La Garçonne (film z roku 1936) - La Garçonne (1936 film)
| La Garçonne | |
|---|---|
 Marie Bell v La Garçonne (1936) | |
| Režie: | Jean de Limur |
| Napsáno | Albert Dieudonné (scénárista) |
| Na základě | La Garçonne podle Victor Margueritte |
| V hlavních rolích | Marie Bell |
| Hudba od | Jean Wiener (včetně hudby pro Quand même, zpívaný Édith Piaf, texty od Louis Poterat ) |
| Kinematografie | Roger Hubert Charlie Bauer |
| Upraveno uživatelem | Jean Oser |
| Distribuovány | Franco London Films |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 95 minut |
| Země | Francie |
| Jazyk | francouzština |
La Garçonne (Bakalářská dívka nebo Buben) je 1936 francouzština Černý a bílý filmová adaptace z stejnojmenný román podle Victor Margueritte. To bylo v režii Jean de Limur a hrál Marie Bell (v titulní roli), Arletty a Edith Piaf.
Spiknutí
Titulní Garçonne nebo buben je Monique Lerbier, emancipovaná Francouzka, která odchází z domova, aby unikla Sňatek z rozumu muži, kterého nemiluje, kterého jí rodiče vnucovali. Poté upadne do nejrůznějších tělesných pokušení a umělých potěšení, které jí dříve nebyly známy. Patří mezi ně její svádění do a lesbička milostný vztah postavou zpěvačky (hraje Edith Piaf ), čímž se film stal a succès de scandale. Další herečka ve filmu, Arletty, řekl o tom:
Bylo to pokročilé, jako nápad. Victor Margueritte, autor románu, se významně podílel na výrobním procesu. Ve filmu jsem udržoval Marii Bell. Jeden z posledních případů, kdy jsme se viděli, krátce před její smrtí, jsme si vzpomněli na tuto vzpomínku. „Držel jsem tě La Garçonne„, Řekl jsem jí,„ a naštěstí to nebyl skutečný život, jinak by mě to vyšlo draho! “O Marii je třeba říci, že nebyla levná, aby si ji nechala! A jak jsme se smáli! [...] Film byl úspěšný díky skandálu, který vyvolal. Vidět „bonnes femmes“ jako bubny, kouřit opium [...] Vidět homosexuály, v tom epoque! “[1]
Obsazení
- Marie Bell : Monique Lerbier
- Arletty : Niquette
- Henri Rollan : Régis Boisselot
- Maurice Escande : Lucien Vigneret
- Jaque Catelain : Georges Blanchet
- Pierre Etchepare : Plombino
- Philippe Hersent : Peer Rys
- Jean Worms : Monsieur Lerbier
- Marcelle Praince : Madame Lerbier
- Vanda Gréville : Elizabeth
- Suzy Solidor : Anika
- Édith Piaf : zpěvačka
- Jean Tissier : Monsieur des Souzaies
- Marcelle Géniat : Teta Sylvestre
- Junie Astor
- Jane Marken
Osádka
- Režisér: Jean de Limur
- Spisovatelé: Albert Dieudonné po románu stejného jména od Victor Margueritte (Éditions Flammarion, 1922 )
- Adaptace: Marion Fort
- Dialog: Jacques Natanson
- Hudba : Jean Wiener
- Píseň : Quand même, zpívaný Édith Piaf, texty od Louis Poterat, hudba od Jean Wiener[2][3]
- Kamera: Roger Hubert, Charlie Bauer
- Zvukáři: Robert Tesseire
- Design: Lucien Aguettand
- Úpravy : Jean Oser
Detaily výroby
- Produkční společnost: Franco London Films (
Francie) - Natáčení : Začalo v prosinci 1935
- Formát : Černý a bílý — Monofonní zvuk — 35 mm
Francie)Reference
- ^ Výpis z Arletty ou la liberté d’être, biografie Christian Gilles, Librairie Séguier, Paříž, 1988, ISBN 2-906284-86-6.
- ^ Video písně na Youtube
- ^ Texty dávají určitou představu o atmosféře filmu:
- Mes sens inapaisés,
- Cherchant pour se griser,
- L'aventure des nuits louches,
- Apportez-moi du nouveau.
- Le désir crispe ma bouche.
- La volupté brûle ma peau…
externí odkazy
- La Garçonne na IMDb