Lira (ocenění) - Lira (awards) - Wikipedia
Lira Běloruský: Ліра | |
---|---|
Oceněn pro | hudební ceny |
Sponzorováno | Ministerstvo kultury Běloruské republiky |
Země | Bělorusko |
Dříve volal | Národní hudební ceny |
Poprvé oceněn | 13. prosince 2011 |
Televizní / rozhlasové pokrytí | |
Síť | Capital TV (2011–2013) Celonárodní televize (2014 – dosud) |
The Lira (Běloruský: Ліра) (dříve National Music Awards (Běloruský: Нацыянальная музычная прэмія)) je Běloruský soubor národních hudebních cen v oblasti populární hudby, který byl založen 24. prosince 2010, byl iniciativou Ministerstvo kultury Běloruské republiky. Od roku 2011 je Lira vysílána Capital TV kanál.
Původ
Dne 15. Října 2010 předseda Běloruská národní státní televizní a rozhlasová společnost, Alexander Zimovský, oznámila, že Ministerstvo kultury Běloruské republiky navrhlo vytvoření televizní soutěže „National Music Awards“. Ceny měly být udělovány v kategoriích „Nejlepší píseň roku“, „Nejlepší umělec“, „Nejlepší kapela“, „Zahájení roku“ a „Za přínos k rozvoji běloruské popové hudby“.[1]
Ministerstvo kultury rovněž oznámilo ceny pro vítěze. „Nejlepší píseň roku“ obdrží finanční odměnu 95 základních jednotek (BYR 3,325 milionu; $ 1111) a certifikát pro vytvoření hudebního videa. V nominaci jsou oceněni umělci i skladatelé. V dalších kategoriích s interaktivním hlasováním byla udělena ocenění ve výši 77 základních jednotek (BU). Vítěz „Nejlepší písně roku v běloruském jazyce“ získal finanční odměnu ve výši 73 základních jednotek (BYR 2,555 milionu; 853 $) a další menší ceny byly nabízeny také v jiných kategoriích.
Ocenění 2011
K posouzení byly přijaty písně napsané od prosince 2010 do listopadu 2011. V porotě odborníků bylo 100 lidí[2] a všichni vítězové byli vyhlášeni 13. prosince 2011.[3]
Rok | Kandidát / práce | Cena | Výsledek |
---|---|---|---|
2011 | hudba Ŭladzimiera Kandrusieviče, text Voĺha Boldyrava, zpěv Alyona Lanskaya | Běloruská píseň roku | Vyhrál |
2011 | Dmitrij Koldun | Píseň roku | Vyhrál |
2011 | Инна Афанасьева | Nejlepší zpěvačka - žena | Vyhrál |
2011 | Алексей Хлестов | Nejlepší zpěvák - muž | Vyhrál |
2011 | Троица | Nejlepší skupina | Vyhrál |
2011 | Teo | Objev roku | Vyhrál |
2011 | Леонид Ширин | Nejlepší skladatel | Vyhrál |
2011 | Бина Богданова | Nejlepší textař | Vyhrál |
2011 | Том первый (Анна Хитрик a kapela S ° unduk ) | Album roku | Vyhrál |
2011 | Саша Немо | Nejlepší uspořádání | Vyhrál |
2011 | Amfiteátr Sumer v Vitebsk 4. května 2011 (Yadviga Poplavskaya a Alexander Tikhanovich ) | Nejlepší koncert | Vyhrál |
2011 | J: Морс | Nejlepší prohlídka | Vyhrál |
2011 | Uvidíme se ve Vegas (Litesound ) | Nejlepší hudební video | Vyhrál |
2011 | Oleg Klimov (Sovetskaya Belorussiya - běloruská Segodnya ) | Nejlepší novinář / hudební kritik | Vyhrál |
2011 | Максим Олейников (skupina Топлес ) | Nejlepší producent | Vyhrál |
2011 | Vladimir Mulyavin (PŘES Pesniary ) (posmrtně) | Příspěvek k rozvoji běloruské populární hudby | Vyhrál |
2011 | Lidiya Zablotskaya[4] | Hvězda roku (nejlepší mladý umělec) | Vyhrál |
2011 | Вадим Галыгин | Nejlepší duo | Vyhrál |
2011 | (hudba od Олег Молчан, texty od Ирина Видова, zpěv od Ирина Видова )[5] | Cena People's Choice Award | Vyhrál |
2011 | Михаил Финберг[6] | Vývoj tradiční běloruské písně | Vyhrál |
Ocenění 2012
Rok | Kandidát / práce | Cena | Výsledek |
---|---|---|---|
2012 | Anatoly Yarmolenko | Běloruská píseň roku | Vyhrál |
2012 | Лариса Грибалёва | Píseň roku | Vyhrál |
2012 | Саша Немо | Nejlepší popová skupina | Vyhrál |
