth). 2? Smějte se Loving if Will Will.
Op. 37: Siluety (druhá sada), pro klavír. (London: Augener & Co., 1902)
1. Préambule. 2. žalozpěv 3. Barcarolle 4. Intermezzo. 5. Rozmar.
Op. 38
Op. 39: Pět skic pro klavír. (1903)
1. Allegretto scherzando. 2. Alla Marcia. 3. Entr'acte. 4 Pizzicato. 5. Gavotte & Musette
Op. 39: Serenáda, pro malý orchestr. [pozn. 15]
Op. 40: Tři staré anglické tance od scénické hudby po krále Richarda II. Pro orchestr. (1904)[32] Arr. pro klavírní sólo skladatele.
1. Country Dance. 2. Změřte. 3. Morris Dance.
Op. 41: Tři skladby pro housle a klavír. (Schott)
1. Vzduch. 2. Použití souborů. 3. Pensée d'Automne.
Op. 42
Op. 43
Op. 44: Tři písně, pro hlas a klavír. (1914)
1. Zapomeňme. (M. Robinson.) 2. Zima. (Slova D. F. D.) 3. Myšlenky při východu slunce (George Meredith)
Op. 45: Čtyři kusy, pro klavír. (1907)[33]
Kniha I: Prélude; Étude. Kniha II: Widmung; Fantasia Appassionata pro 4 ruce (?)
Op. 46
Op. 47
Op. 48: England's Welcome. (1907)
Op. 49
Op. 50
Op. 51
Op. 52: Suite de ballet, for orchestra. (1901)[29]
1. Saraband. 2. Valsette. 3. Gavotte 4. Musette.
Op. 53
Op. 54: Some Impressions and an Epilogue, for piano.
3. Aubade (Totland Bay ). ? Kytary a mandolíny.

Klavírní partitury a anglické verze děl jiných

  • Ludwig der Springer. Opera ve třech dějstvích, op. 12. Libreto a hudba Adolfa Sandbergera. Klavírní skóre Percy Pitt a Wilhelm Ammermann.
  • Gianni Schicchi (Puccini) Libreto od Giovacchina Forzana. Anglická verze od Percyho Pitta. Vokální skóre (anglicky a italsky) Milano: G. Ricordi e C. Edit. Tip., 1930
  • Vagabond a princezna. Opera v jednom dějství od E. Poldiniho. Převzato z pohádky Hanse Christiana Andersena A.F. Seligmanna; Anglická verze od Alfreda Kalisha a Percyho Pitta. (První představení, 11. května 1906)

