Lipthay de Kisfalud et Lubelle - Lipthay de Kisfalud et Lubelle
 | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
The Lipthay de Kisfalud et Lubelle rodina (římští katolíci)[1] je členem maďarské starověké ministerské šlechty. Původ rodiny sahá do 13. století, v roce 1248, kdy byl králem Béla IV. Z Maďarska udělil půdu Milothovi, synovi Bosina. Miloth, předek Lipthaye, byl jediný z rodiny, který přežil bitva o Muhi ze dne 11. dubna 1241.
Zaád, syn Milotha, vnuka Bosina, si vyměnil své dědictví s Kingem Karel I. Maďarský pro Lubelle v Kraj Liptó v roce 1341. Majetek zůstal až do roku 1945 v rukou šlechtických rodů rodu.
V roce 1435, příjmení pravnuka Zaáda, Bálinta I., byl Lipthay de Lubelle. Jeho potomkům v roce 1465 byla udělena půda v Kisfalud, Novohradská župa králem Mathias Corvinus I., přidávali k příjmení rodiny název místa - Kisfalud. Ze vzkvétajících ušlechtilých větví rodu získaly dvě linie dědičný titul barona. Nejstarší baronská linie, do roku 1945 v její doméně Lovrin, v Temes County, majetek poskytnutý rodině na základě královského nařízení ze dne 4. dubna 1791, byl obdařen dědičným titulem barona [2] s členstvím v Maďarské parlamenty Horní komora. Titul a diplom byly předány Vídeň podle Císař František I. a maďarský král Frigyesovi, synovi polního maršála Antala Lipthaye de Kisfalud et Lubelle, rytíře Vojenský řád Marie Terezie, dne 11. června 1830, později ratifikována v roce 1886.
Druhý titul barona,[3] bez členství v horní komoře parlamentů, byl předán králem Karel IV v Reichenau dne 13. října 1917 královskému právnímu zástupci Bélovi a jeho bratrovi Gyulovi, důstojníkovi Císařská a královská armáda, oba mladší linie rodiny Lipthay de Kisfalud et Lubelle.
Linie mladšího barona skončila v mužské linii smrtí v boji proti Istvánovi 30. srpna 1942. Nejstarší baronova linie a ušlechtilé větve rodu Lipthay de Kifalud et Lubelle jsou stále naživu.
Erb Lipthay de Kisfalud et Lubelle
Viz také
Reference
- ^ Magyar Nemzetségi Zsebkönyv - kapesní kniha maďarského národa. Főrangú Családok, Budapešť 1888, 365 366 o. - Rodiny vysoké šlechty, Budapešť 1888, s. 365 366. Maďarská genealogická a heraldická společnost - Magyar Heraldikai és Genealogiai Társaság.
- Magyar Nemzetségi Zsebkönyv - kapesní kniha maďarského národa. Nemes Családok, Budapešť 1905, 394 397 o. - Rodiny šlechty, Budapešť 1905, s. 394 397. Maďarská genealogická a heraldická společnost - Magyar Heraldikai és Genealogiai Társaság.
- baron János J. Gudenus, Nobilitas 2008, s. 181 213. Magyar Történelmi Családok Egyesülete - Sdružení maďarských historických rodin.
- baron János J. Gudenus, A Magyarországi fönemesek, II. Kötet 192 199 o. - Maďarská vysoká šlechta, svazek II str. 192 199. Budapešť, 1993.
- Guarda Mor Geneall http://www.geneall.net
- Maďarský biografický a databázový rejstřík.
- Magyarország családai czímerekkel és nemzékrendi táblákkal, Nagy Iván, VII kötet 129 136 o., Budapešť 1860 - Rodiny Maďarska s erbem a rodokmenem, autor Iván Nagy, svazek VII, s. 129 136, Budapešť 1860.
- Rodina Lipthayů, autor: Iván Nagy, 1858.
- Stručná genealogie rodiny Lipthay de Kisfalud et Lubelle od Szabolcse Vajay de Vaja.
- Genealogisches Handbuch des Adels, Freiherrliche Häuser, Band XVII Gesamtreihe 107, s. 193 204. Limburg an der Lahn: C. A. Starke Verlag, 1994. - ^ Liber Regius (Imperial and Royal Records). Baronský titul udělený Lipthayově starší linii ve Vídni dne 11. června 1830, zapsaný LB sv. LXV str. 583.
- ^ Liber Regius (Imperial and Royal Records). Baronský titul udělený Lipthayově mladší linii v Reichenau dne 13. října 1917, zapsaná LB sv. LXXIII str. 387.