2012 | Otevřený prostor | Nejlepší rocková skupina | Vyhrál |
2012 | Jablečný čaj | Nejlepší jazzová skupina | Vyhrál |
2012 | Stará Olsa | Nejlepší etno-folková skupina | Vyhrál |
2012 | Герман (píseň: В тишине рассвета) | Nejlepší skladatel | Vyhrál |
2012 | Ярослав Ракитин (píseň Слышишь, я иду к тебе) | Nejlepší textař | Vyhrál |
2012 | Мне с тобою повезло (Тяни-Толкай ) | Nejlepší album | Vyhrál |
2012 | Jurij Vashchuk | Nejlepší aranžér | Vyhrál |
2012 | beZ bileta | Koncert roku | Vyhrál |
2012 | Alexander Solodukha | Nejlepší prohlídka | Vyhrál |
2012 | Лермонт | Hudební video roku | Vyhrál |
2012 | Сергей Андрианов | Nejlepší novinář / hudební kritik | Vyhrál |
2012 | Селитра № 7 (Bubnová extáze ) | Nejlepší píseň pro film nebo televizi | Vyhrál |
2012 | Владимир Кубышкин | Nejlepší producent | Vyhrál |
2012 | Яков Науменко (posmrtně) | Za příspěvek k rozvoji moderní hudby | Vyhrál |
2012 | Александра Локтионова | Hvězda roku (nejlepší mladý umělec) | Vyhrál |
2012 | Юлия Жидкая | Debut roku | Vyhrál |
2012 | Alexander Solodukha a účastníci projektu Поющие города od Minsk | Kreativita roku | Vyhrál |
2012 | Alyona Lanskaya | Naděje roku | Vyhrál |
2012 | účastníci projektu Поющие города od Rahachow | Záskoky roku | Vyhrál |
Ocenění 2013
V období od 1. listopadu do 21. listopadu 2013 byly sbírány žádosti o třetí národní hudební ceny. Ceny byly způsobilé pro písně vydané v období od 1. listopadu 2012 do 31. října 2013. Samotné předávání cen se konalo 16. prosince na výstavě Palác republiky.
Rok | Kandidát / práce | Cena | Výsledek |
---|---|---|---|
2013 | Танчыць (ili-ili ) | Běloruská píseň roku | Vyhrál |
2013 | Падал первый снег (hudba od Евгений Олейник, texty od Юлия Быкова, zpívá Инна Афанасьева ) | Píseň roku | Vyhrál |
2013 | Alyona Lanskaya | Nejlepší popová skupina | Vyhrál |
2013 | beZ bileta | Nejlepší rocková skupina | Vyhrál |
2013 | Jablečný čaj | Nejlepší jazzová skupina | Vyhrál |
2013 | .Арошкі | Nejlepší etno-folková skupina | Vyhrál |
2013 | Леонид Ширин a Jurij Vashchuk (píseň Беларусь великая) | Nejlepší skladatel | Vyhrál |
2013 | Павел Бертош (Ты больше не моя, zpěv Алексей Хлестов ) | Nejlepší textař | Vyhrál |
2013 | Traukamurauka (KRIWI ) | Nejlepší album | Vyhrál |
2013 | Святослав Позняк (píseň Летняя, zpěv od Искуи Абалян ) | Nejlepší aranžér | Vyhrál |
2013 | Дым над водой (Президентский оркестр Республики Беларусь ) | Koncert roku | Vyhrál |
2013 | То в этом сердце (Гюнеш Абасова ) a Як жа край наш не любіць (Форс-Минорand Irina Dorofeeva ) | Nejlepší prohlídka | Vyhrál |
2013 | Станция (У нескладоваеand Братья Грим; režisér Дмитрий Войтенко) | Hudební video roku | Vyhrál |
2013 | Tatsyana Mushynskaya (časopis Mastatstva ) | Nejlepší novinář / hudební kritik | Vyhrál |
2013 | Следы апостолов z filmu Следы апостолов (hudba: Максим Алейников, Феликс Луцкий, texty Елена Ярмолович, zpěv Валерий Дайнеко ) | Nejlepší píseň pro film nebo televizi | Vyhrál |
2013 | Eduard Khanok | Za příspěvek k rozvoji moderní hudby | Vyhrál |
2013 | Илья Волков | Hvězda roku (nejlepší mladý umělec) | Vyhrál |
2013 | Юлия Фомкина | Debut roku | Vyhrál |
2013 | Тренд делюкс | Nejlepší choreografie | Vyhrál |
2013 | Илья Волков | Nejlepší mladý umělec | Vyhrál |
Ocenění 2014
Dne 30. října 2014 byly národní hudební ceny přejmenovány na The Lira (Běloruský: Ліра). Proces výběru začal na webu pro Celonárodní televize.[7] Web vytvořil seznam 65 skladeb, které byly způsobilé k hlasování. Mezi 65 písněmi v soutěži bylo 10 v běloruském jazyce.[8] Dne 31. Ledna 2015 se na Palác republiky, byly uděleny výroční ceny.