Reference

Poznámky
  1. ^ Opus 32 byl použit pro Oriental Rhapsody, op. 32a a pro Hle, jméno Páně, op. 32 č. 2, ačkoli informace o op. 32 č. 1 nepřichází. Op. Zdá se, že 33 bylo použito dvakrát.
  2. ^ Napsáno pro Stephen Phillips tragédie po Dante. Zahrnuje č. 11 Manželská píseň: Vezměte si lilie na vlasy (3 ženské hlasy); No. 19 Drinking song: Ach, nemám rád.
  3. ^ Napsáno pro Herbertův strom vystoupení Alfred Austin se hraje na Divadlo Jeho Veličenstva
  4. ^ Napsáno pro Herbertův strom vystoupení Shakespearova hra na Divadlo Jeho Veličenstva
  5. ^ Napsáno pro Hans Richter a provádí ho na Birminghamský tříletý hudební festival.
  6. ^ Webové vyhledávání vrací málo informací o této práci, kromě jejího počátečního oznámení ve 104. sezóně Královské filharmonické společnosti začínající 1. listopadu 1915 Standard, 11. října 1915, s. 10
  7. ^ „Improvizace Percyho Pitta, po začátku připomínáním Raff „La Fileuse“ se usazuje v rozšířené a plynulé arpeggidní studii. “„ The Musical Times “, sv. 61, č. 923 (1. ledna 1920), str. 45–47. Článek Stabilní URL: https://www.jstor.org/stable/908488
  8. ^ Recenze v Časopis Atheneum, 1902 čtěte: "V hudbě je cit a představivost a dovednost na vysoké úrovni. Orchestru je po Wagnerově způsobu přiřazena nejdůležitější část. Představení nebylo uspokojivé. Hlas pana Daviese nebyl v nejlepší stav; kromě toho byla orchestrální hra drsná a příliš hlasitá. I kdyby bylo jejich vykreslení bezchybné, vtlačilo se do malého prostoru tolik myšlenek - všech pět skladeb je krátkých - že potřebují více než jedno slyšení. Lenau, Cornelius, Dahn a Tasso, v knize byly anglické verze od chytrého pera zpěváka. “
  9. ^ Nahrála Louise Kirkby Lunn, 10 ”červená akustická HMV DA568 [Bb3887-I / 3893-I]: The Heart Worships (Holst) / Love is a Dream (Pitt).
  10. ^ Věnováno na obálce „à Madame Ysaÿe, suvenýr d'un séjour à Bruxelles, září 1893“. MS se konalo v Yale Collection of American Literature, Beinecke Rare Book and Manuscript Library, Yale University. Worldcat.org Archivní mřížka
  11. ^ Ve kterém Thackeray satirizuje děj Utrpení mladého Werthera podle Goethe ).
  12. ^ Napsáno pro blížící se diamantové jubileum královny Viktorie.
  13. ^ Věnovaná Manuel Gomez (klarinetista), zakládající člen London Symphony Orchestra. Zdroj: Pitfield, Spenser S. (2000). British Music for Clarinet and Piano 1890-1945: Repertory and Performance Practice. Ph.D. Diplomová práce, University of Sheffield. 118, 125.
  14. ^ Dvě čísla pro klavírní duet na YouTube: Č. 2, dobrá víla Č. 5, okouzlující princ.
  15. ^ „... recenzent bere na vědomí„ okouzlující, jemně skórovanou Serenádu ​​pro malý orchestr od pana Percyho Pitta “, která získala své první představení 18. října a byla zopakována 20. října. Hudební doba, 1910, citováno na landofllostcontent.blogspot
Citace
  1. ^ Vidět Augener ve společnosti imslp.
  2. ^ Chamier 1938, str. 14.
  3. ^ A b Chamier 1938, str. 43.
  4. ^ Chamier 1938, str. 51.
  5. ^ FP na Queen's Hall Prom, 11. října 1898.
  6. ^ Chamier 1938, str. 83-85, 91-92, 225.
  7. ^ Chamier 1938, str. 2162, 225.
  8. ^ Vystupoval na Queen's Hall Proms, čtvrtek 26. září 1929, Pitt dirigoval Henry Wood SO.
  9. ^ A b Chamier 1938, str. 226.
  10. ^ Chamier 1938, str. 178-9.
  11. ^ Chamier 1938, str. 187.
  12. ^ A b Chamier 1938, str. 188.
  13. ^ Publikováno v „Repertoárové sérii hudby pro klavír moderních britských skladatelů“ (1919). Hlavní redaktoři: C.H. Clutsam a Thomas Dunhill. Londýn: Ascherberg, Hopwood & Crew.
  14. ^ FP, Koncert Matiné filharmonické společnosti, 2. července 1902 zpíval David Ffrangçon-Davies baryton
  15. ^ Myles B. Foster. Historie filharmonické společnosti v Londýně 1813-1912. Záznam o stoleté práci v oblasti hudby, str. 472.
  16. ^ FP Louise Kirkby Lunn, Symfonický koncert Queen's Hall, 13. února 1904 z ConcertProgrammes.org
  17. ^ FP, koncert Filharmonické společnosti, 5. prosince 1912 dir. Pitt, spolu s fp Parry "Symphony Fantasy h moll". The Musical Times, 1. ledna 1913, s. 38.
  18. ^ Premiéra plesů, 4. října 1928 (Evelyn Arden, mezzosopranistka, Berkeley Mason, klavír)
  19. ^ FP 22. září 1928 na koncertě Queen's Hall Prom (Evelyn Arden, mezzosopranistka, Berkeley Mason, klavír)
  20. ^ A b Recenze recenzí pro Austrálii, Září 1911, str. 66.
  21. ^ Věnováno Dr. Vogtovi. Konzervatoř každé dva měsíce, 1912, s. 238.
  22. ^ Nejprve publikováno jako klavírní duet „Prélude“ v Le Sang des Crépuscules, básně fr: Charles Guérin (Paříž, 1895).
  23. ^ Chamier 1938, str. 63-4.
  24. ^ Chamier 1938, str. 64.
  25. ^ Chamier 1938, str. 67.
  26. ^ „Slečna Nelia Casella“ Mapování praxe a profese sochařství v Británii a Irsku 1851-1951. University of Glasgow History of Art and HATII, online database 2011, accessed 17 Mar 2015
  27. ^ Informace o např. Op. 32 č. Zdá se, že 1 chybí.
  28. ^ Obrázek předního krytu, datum uvedeno jako © 1903
  29. ^ A b Chamier 1938, str. 117.
  30. ^ A b Zdá se, že Opus 33 byl použit dvakrát.
  31. ^ FP Queen's Hall, 7. listopadu 1901 Stránka BBC Proms
  32. ^ První koncertní představení, ples 22. října 1903 - Queen's Hall Orch, dir. Dřevo.
  33. ^ Ke stažení na sheetmusicfox.com Kryt na Amazon.com
Bibliografie

Tento seznam byl sestaven hlavně z následujících zdrojů:

  • Chamier, J. Daniel (1938). Percy Pitt z Covent Garden a BBC. Londýn: Edwin Arnold & Co.CS1 maint: ref = harv (odkaz) (Upraveno z Pittovy nepublikované autobiografie MS)
  • Padzírek, Franz. Univerzální příručka hudební literatury všech věkových skupin a národů. Část I, sv. XXII (Nor-Par). (pub. 1904-1910). Vídeň: Padzírek & Co. str. 387–388.
  • Scowcroft, Philip L. (červenec 1997). „Někteří britští dirigenti a skladatelé“. MusicWeb International. Citováno 17. března 2015.CS1 maint: ref = harv (odkaz)