Lisbeth Zornig Andersen - Lisbeth Zornig Andersen

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) Tento životopis živé osoby obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Sporný materiál o žijících osobách, který není získáván nebo má špatné zdroje musí být okamžitě odstraněny, zvláště pokud potenciálně hanlivý nebo škodlivé. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Září 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: Sekce Lede a Career nemají žádné poznámky pod čarou. Prosím pomozte vylepšit tento článek jestli můžeš. (Září 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek je hlavní část může být příliš dlouhý na délku článku. Pomozte prosím tím, že z něj přesunete nějaký materiál do těla článku. Přečtěte si prosím průvodce rozvržením a pokyny pro hlavní sekci zajistit, aby sekce stále obsahovala všechny důležité podrobnosti. Diskutujte o tomto problému v článku diskusní stránka. (Září 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Lisbeth Malene Zornig Andersen (narozen 12. února 1968) je a dánština ekonom, aktivista, autor a bývalý předseda rady dánských dětí. Zaměřuje se na marginalizované lidi, zejména na děti. Lisbeth Zornig Andersen se po dokumentu proslavila v Dánsku Moje dětství v pekle (původní název: Min barndom jsem helvede), zobrazující její dětství v nefunkční rodině, kde byla mimo jiné obětí sexuálního zneužívání. Dokument následoval její autobiografii Zornig - Anger je moje druhé jméno (původní název: Zornig - Vrede er mit mellemnavn). Lisbeth Zornig Andersen je zakladatelem společnosti Huset Zornig, socioekonomického podniku usilujícího o obnovení a zlepšení úsilí směrem k nejvíce marginalizovaným lidem společnosti. Je předsedkyní think tanku Social Innovations Forum a zakladatelkou dětské IT nadace, která poskytuje počítače dětem umístěným do péče mimo domov. Je bývalou generální ředitelkou socioekonomického podnikání Specialisterne, která zaměstnává lidi Aspergerův syndrom tak jako IT testeři. Byla členkou správní rady a velvyslankyní v řadě dánských organizací a institucí, například Dánská univerzita IT a Dánský Červený kříž. Poskytovala strategické rady nadacím, institucím a orgánům veřejné správy.

Mládí a dětství

Lisbeth Zornig Andersen vyrostl v rodině nižší třídy v Nakskov, Dánsko. Zde trpěla sexuálním zneužíváním a nedbalostí dětí. Vyrůstala se třemi staršími bratry, z nichž dnes ještě žije jen jeden. Během svého dětství byla umístěna do řady ústavů péče o děti mimo domov. Po dokončení střední školy pokračovala ve studiu ekonomie na Kodaňská univerzita kde ukončila magisterské studium se specializací na teorii her. Dnes má Lisbeth pět dětí a je vdaná za novináře a bývalého šéfredaktora Mikaela Rauno Lindholma. Zneužívání a problémy, které dominovaly v dětství, stejně jako faktory, které jí pomohly rozbít společenský vzorec a třídu její rodiny, jsou popsány v její autobiografii Zornig - Anger je moje druhé jméno.

Veřejný život

Lisbeth Zornig Andersen je známá především jako autorka, aktivistka a diskutérka v oblasti sociální politiky. Je častým hostem v televizních debatách a je autorkou názorů pro řadu dánských novin. V letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015 byla na Politiken (Dánské noviny) seznam 50 nejvlivnějších dánských tvůrců veřejného mínění. Její autobiografie byla bestsellerem téměř dva roky a dokument o jejím dětství, Moje dětství v pekle, byl úspěšný a získal cenu za nejlepší dokument roku 2012.^[1] Zřetelně také získala ocenění za rozhlasové a televizní pořady Zornigova zóna a Upálené děti (původní název: De brændte børn).^[2][3] Dále Lisbeth a její manžel Mikael Rauno Lindholm vydali několik kriminálních románů.

V roce 2016 byla Lisbeth a její manžel Mikael Rauno Lindholm usvědčeni z obchodování s lidmi poté, co pomohli rodině syrských uprchlíků s malými dětmi tím, že jim dali jízdu na dánských silnicích.^[4] Toto rozhodnutí bylo kontroverzní a dostalo se na titulní stránky novin po celém světě.^[5]

Kariéra

Po ukončení magisterského studia ekonomie se Lisbeth Zornig Andersen stala IT specialistkou Codan, Danske Bank, a KMD.

V roce 2006 se stala obchodní vývojářkou pro Specialisterne, socioekonomický podnik zaměstnávající jako testery IT lidi s Aspergerovým syndromem. Později, v roce 2008, byla stejnou společností povýšena na generální ředitelku.

V letech 2010 až 2012 byla Lisbeth Zornig Andersen předsedkyní Rady dánských dětí (dánsky Børnerådet), vládní rady bojující za práva dětí a mládeže. Během svého předsednictví Lisbeth přispěla k řadě vylepšení pro marginalizovanou mládež. Znatelný byl například nový zákon, který stanoví nové postupy a přísnější požadavky na reakční dobu obcí v případech zneužívání dětí.

V roce 2012 zahájila podnikání Huset Zornig (House of Zornig). Huset Zornig je socioekonomický podnik, který pracuje se sociálními inovacemi v podobě vývoje nových metod a praxe a distribuce výzkumu a znalostí v oblasti sociální politiky. Děje se tak prostřednictvím přednášek, konferencí, publikací i konzultačních autorit a soukromých společností.

Lisbeth Zornig Andersen zahájila řadu sociálních inovací a projektů. Nejnápadnější je možná kampaň demokracie „Hlasy na hraně“ (dánsky: „Stemmer på kanten“), která se úspěšně pokusila zvýšit účast voličů u sociálně marginalizovaných lidí v Dánsku. Obrat mezi marginalizovanými lidmi se zvýšil o 28% - 9 procentních bodů více než u běžné populace. Lisbeth je dále zakladatelkou a předsedkyní think-tanku sociální politiky Fórum sociálních inovací.

Reference