Rok | Kandidát / práce | Cena | Výsledek |
---|---|---|---|
2014 | Абдымi мяне (Naviband ) | Běloruská píseň roku | Vyhrál |
2014 | Лариса Грибалёва | Píseň roku | Vyhrál |
2014 | Teo | Umělec roku | Vyhrál |
2014 | Pane | Zahájení roku | Vyhrál |
2014 | výrobní centrum Спамаш | Producent roku | Vyhrál |
2014 | Профиартвидеон (Yadviga Poplavskaya a Alexander Tikhanovich ) | Nejlepší organizátor koncertů | Vyhrál |
2014 | Леонид Ширин | Nejlepší skladatel | Vyhrál |
2014 | Елена Ярмолович | Nejlepší textař | Vyhrál |
2014 | IOWA | Za popularizaci běloruské hudby v zahraničí | Vyhrál |
2014 | Андрей Саврицкий | Nejlepší aranžér | Vyhrál |
2014 | Yadviga Poplavskaya a Alexander Tikhanovich | Za příspěvek k rozvoji umění populární hudby | Vyhrál |
2014 | Iveегенды.Živé | Nejlepší hudební televizní projekt v oblasti populárního umění | Vyhrál |
2014 | Budete zde (Жанет ) | Hudební video roku | Vyhrál |
2014 | Алексей Гросс | Styl roku | Vyhrál |
2014 | Беларуськалий | Patron kultury Běloruska v oblasti umění populární hudby | Vyhrál |
Ocenění 2016
27. října 2016, po roční pauze (v roce 2015 nebyly uděleny žádné ceny), oznámilo Ministerstvo kultury Běloruské republiky zahájení výběru cen Lira. K posouzení byly přijaty písně vydané od ledna do prosince 2016. Hlasování začalo na Celonárodní televize kanál’Web se 6 nominacemi: „Nejlepší píseň v běloruském jazyce“, „Nejlepší interpret roku (mezi muži)“, „Nejlepší interpret roku (mezi ženami)“, „Nejlepší skupina“, „Nejlepší píseň roku“ a „Nejlepší hudební video roku“. Panel odborníků vybral vítěze ve 3 nominacích („Nejlepší skladatel“, „Nejlepší textař“ a „Nejlepší aranžér“). Organizátoři soutěže určili zbývající vítěze na základě návrhů poroty ve zbývajících 3 kategoriích („Zahájení roku“, „Styl roku“ a „Naši v zahraničí“). Ceny byly předány 9. února 2017.
