Laurence Deonna - Laurence Deonna

Laurence Deonna

Laurence Deonna (narozen 1937) je švýcarský novinář, spisovatel a fotograf, který se na konci 60. let stal oslavovaným válečným reportérem Střední východ.[1] V roce 1987 jí byla na základě jejích článků, knih a fotografií propagujících mezinárodní porozumění a zlepšení postavení žen udělena Cena UNESCO za mírové vzdělávání.[2] Deonna, která pokračuje v psaní, vydala 12 široce přeložených knih.[3]

Životopis

Narozen v roce 1937 v Ženeva Laurence Deonna je dcerou ekonoma a politika Raymonda Deonny, který stál v čele představenstva bývalého Journal de Genèvea jeho manželky Anne-Marie Vernet-Faesch.[4] Před maturitou opustila školu, navštěvovala uměleckou školu v Londýně a vrátila se do Ženevy, kde pracovala v umělecké galerii. Byla vdaná na krátkou dobu v letech 1961 až 1963.[5]

V roce 1967 byl pozván, aby podal zprávu o Šestidenní válka, zahájila dlouhou kariéru jako novinářka na Středním východě, kde se zvláště zajímala o život arabských žen. Uvědomila si, že knihy nabízejí trvalejší cestu než noviny, které podrobně pokrývají země, a poté zveřejnila mnoho zdlouhavých zpráv o svých cestách do zahraničí v průběhu příštích 40 let. Často byly ilustrovány jejími fotografiemi.[5]

Její práce se nezaměřují pouze na ženy, ale také odhalují její pevné přesvědčení, že mnoho světových problémů by mohlo být vyřešeno, pokud by se větší míra věnovala dosažení míru. V důsledku toho jí byla v roce 1989 udělena cena UNESCO za mírové vzdělávání. Ve Švýcarsku byla silným zastáncem referenda z roku 1989 o neúspěchu švýcarské armády. Její role feministky je patrná z ústředního místa, které ženám dává ve všech jejích spisech.[5]

Vybraná díla

  • Moyen-Orient - femmes du combat, de la terre et du sable„Labor et Fides, Ženeva, 1970.
  • Le Yémen que j’ai vu, 24 Heures, Lausanne, 1982.
  • Jemen. Arthaud, Paříž, 1983.
  • La guerre à deux voix. Témoignages de "femmes ennemies", Le Centurion, Paris / Labor et Fides, Ženeva 1986
  • Syriens, Syriennes (1992-1994), Zoé, Ženeva, 1986.
  • Persianeries - Reportages dans l’Iran des mollahs (1985-1998), Zoé, Genève, 1998.
  • Kazachstán - Bourlinguer v Asii centrale post-communiste, Zoé, Ženeva 2001

V angličtině

  • Na perských silnicích: záblesky revolučního Íránu, 1985-1998, Pueblo, Colo, Passeggiata Press, 1999. ISBN  9781578890880
  • Syřané: cestopis (1992-1994), Pueblo, Colo, Passeggiata Press, 1997. ISBN  9781578890408
  • Jemen. Boulder, Colo, tisk ze tří kontinentů, 1991. ISBN  9780894107108
  • Cestuje Kazachstánem: po pádu Sovětského svazu, Londýn, Athena Press, 2010. ISBN  9781847486950

Reference

  1. ^ „Laurence Deonna, reportérka, fotografka, membre d'honneur du Club Suisse de la Presse“ (francouzsky). Klvin Mag. 1. září 2017. Citováno 1. listopadu 2019.
  2. ^ „Cena UNESCO za mírové vzdělávání z roku 1987“. UNESCO. 1987. Citováno 1. listopadu 2019.
  3. ^ „Les“ Mémoires ébouriffées „de Laurence Deonna“ (francouzsky). Le Temps. 2. října 2014. Citováno 1. listopadu 2019.
  4. ^ „Raymond Deona“ (francouzsky). Dictionnaire historique de la suisse. 23. srpna 2005. Citováno 2. listopadu 2019.
  5. ^ A b C Burns, Barbara; Charnley, Joy (2010). Crossing Frontiers: Cultural Exchange and Conflict: Papers in Honor of Malcolm Pender. Rodopi. str. 150–. ISBN  90-420-2997-8.