Ladislav Žák - Ladislav Žák
Ladislav Žák | |
---|---|
Ladislav Žák | |
narozený | 25. června 1900 |
Zemřel | 26. května 1973 Praha, Československo |
Národnost | čeština |
Ladislav Žák (25. června 1900 - 26. května 1973 v Praha ) byl čeština architekt, malíř, teoretik architektury a učitel. Byl důležitým představitelem Čechů funkcionalistická architektura ve 30. letech, později se věnoval hlavně krajinná architektura. Ve svých teoretických pracích položil základy češtiny krajinná ekologie.[1]
Raná léta
V letech 1911 až 1915 navštěvoval školu v Mladá Boleslav. Přestoupil do Prahy Malá Strana v roce 1915 a promoval v roce 1919. Poté zahájil studium malby na Akademie výtvarných umění v ateliéru profesora Karl Krattner. V roce 1923 promoval, což ho opravňovalo učit kresbu a malbu. Krátce nato začal učit kreslení v Praze, ale brzy poté začal studovat architekturu Josef Gočár na Akademii,[2] dokončení kurzu v roce 1927.
Kariéra
Také v roce 1927 napsal Žák svou první teoretickou esej, O syntézu kreslení dneška (O syntéze kreslení dnes).[2]
Ve 30. letech se podílel na projektování pražského funkcionalistického sídliště známého jako Babe. Příkladem jeho práce v Babě jsou plány interiéru Spišského domu, přístavba Uhlířova domu na terase nebo architekt architektů Villa Čeněk, Villa Herain, Villa Hain a Villa Zaorálek.[3][4] V roce 1932 vytvořil koncept Werkbund domy, které obsahovaly ložnici pouze pro jednu osobu, spolu s dalšími funkčními prostory.[5] Žák našel inspiraci v designu zaoceánských parníků a letadel.[6]
Po získání zájmu o architekturu vil postavil kolem svých třicátých let několik vil, které jsou považovány za mistrovská díla českého funkcionalismu. V letech 1934 až 1935 navrhoval vily filmaře Martin Frič a herečka Lída Baarová.[7] Později se však zaměřil hlavně na design nábytku a problémy krajinná architektura. Od roku 1936 začal dokumentovat venkovskou krajinu v Československo.[7] To bylo obzvláště obtížné po Československý státní převrat z roku 1948, v období těžké industrializace krajiny. Zastrašovali ho články publikované ve specializovaných časopisech, ale na přímluvu jeho kolegy Jaroslav Fragner, Žákovi bylo umožněno pokračovat ve výuce na Akademii výtvarných umění.[2]
Po druhé světové válce navrhl Žák v Praze řadu kamenných pomníků a hrobů Ležáky. V padesátých letech minulého století Nádraží Praha-Smíchov byl rozšířen podle plánů Žáka a Jan Závorka.[8]
V pozdějších letech se Žák soustředil hlavně na rozvoj svých architektonických teorií. Shrnul svůj výzkum a postřehy ve své hlavní teoretické práci, Obytná krajina („Obývaná krajina“), která byla vydána v roce 1947.[7]
Osobní život
Byl členem levicových sdružení, jako byl Socialistický svaz architektů.[2]
Funguje
Nerealizované vzory
- Villa Venera, 1930, Bílovice nad Svitavou - nerealizovaný projekt vily pro Františka Veneru
Realizace
- Villa Zaorálek, 1931–1932, Praha 6 - Dejvice, Č. 1708, Na Ostrohu 54 - vila pro vedoucího sekce ministerstva školství Huga Zaorálka.
- Villa Čeněk, 1932, Praha 6 - Dejvice, č. 1777, Na Babě 11 - vila hudebního pedagoga Bohumila Čeněka.
- Villa Herain, 1928–1932, Praha 6 - Dejvice, č. 1782, Na Babě 3 - vila pro historika umění a ředitele Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Karel Herain.
- Villa Hajn, 1932–1933, Praha 9 - Vysočany, Č. 404, Na Vysočanských vinicích 31 - vila pro leteckého konstruktéra a zakladatele společnosti Avia, Miroslav Hajn.
- Villa Martin Frič, 1935, Praha 4 - Hodkovičky, Č. 404, Na Lysinách 9 - vila pro režiséra Martin Frič.
- Villa Lida Baar, 1937, Praha 6 - Dejvice, č. 677, Neherovská 8 - vila pro herečku Lída Baarová.
- Pamětní Ležáky, 1945-1960.
Další čtení
- Koukolová, Marcela: Ladislav Žák - vila režiséra Martina Friče („Ladislav Žák - Rodinný dům režiséra Martina Friče“), fotografie Ester Havlová, Praha: CORA, 1996 ISBN 80-238-2422-8
- Poláček, Jakub: K architektuře rodinných domů a vil Ladislava Žáka („Architektura domů a vil Ladislav Zak“), Praha: Architekt 2009, číslo 7, str. 18-19, dostupné online
- Švácha, Rostislav: Od moderny k funkcionalismu, proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století („Od funkcionalismu k modernismu: Architektura se mění v Praze v první polovině dvacátého století“), 2. vydání, Praha: Victoria Publishing, 1995, ISBN 80-85605-84-8
- Šlapeta, V .; Kohout, M .; Templ, S .: Praha - architektura XX. století („Praha, architektura 20. století“), Praha: Zlatý řez, 1998, ISBN 80-901562-3-1
- Templ, Stephane: Baba: osada Svazu Čs. díla Praha, Praha: Zlatý řez, 2000, str. 52, 88, 116, 182-183, ISBN 80-901562-4-X
Reference
- ^ Zikmund, Ladislav (26.04.2007). "Byt a krajina" (v češtině). archiweb.cz. Citováno 24. října 2010.
- ^ A b C d "Ladislav Žák". Archi Web. Citováno 22. října 2010.
- ^ Templ, Stephan (1999). Baba: sídliště Werkbund Praha, 1932. Birkhäuser. 46, 69, 98, 103. ISBN 3-7643-5991-9.
- ^ Architectural Association (Velká Británie). Škola architektury (1987). Soubory AA: anály architektonické školy School of Architecture, čísla 14-16. Asociace.
- ^ Sullivan, Helen F .; Burger, Robert Harold (2001). Rusko a východní Evropa: bibliografický průvodce publikacemi v anglickém jazyce, 1992-1999. Knihovny neomezeně. p. 389. ISBN 1-56308-736-7.
- ^ Margolius, Ivan; Collie, Keith (1996). Praha: průvodce architekturou dvacátého století. Elipsa. ISBN 1-899858-18-0.
- ^ A b C Potůček, Jakub. „K architektuře rodinných domů a vil Ladislava Žáka“ (v češtině). 4-construction.com. Citováno 23. října 2010.
- ^ Pavitt, Jane (2000). Praha. Manchester University Press. p. 123. ISBN 0-7190-3916-9.