Rok | Kandidát / práce | Cena | Výsledek |
---|---|---|---|
2016 | Гісторыя майго жыцця }}(Naviband ) | Běloruská píseň roku | Vyhrál |
2016 | J: Морс | Nejlepší skupina | Vyhrál |
2016 | Блізка (J: Морс ) | Píseň roku | Vyhrál |
2016 | Саша Немо | Účinkující roku (muž) | Vyhrál |
2016 | Инна Афанасьева | Účinkující roku (Žena) | Vyhrál |
2016 | Елена Атрашкевич | Nejlepší skladatel | Vyhrál |
2016 | Олег Жуков | Nejlepší textař | Vyhrál |
2016 | Святослав Позняк | Nejlepší aranžér | Vyhrál |
2016 | Адрес - планета Земля (beZ bileta, ředitel Михаил Быченок) | Hudební video roku | Vyhrál |
2016 | Dmitrij Koldun | Naše v zahraničí | Vyhrál |
2016 | Радиоволна | Zahájení roku | Vyhrál |
2016 | Провокация | Styl roku | Vyhrál |
2016 | Amkodor | Patron běloruské kultury | Vyhrál |
Kritika
Na začátku roku 2013 ve svém sloupci dne Charta 97, Źmicier Padbiarezski z Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda naříkal, že organizátoři cen ve svých nominacích "Nevšimni si to."„Docela populární, ale částečně cenzurovaní umělci v zemi, jako např Siarhei Mikhalok, Lavon Volski nebo Alexander Kullinkovich.[9] Na žádost BelaPAN, odhalil také brutální praxi masivního používání přehrávání na koncertech, zatímco novináři agentury sami našli důkazy plagiátorství v některých písních účinkujících.[10]
V řadě op-eds na at naviny.by, zpěvačka Irina Vidova, vítězka ceny People's Choice Award v roce 2011, souhlasila s kritikou provádění ceny ze strany řady novinářů a uvedla také její příklady nedbalosti organizátorů a zdůraznila potřebu větší transparentnosti hlasování, pluralismu v procesu nominace soutěžících a formování složení poroty, stálosti pravidel soutěže, přitahování odborníků z alternativních televizních kanálů a médií k její organizaci, přesto uzavírá význam a význam projektu v celostátním měřítku jako celek.[11][12][13]
V roce 2013 icmicier Biezkaravajny, zakladatel hudebního portálu Experty.by, poznamenal, že ocenění je „Velký projekt, který je uveden v televizi“ a „Ve kterém lidé dostávají peníze [za vítězství]“. Kritik také zpochybnil kvalitu složení poroty po analýze slavnostního ceremoniálu v roce 2012[14] a tvrdili, že spolu s dalšími nedostatky všichni zpochybňují národní status ocenění.[15]
Rovněž potvrdil názor tazatele, že ekonomické problémy se zrušením EU dostaly do národní fáze „Direktivní a umělý“ obřad v roce 2015, "Pokud existuje objednávka, provede ji nějaký určený kanál." Pokud není žádný řád, nikdo ne. Jedná se o ukazatel úrovně profesionálních vztahů v popové komunitě Běloruska, její zkaženosti pozorností státu. Za cenou nestojí ani odborná komunita, jako v mnoha zemích, ani iniciativní skupina. Ministerstvo kultury by se do takových projektů neměly zapojovat. “[16]
V recenzi všech hudebních cen Běloruska za rok 2013 popsal Pavel Sverdlov, redaktor KYKY.ORG, druhý ceremoniál jako akt, který "Připomínalo distribuci státní ceny SSSR ” ale „S tím rozdílem, že [mezi nominovanými] však nevklouzli žádní zástupci alternativní hudební scény.“[15]
V roce 2014 Alexandr Chernuho, redaktor Ultra-music.com, po pokrytí tří ceremonií, ostře negativně vyhodnotil provádění udělování hudebních cen, “Rok co rok sledujeme kolosální nedostatky, chyby a pohoršení: Larisa Gribaleva, který sedí v porotě, získává cenu za nejlepší píseň roku, Irina Dorofeeva je zaměňována s Iskui Abalyan, Valeriy Dayneko přehrávání zkrátí a ukázalo se, že nezná text písně.” [17]
Poznámky pod čarou
Reference
- ^ „Праект“ Прэмія"". Kultura (v běloruštině). 42 (962). 2010-10-16. Archivováno z původního dne 2020-04-11. Citováno 2020-04-11.
- ^ „Пазыўныя“ НМП"". Kultura (v běloruštině). 45 (1016). 2011-11-05. Archivováno z původního dne 2020-04-11. Citováno 2020-04-11.
- ^ Бунцэвіч, Надзея (17.12.2011). ""Алатая калекцыя ... "з караоке, або Нацыянальная музычная прэмія па версіі ... статыстаў?". Kultura (v běloruštině). 51 (1022). Archivováno z původního dne 2020-04-11. Citováno 2020-04-11.
