Dopis od Pekingu - Letter from Peking

Dopis od Pekingu
LetterFromPekingCoverArt.jpg
První vydání
AutorPearl S. Buck
Originální názevDopis od Pekingu
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
ŽánrHistorický román
VydavatelSpolečnost John Day
Datum publikace
1957
Typ médiaTisk (Vázaná kniha & Brožura )
Stránky252 stran

Dopis od Pekingu je rok 1957 román podle Pearl S. Buck.[1] Příběh je o milování interracial manželství mezi Geraldem a Elizabeth MacLeodovou, jejich rozchod kvůli komunistickému povstání v Čína v roce 1949 a jejich oddělené životy v Číně a Americe.

Shrnutí spiknutí

V září 1950 žije Elizabeth MacLeod ve svém dětském statku v Raleighu, Vermont, se svým 17letým synem Rennie. Pošťák každý týden přijde tři ráno a pokaždé Elizabeth doufá v dopis od jejího manžela Geralda Čína kde žila s ním, dokud Rennie nebylo dvanáct. Bydleli uvnitř Peking až do války s Japonsko, pak utekl do Chungking. Ona a její manžel jsou velmi zamilovaní, ale Gerald, a euroasijský, poslal ji a Rennie do Ameriky, protože kvůli komunistickému povstání v Číně to bylo pro bílé lidi nebezpečné. Byl napůl Číňan a rozhodl se zůstat ve své zemi.

Gerald píše jen zřídka, protože komunisté zakazují komunikaci se západními lidmi. Dopisy musí být propašovány ven. Dnes její manžel píše: „Cokoli teď dělám, pamatuj, že mě miluješ ty.“[2] Dopis pokračuje. Zamkne dopis na stole. Toto je první dopis od Geralda za tři měsíce. Je zaslán z Hongkongu. Je to jeho poslední dopis.

Elizabeth se stará o svého syna a farmu. Její rodiče jsou dávno mrtví. Matt Greene pomáhá starat se o farmu. Elizabeth si je vědoma amerického předsudku vůči Číňanům a její syn je čtvrtina Číňanů. Její manžel jí velmi chybí. Přes zimu si vzpomíná na jejich společné dny a na Číňana, kterého miluje. Na jaře, po cukrování je hotovo, Elizabeth a Rennie jdou do Little Spring, Kansas, přivést Rennieho dědečka MacLeoda, Babu, žít s nimi ve Vermontu. Když Japonci napadli Čínu, opustil Peking. Žije v pastevecké chatrči na farmě Sama Blaina.[3] Nosí spíše čínské šaty než západní obleky, čte několik starých čínských knih a zapomněl. Rennie je v rozpacích z toho, jak je jeho dědeček Číňan. Baba obléká západní oblečení na cestu vlakem do Vermontu. Místní lékař Bruce Spauldin věří, že měl tahy. Elizabeth si pamatuje, že byl vtipný a bystrý, když s ním a Geraldem žili v Pekingu. „Je sladký, jemný a snadno se s ním žije a nestěžuje si.“[4]

Elizabeth se zeptá Baby na Geraldovu matku, Ai-lan. Elizabeth ji nikdy neznala. Vzali se, když byla Baba poradkyní Císař. Baba měl rád svou ženu Ai-lan, sestru svého přítele Han Yu-Ren - ale on ji nemiloval. Poté, co se Gerald narodil, začala se o Ai-lan zajímat Sun Yat-sen myšlenky na revoluci. Baba podporovala císaře. Ai-lan věřila, že se rasy nikdy nemohou mísit.[5] Přestěhovala se na jih, stala se násilnou revolucionářkou a byla zabita v roce 1930 tajnou policií nacionalistické vlády.[6] Gerald ji zřídka viděl, ale toužil po ní. Jeho otec nenechal Ai-lan „kontaminovat“ Geralda. Následujícího dne pošťák přinesl časopis zaslaný z poštovní schránky v Pekingu. Na obálce byl obrázek Geraldovy matky. Časopis byl věnován mučedníkovi revoluce. Tímto způsobem se Elizabeth dozví, že Gerald věděl o své matce všechno, i když o ní nikdy nemluvil.

To léto se Rennie zamiluje. Spolu s Elizabeth mluví o čínských příbuzných Rennie. Rennie chce být celý Američan a zapomenout na své čínské příbuzné, včetně svého otce. Bojí se, že být součástí Číňana zabrání tomu, aby ho dívka měla ráda.[7] Elizabeth potká Allegru, Rennieinu přítelkyni, a nemyslí si, že je pro jejího syna vhodný. Allegra rodiče odejdou s ní, když jim Elizabeth řekne, že Rennie je Číňanka. Její manžel a Rennie byli po narození zaregistrováni na americkém velvyslanectví,[8] takže jsou legálně Američané. Ale ona ví, že to musí vědět, a neschválili by čínského původu Geralda a Rennie. Rennie je zraněná a naštvaná. Chce, aby její syn našel tak hlubokou lásku, jakou sdílí s jeho otcem. Rennie odchází z domova, aby našla Allegru a promluvila si s ní.

