Lezginské abecedy - Lezgin alphabets
The Jazyk Lezgin byl napsán v několika různých abecedy v průběhu své historie. Tyto abecedy byly založeny na třech skriptech: Arabské písmo, Latinské písmo, a Písmo cyrilice.
Dějiny
Do roku 1928 Lezgin byl napsán arabským písmem, které se vyučovalo na náboženských školách. Na počátku 20. let byla používána v několika světských učebnicích.
Souběžně s arabskou abecedou, jako abeceda založená na azbuce sestavená Baronem Peter von Uslar v 60. letech 19. století. V roce 1911 byla jako základ zveřejněna mírně upravená verze této abecedy[1] používané ve světských školách.
V roce 1928, pod Sovětský svaz je proces romanizace byla vytvořena latinská abeceda Lezgin, která byla změněna v roce 1932.
V roce 1938, stejně jako u většiny ostatních sovětských jazyků, byla pro Lezgin vytvořena nová azbuka. Změny po jeho zavedení zahrnují přidání písmene Ё ё a nahrazení УӀ уӀ za Уь уь. Tato abeceda se stále používá v různých publikacích.
Arabská abeceda Lezgin
Arabská abeceda Lezgin byla následující:
آ | ب | چ | ج | ڃ | د | اه | ا |
ف | گ | غ | ھ | اى | اي | ک | ل |
م | ن | اۊ | پ | ڢ | ۊ | ر | س |
ص | ش | ت | ط | او | و | خ | ݤ |
څ | ز | ژ | ڗ |
Lezginská latinská abeceda 1928–32
Latinská abeceda z let 1928–1932 zobrazovala všechny fonémy na rozdíl od současné abecedy, nerozlišovala však aspirované a neasirované souhlásky (k a kʰ, p-pʰ, t-tʰ, q-qʰ, t͡ʃ-t͡ʃʰ a t͡s- t͡sʰ). Abeceda byla následující:
а | b | C | сс | є | C | d | е |
ə | F | G | ƣ | h | i | j | k |
kk | ⱪ | l | m | n | о | ɵ | p |
str | p̡ | q | ꝗ | r | s | ş | t |
tt | t̨ | u | proti | X | ҳ | ӿ | y |
z | ƶ | ⱬ | ' |
Lezginská latinská abeceda 1932–38
První latinská abeceda byla změněna v roce 1932. Následuje srovnání těchto dvou abeced:
Lezginská azbuka
V Lezginu je 54 souhlásek. Aspirace není obvykle uvedena v pravopisu, a to navzdory skutečnosti, že je phonemic. Aktuální abeceda Lezgin Cyrillic je následující:[4]
А | Б | В | Г | Гъ | Гь | Д | Е | Ё | Ж | З | И | Й | К | Къ | Кь | КӀ | Л | М | Н | О | П | ПӀ | Р | С | Т | ТӀ | У | Уь | Ф | Х | Хъ | .Ь | Ц | ЦӀ | Ч | ЧӀ | Ш | Щ | Ъ | Ы | Ь | Э | Ю | Я |
а | б | в | г | гъ | гь | д | е | ё | ж | з | č | © | к | къ | кь | кӀ | л | м | n | о | п | пӀ | р | с | т | тӀ | у | уь | ф | х | хъ | хь | ц | цӀ | ч | чӀ | ш | щ | ъ | ы | ь | э | ю | я |
А а | Б б | В в | Г г | Гъ гъ | Гь гь | Д д | Е е |
Ё ё | Ж ж | З з | И и | Й © | К к | Къ къ | Кь кь |
КӀ кӀ | Л л | М м | Н н | О о | П п | ПӀ пӀ | Р р |
С с | Т т | ТӀ тӀ | У у | Уь уь | Ф ф | Х х | Хъ хъ |
Хь хь | Ц ц | ЦӀ цӀ | Ч ч | ЧӀ чӀ | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ |
Ы ы | Ь ь | Э э | Ю ю | Я я |
Poznámky:
- щ se používá pouze ve slovech vypůjčených z ruštiny, ale vyslovuje se ш
- ё se používá pouze v jednom slově, ёъ (IPA:[joʔ])
- ы (IPA:[ə]) je velmi běžné v dialektech Lezgin
- ь (dále jen měkké znamení ) se používá pouze v Lezginu připojeném k jiným písmenům za účelem vytvoření různých fonémů (гь, хь, уь, кь). Lezgin nemá žádné měkké fonémy a znak ь se nepoužívá k označení palatalizace, dokonce i ve vypůjčených slovech (pokud nejsou napsána; např. автомобил, мултфилм).
Srovnávací tabulka abeced Lezgin
arabština | latinský 1932–1938 | cyrilice | IPA |
---|---|---|---|
آ | A a | А а | A |
ب | B в | Б б | b |
و | V v | В в | w / v |
گ | G g | Г г | G |
غ | Ƣ ƣ | Гъ гъ | ʁ |
ھ | H h | Гь гь | h |
د | D d | Д д | d |
اه | E e | Е е | je / e |
- | - | Ё ё | |
ژ | Ƶ ƶ | Ж ж | ʒ |
ز | Z z | З з | z |
اى | Já já | И и | i |
ي | J j | Й © | j |
ک | K k | К к | kʰ / k |
ڠ | Q q | Къ къ | q |
ۊ | Ꝗ ꝗ | Кь кь | q ' |
گ | Ⱪ ⱪ | КӀ кӀ | k ' |
ل | L l | Л л | l |
م | M m | М м | m |
ن | N n | Н н | n |
او | O o | О о | Ó |
پ | Str | П п | pʰ / str |
ڢ | P̡ p̡ | ПӀ пӀ | p ' |
ر | R r | Р р | r |
س | S s | С с | s |
ت | T t | Т т | t / t |
ط | T̨ t̨ | ТӀ тӀ | t ' |
او | U u | У у | u |
اۊ | Y y | Уь уь | y |
ف | F f | Ф ф | F |
خ | X x | Х х | χ |
څ | Ӿ ӿ | Хъ хъ | qʰ |
ݤ | Ҳ ҳ | Хь хь | X |
ص | S̷ s̷ | Ц ц | t͡sʰ / t͡s |
ڗ | Ⱬ ⱬ | ЦӀ цӀ | to |
چ | C c | Ч ч | t͡ʃʰ / t͡ʃ |
ج | Ç ç | ЧӀ чӀ | t͡ʃ ' |
ش | Ş ş | Ш ш | ʃ |
- | - | Щ щ | - |
- | - | ъ | ʔ |
- | - | Ы ы | - |
- | ь | - | |
اه | E e | Э э | E |
- | Ю ю | ju / r | |
- | Я я | ja |
Reference
externí odkazy
- Thomas T. Pedersen. "Přepis Lezginu".
- Neslovanské jazyky v azbuce (včetně uslarské azbuky) z Tabulky Romanization ALA-LC: Schémata přepisu pro jiné než římské skripty (Knihovna Kongresu )