- ^ Чернухо, Александр; Поташников, Павел (14.12.2011). „А лучше ничего не было?» “ (v Rusku). Ultra-music.com. Archivováno od původního dne 2020-08-01. Citováno 2020-08-01.
- ^ Пастушэнка, Таццяна (13.12.2011). "Нацыянальнай музычнай прэміі ў намінацыі" Прыз глядацкіх сымпатый "удастоена Ірына Відава" (v běloruštině). Běloruská telegrafní agentura. Archivováno z původního dne 2020-04-11. Citováno 2020-04-11.
- ^ "Названы ўладальнікі Нацыянальнай музычнай прэміі" (v běloruštině). Běloruská telegrafní agentura. 2011-12-14. Archivováno z původního dne 2020-04-11. Citováno 2020-04-11.
- ^ Клімаў, Алег (2015-01-31). „Нелірычная размова“. Kultura (v běloruštině). 5 (1183). Archivováno od původního dne 2020-02-13. Citováno 2020-02-13.
- ^ Трафілаў, Сяргей (15. 11. 2014). „Прас і цёмныя конікі“. Kultura (v běloruštině). 46 (1172). Archivováno z původního dne 2020-04-11. Citováno 2020-04-11.
- ^ Падбярэзскі, Зміцер (2013-01-29). „Збрэндзілі!“. Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (v běloruštině). Charta 97. Archivováno od původního dne 2020-04-10. Citováno 2020-04-10.
- ^ Щербаков, Захар; Копаль, Дмитрий (2013-12-20). „Достойна ли фанераНациональной музыкальной премии?“ (v Rusku). naviny.by. Archivováno od původního dne 2020-08-01. Citováno 2020-08-01.
- ^ Видова, Ирина (2011-12-24). „Ирина Видова. ШОУ-БИЗ. Какой должна быть Национальная музыкальная премия“ (v Rusku). naviny.by. Archivováno od původního dne 2020-08-01. Citováno 2020-08-01.
- ^ Видова, Ирина (2012-12-30). „Ирина Видова. ШОУ-БИЗ. Национальная музыкальная премия: трудности роста“ (v Rusku). naviny.by. Archivováno od původního dne 2020-08-01. Citováno 2020-08-01.
- ^ Видова, Ирина (2013-12-29). „Ирина Видова. НАЦИОНАЛЬНАЯ МУЗЫКАЛЬНАЯ ПРЕМИЯ. Хотели как лучше…“ (v Rusku). naviny.by. Archivováno od původního dne 2020-08-01. Citováno 2020-08-01.
- ^ Калеснікава, Маша (2013-05-14). "Безкаравайны: Галоўнае развіццё адбываецца ў межах незалежнай культуры" (v běloruštině). Evropské rádio pro Bělorusko. Archivováno z původního dne 2013-08-15. Citováno 2020-01-21.
- ^ A b Свердлов, Павел (2013-01-31). "Пляски на костях" Рок-каранацыі ", или зачем Беларуси шесть музыкальных премий" (v Rusku). KYKY.ORG. Archivováno od původního dne 2020-03-21. Citováno 2020-03-21.
- ^ Тарналицкий, Тарас (28.12.2015). „В культурном остатке“ (v Rusku). Belorusy i rynok. Archivováno z původního dne 2020-04-09. Citováno 2020-04-09.
- ^ Чернухо, Александр; Бегункова, Марина (17.10.2014). „Толчок Минкульта“ (v Rusku). Ultra-music.com. Archivováno od původního dne 2020-08-01. Citováno 2020-08-01.
externí odkazy
- „Уладальнікі Нацыянальнай музычнай прэміі“. Беларускае тэлеграфнае агенцтва. 14. ledna 2011. Citováno 22. prosince 2019.
- У Беларусі аб’яўленыя пераможцы Нацыянальнай музычнай прэміі // 13 сьнежня 2012 г.
- Нацыянальная музычная прэмія ў галіне папулярнай музыкі Ліра » // 10 лютага 2017 г.
- Таццяна Матусевіч (31. ledna 2015). "Нацыянальная музычная прэмія" Ліра "назвала ляўрэатаў". Газэта Культура ». Citováno 22. prosince 2019.