Jezero Vouliagmeni - Lake Vouliagmeni
Jezero Vouliagmeni | |
---|---|
Pohled na jezero Vouliagmeni | |
Jezero Vouliagmeni | |
Umístění | Vouliagmeni, Řecko |
Souřadnice | 37 ° 48'28 ″ severní šířky 23 ° 47'08 ″ východní délky / 37,807908 ° N 23,785610 ° ESouřadnice: 37 ° 48'28 ″ severní šířky 23 ° 47'08 ″ východní délky / 37,807908 ° N 23,785610 ° E |
Typ | brakické jezero |
Jezero Vouliagmeni („Potopené jezero“) je malé jezero v brakické vodě napájené podzemními proudy prosakujícími masou hory Hymettus nachází na jih od Vouliagmeni, Řecko.
Popis
Laguna vznikla asi před 2000 lety.[1] Kdysi to byla velká jeskyně, která se zhroutila po zemětřesení. Obrys zhroucené střechy jeskyně lze z dálky jasně rozeznat.
Jezero má zcela jedinečné podmínky prostředí: je zásobováno teplou mořskou vodou (28–35 ° C) podzemním kanálem šířícím se sítí zatopených jeskyní, takže jeho teplota nikdy neklesne pod 18 ° C (obvykle se pohybuje kolem 21–24 ° C) zatímco sladkovodní pramen snižuje jeho slanost na brakické úrovně (14,5-18 psu).[1]
Pokračuje hluboko v hoře v podvodní jeskyni, která nebyla nikdy zcela prozkoumána, protože její konec se zdá nemožné dohledat ani pomocí detekce sonarem. Bylo provedeno mnoho podvodních expedic, aby to zmapovaly, a několik amatérských potápěčů se při pokusu utopilo.
Díky své stálé teplotě teplé vody a bohatému obsahu v sirovodík, jezero funguje jako a lázně od konce 19. století.[1]
Ekologie
Jezero hostí jedinou existující populaci druhu mořských sasanek, Paranemonia vouliagmeniensis. Řecký stát jej prohlásil za přírodní památku a je součástí a Natura 2000.[1]
Reference
- ^ A b C d Otero, M. del M .; Numa, C .; Bo, m .; Orejas, C .; Garrabou, J .; Cerrano, C .; Kružić, P .; Antoniadou, C .; Aguilar, R .; Kipson, S .; Linares, C .; Terrón-Sigler, A .; Brossard, J .; Kersting, D .; Casado-Amezúa, P .; García, S .; Goffredo, S .; Ocaña, O .; Caroselli, E .; Maldonado, M .; Bavestrello, G .; Cattaneo-Vietti, R .; Özalp, B. (2017), Přehled stavu ochrany středomořského Anthozoa (PDF), Červený seznam IUCN, IUCN