Lemonia gens - Lemonia gens
The gens Lemonia byla prastará, ale temná rodina Řím. Málokdo z toho geny jsou známé a jméno by mohlo být úplně zapomenuto, nebýt skutečnosti, že Lemoniové dali své jméno jednomu z Servianské kmeny.[1] To datuje rodinu přinejmenším do poloviny šestého století před naším letopočtem, kdy mohla být hlavními statkáři v regionu později známém jako pagus Lemonius, ale o žádném z Lemonii není známo, že by ho držel smírčí soudci v průběhu historie Republika. Několik Lemonii je známo z nápisů; žila rodina tohoto jména Venetia a Histria.[2]
Členové
- Tento seznam obsahuje zkrácené praenomina. Vysvětlení této praxe viz synovství.
- Lucius Lemonius, pohřben v Aquileia v Benátkách a Histrii.[3]
- Lucius Lemonius T. f., Postavil poblíž hrobku Patavium v Benátkách a Histrii pro určitou Pittiaca Primula.[4]
- Quintus Lemonius Sex. f., pojmenovaný v nápisu z Julia Concordia v Benátkách a Histrii.[5]
- Gaius Lemonius C. f. Mollo, pohřben v Pataviu.[6]
Viz také
Reference
Bibliografie
- Theodor Mommsen et alii, Corpus Inscriptionum Latinarum (The Body of Latin Inscriptions, abbreviated.) CIL), Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften (1853 - dosud).
- René Cagnat et alii, L'Année épigraphique (Rok epigrafie, zkráceně AE), Presses Universitaires de France (1888 – dosud).
- Fulviomario Broilo, Iscrizioni Lapidarie Latine del Museo Nazionale Concordiese di Portogruaro (I a.C. - III d.C.) (Nápisy latinského lapidária z Národního muzea Concordia v Portogruaro, 1. století př. N. L. - 3. století n. L., Zkráceně ILLConcordia), Bretschneider, Řím (1980–1984).
- Giovanni Battista Brusin, Nápisy Aquileiae (Nápisy Aquileia, zkráceno InscrAqu), Udine (1991–1993).
- Timothy J. Cornell, Počátky Říma: Itálie a Řím od doby bronzové po punské války (asi 1000–264 př. N. L.), Routledge, London (1995).