Linka Luplau - Line Luplau

Linka Luplau
Line Luplau od Mary Steenové oříznuté.jpg
Spojte Luplau Mary Steen
narozený(1823-04-22)22.dubna 1823
Mern, Dánsko
Zemřel10. září 1891(1891-09-10) (ve věku 68)
Frederiksberg, Dánsko
Národnostdánština
Manžel (y)
Daniel Carl Erhard Luplau
​
​
(m. 1847)​

Linka Luplau (1823-1891) byla dánská feministka a sufragistka. Byla spoluzakladatelkou Danske Kvindeforeningers Valgretsforbund nebo DKV (Danish Women's Society Suffrage Union) a první předseda v letech 1889-1891.

Život

Line Luplau se narodil 22. dubna 1823 v Mern, dcera vikáře Hanse Christiana Monrada (1780-1825) a Ferdinandiny Henriette Gieertsenové (1783-1871), se v roce 1847 provdala za vikáře Daniela Carla Erharda Luplaua (1818-1909).[1][2]

U Luplaua došlo k počáteční frustraci z toho, že ženám nebyla kvůli jejich pohlaví uznána plná práva jako člověka. Má se za to, že se tento zájem vyvinul z veřejné debaty po kontroverzním románu Clara Raphael podle Mathilde Fibiger (1851). Její manžel sloužil jako farář ve farnosti v Slesvig-Holsten a rodina byla nucena odejít do Varde, když byla tato část Dánska po válce v roce 1864 ztracena. Ve Varde založila Luplau charitativní organizaci a stala se první ženou v Dánsku, která promluvila na národní oslavě.

V popředí viděla na své dceři čáru luplau Marie Luplau velká skupinová portrétní malba Od počátků boje za volební právo žen (1897).

V roce 1872 se Luplau stal členem místní pobočky ženské organizace Dansk Kvindesamfund (DK) po boku svého manžela a dcery Marie Luplau.[1] Její zájem o práva žen se soustředil na volební právo žen a rovná politická práva a patřila k opoziční skupině v DK. V roce 1888 doručila na podporu seznamu 1702 jmen Fredrik Bajer Návrh na volební právo žen jako zástupce DK. V roce 1885 patřila k příznivkyním nově založené ženské organizace Kvindelig Fremskridtsforening (KF), zlomek bývalých členů DK, a sloužila v ústředním výboru KF v roce 1886. V roce 1886 se přestěhovala do Kodaně po odchodu svého manžela do důchodu a v roce 1888 reprezentovala KF na první konferenci severských žen v Kodani, kde ona a Johanne Meyer představil volební právo žen jako jeden ze čtyř hlavních problémů práv žen. Line Luplau se stala jednou z vedoucích osobností dánského hnutí za volební právo a sloužila ve správní radě KF Hvad vi vil vedle Matilde Bajer, Anna Nielsen a Massi Bruhn.

V roce 1889 založila společnost Line Luplau dánské hnutí za volební právo Kvindevalgretsforeningen (KVF) společně s Louise Nørlund, a sloužil jako jeho předseda v letech 1889-91. Jejím cílem bylo vytvořit organizaci výhradně pro volební právo žen, nikoli pro DK a KF, které by se zabývaly mnoha ženskými otázkami, a shromáždila podporu jak u mužů, tak u různých politických skupin, zejména levicových politických skupin. Line Luplau byla kontroverzní, přísná a energická aktivistka s přímým přístupem, jejíž aktivismus vzbudil silné emoce, a nebyla populární mezi jinými ženskými skupinami, které ji považovaly za rozdělení ženského hnutí. V roce 1891 byla ze zdravotních důvodů nucena rezignovat na funkci předsedkyně KVF.

V roce 1917 její dcera Marie Luplau vytvořil pro dánský parlament skupinovou portrétní malbu zobrazující významné členy hnutí za volební právo žen, kde byl Luplau umístěn vpředu.[1]

Reference

  1. ^ A b C Vammen, Tinne (15. května 2003). „Line Luplau“. Dansk Kvindebiografisk Leksikon. Citováno 22. července 2019.
  2. ^ Dahlsgård, Inga. „Line Luplau“. Gyldendal - Den Store Danske (v dánštině). Citováno 22. července 2019.