Leonard Patrick Harvey - Leonard Patrick Harvey

Leonard Patrick Harvey (často připočítán L. P. Harvey, narozen 1929), přednášel ve španělštině Oxfordská univerzita (1956–58), Southampton (1958–60) a Queen Mary College, London (1960–63), byl vedoucím španělského oddělení na Queen Mary College v letech 1963 až 1973 (profesorem byl jmenován v roce 1967) a profesorem španělštiny na Cervantes King's College v Londýně V roce 1983 až do svého odchodu do důchodu v roce 1990.

Životopis

Jeho akademickými obory jsou arabská a islámská studia, Mudejary a Moriscos a islámské dědictví španělské středověké a moderní literatury. Po svém odchodu do důchodu nastoupil na návštěvu u Oxfordské centrum islámských studií, dokud se nerozhodl přestěhovat do Nový Zéland, kde nyní žije v důchodu.

Funguje

Publikoval práce na různá témata: Islámské Španělsko 1250–1500, aljamiado literatura, Muslimové ve Španělsku 1500–1614. Mezi autory, které napsal, patří Ibn Battuta, Don Quijote, Mancebo de Arévalo, Baray de Reminjo. Nějaký biografický náčrt a jeho bibliografickou produkci najdete v jeho svazku v recenzi Sharq Al-Andalus, 16–17 (1999–2002) - zejména v bibliografickém článku Luise Fernanda Bernabého Ponsa (str. 13–20) .^[1]

Muslimové ve Španělsku, 1500–1614

Harvey vydal svou knihu Muslimové ve Španělsku, 1500–1614 v roce 2006 zkoumala muslimy Španělska v období mezi Povstání Alpujarras (1499–1501) a vyhoštění Moriscos (1609–1614). Podle historika Tamar Herzog píšu Recenze mezinárodní historie, kniha je psána „jasným a přesným jazykem“ adresovaná neodborníkům a „odpovídá na mnoho důležitých otázek“.^[2] Herzog také knihu přirovnal k Benzion Netanjahu kniha z roku 1995 Počátky španělské inkvizice který analyzoval historii Židů a conversos Španělska ve stejné době, stejně jako Harvey s muslimy.^[2]

Historik Trevor Dadson, přihlašování The Times Literary Supplement uvedla, že kniha syntetizovala „množství informací“ většinou ve španělštině a zpřístupnila ji anglicky mluvícímu čtenáři.^[3] Dadson však kritizoval „několik slabých stránek“ knihy, včetně nedostatečného zodpovězení otázky, jak rozšířená je praxe krypto-islám bylo v tomto období nadměrné spoléhání se na nesprávné sekundární zdroje a za „přelétávání“ skutečnost, že mnoho Moriscos bylo asimilováno.^[3] The Times Literary Supplement později publikoval Harveyovu reakci na Dadsona, ve které obhajoval knihu tím, že kniha hovoří o asimilovaných Moriscích a že přinesl „hojné a ohromující“ důkazy z muslimské literatury a ze soudních záznamů inkvizice, které naznačují, že většina nominálních konvertité se tajně drželi islámské víry.^[4]

Reference

Poznámky pod čarou

Bibliografie

• L. P. Harvey (2014). „Alžír, 1956“ (PDF). EHumanista / IVITRA. Santa Barbara: University of California, Katedra španělštiny a portugalštiny. 6. ISSN  1540-5877.CS1 maint: ref = harv (odkaz) Zahrnuje úvod k Harveyovi od Francisco Franco-Sánchez
• „Homenaje a Leonard P. Harvey“. Sharq Al-Andalus (ve španělštině). University of Alicante (16–17). 1999–2002. Číslo věnované L. P. Harveyovi.
• Trevor Dadson (10. února 2016). „Moors of La Mancha“. The Times Literary Supplement.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• L. P. Harvey (24. února 2016). „Fatwy v raném novověku ve Španělsku“. The Times Literary Supplement.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Menocal, María Rosa (1993). „Recenze: Islámské Španělsko. 1250 až 1 500 L. P. Harveye“. Hispánská recenze. 61 (1): 91–93. doi:10.2307/473291. JSTOR  473291.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Herzog, Tamar (2006). „Recenze: Muslims In Spain, 1500-1614 L. P. Harvey“. Recenze mezinárodní historie. 28 (2): 383–385. JSTOR  40109760.CS1 maint: ref = harv (odkaz)