Baba se toho léta stává slabší a dětinštější.[9] Má tahy. Přišel ho zkontrolovat Bruce Spauldin. Elizabeth si všimne, že svobodný Bruce „je vyrovnaný, má sklon k tichu a meditaci, všechny dobré vlastnosti u manžela“.[10] Elizabeth si uvědomuje, že je sama a osamělá, uzavřená od Pekingu, i když její manžel není mrtvý. Začne se modlit. Baba má více mrtvice a ztrácí veškerou péči. Rennie se vrací a ptá se: „Matko, proč jsi mě nechal narodit?“,[11] rozhněván jeho čínským dědictvím. Po zbytek léta chodí na ranč Sama Blaina. Než odejde, Elizabeth mu řekne o Geraldově matce, jeho babičce, Ai-lan.

Geraldův poslední dopis Elizabeth obsahoval požadavek, který Elizabeth ignorovala.[12] Nyní Elizabeth obdrží dopis od Mei-lan zaslaný přes hedvábný obchod v Singapuru. Mei-lan požádal, aby Gerald napsal předchozí dopis Elizabeth. Mei-lan si přeje pečovat o svého manžela v Elizabethině nepřítomnosti a žádá o podporu její „starší sestru“. V tomto bodě příběhu je v knize vytištěn celý Geraldův poslední dopis Elizabeth. Požádal ji o podporu pro jeho rozhodnutí zůstat v Číně a chránit svou ženu a dítě tím, že je poslal do Ameriky. Zašle dopis, ve kterém vyjádří svou lásku k němu a plnou podporu Mei-lan a jejich manžela Geralda.

Baba zeslábne, ale pamatuje si, že si nevzal Geraldovu matku za syna; nechtěl syna. Elizabeth chápe, jak Geraldovo dětství bylo bez lásky. Elizabeth vytáhne Geraldovy dopisy a přečte je znovu. Nejprve věří v novou vládu, pak jeho dopisy začnou být apatické.[13] Elizabeth si uvědomí, že Gerald je vězeň. Baba má další mrtvici. Bruce s ním zachází a pak navrhuje Elizabeth. Říká, že je vdaná. Bruce čeká.

Mei-lan píše, že Gerald je smutný a chce se spřátelit s Elizabeth. Dopis byl zaslán poštou Hongkong, pro bezpečnost. Elizabeth oceňuje dopis od její „mladší sestry“, ale ví, že její sousedé nerozuměli její lásce k Geraldovi, který žil s Mei-lan v Číně. Rennie píše, že studuje fyziku na střední westernové škole a platí to. Jeho spolubydlící, George Bowen, má velmi inteligentní a dobře vypadající sestru. Rennie slibuje, že přijde domů na Vánoce. Mei-lan posílá dopisy Ellizabeth prostřednictvím přátel Manila a Bangkok.[14] Říká jí, jak se Geraldovi vede.

Sam Blaine přichází s Rennie na Vánoce. Baba si na Sama nebo Rennie moc nepamatuje, ale vánoční setkání je šťastné. Z Rennie se stal muž. Elizabeth se ptá na sestru George Bowena.[15] Hádají se o Geraldově rozhodnutí zůstat v Číně a Babově rozhodnutí vzít si Číňanku. Elizabeth vysvětluje, že na lásce záleží. Sam Blaine navrhuje Elizabeth. Baba umírá brzy poté. Elizabeth vidí vizi Geraldova umírání, poté se od Mei-lan dozví, že Gerald zemřel a Mei-lan má syna.

Rennie se ožení s dvojčetem George Bowena, Mary, s Elizabethiným požehnáním. George a Mary jsou sirotci a milují Rennie. Bruce a Elizabeth uvažují o svatbě. Elizabeth považuje Babův život bez lásky za špatný příklad pro život, něco, co nepodporuje.

Postavy

  • Elizabeth MacLeod (Eva svému manželovi Geraldovi) - žije na farmě své rodiny ve Vermontu se svým synem Rennie poté, co ji a její manžel Gerald poslal s ním pryč z Pekingu.
  • Gerald MacLeod - Elizabethin manžel, prezident univerzity v Pekingu, syn amerického otce a čínské matky.
  • Rennie MacLeod - Elizabethin syn, věk od 17 do 20 let.
  • Matt Greene - správce na farmě ve Vermontu.
  • dědeček MacLeod (Baba) - Geraldův otec, narozený ve Virginii,[16] který opustil Peking do San Franciska, když Japonci napadli Čínu. Skončil v Little Springs v Kansasu na farmě Sam Blaine.
  • Sam Blaine - Američan, který přijal a hlídal dědečka MacLeoda. Věk 42.[17] Když ho Sam vzal dovnitř, měl dědeček MacLeod tyfus.[18]
  • Dr. Bruce Spauldin - Místní lékař v Raleighu ve Vermontu.
  • Ai-lan - Geraldova matka. Její snoubenec zemřel, když jí bylo 15. Provdala se za dědečka MacLeoda, když jí bylo 25, jemu bylo 30.[19]
  • Mei-lan - Geraldova nepřítomná žena, druhá manželka nebo konkubína.[12]
  • George Bowen - Rennieho spolubydlící na univerzitě, bratr jeho budoucí manželky Mary.

Poznámky a odkazy

  1. ^ Buck, Pearl S. (1957). Dopis od Pekingu. New York: The John Day Company.
  2. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.12
  3. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, s. 67
  4. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.75
  5. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.83
  6. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.91
  7. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, s. 104
  8. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.133
  9. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.127
  10. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, s. 144
  11. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.155
  12. ^ A b Dolar, Dopis od Pekingu, str.163
  13. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str. 177
  14. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str. 194
  15. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.211
  16. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.61
  17. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str.172
  18. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str. 173
  19. ^ Dolar, Dopis od Pekingu, str. 79