Léon-Honoré Labande - Léon-Honoré Labande
Léon-Honoré Labande | |
---|---|
narozený | 17. září 1867 |
Zemřel | 21. září 1939 Villeneuve-lès-Avignon, Gard, Francie | (ve věku 72)
Vzdělávání | Seminář Saint-Lucien |
Alma mater | École Nationale des Chartes |
obsazení | Kurátor muzea, historik, archivář |
Děti | 2 dcery |
Příbuzní | Edmond-René Labande (synovec) |
Léon-Honoré Labande (1867-1939) byl francouzský muzejní kurátor, historik a archivář. Byl kurátorem Muzeum Calvet v Avignon od roku 1890 do roku 1906. Byl archivářem Knížecí palác Monaka od roku 1906 do roku 1939. Byl autorem mnoha knih o významných rodinách z Provence, město Avignon a knížectví Monako.
Časný život
Léon-Honoré Labande se narodil 17. září 1867 v Orrouy, Francie.[1][2][3] Jeho otec byl učitel.[2][3] Od raného věku byl mentorován hrabětem Armand Doria, sběratel aristokratů a umění.[2][3]
Labande byl vzděláván na semináři v Saint-Lucien v Beauvais.[2][3] Vystudoval École Nationale des Chartes v roce 1890.[2][3]
Kariéra
Labande byl archivář v Cheltenham, Anglie a v Verdun, Francie.[2] Byl kurátorem Avignonská knihovna a muzeum Calvet v Avignon od roku 1890 do roku 1906.[1][3] Byl zvolen tajemníkem Académie de Vaucluse v roce 1892.[2] Byl prezidentem Société vauclusienne des amis des arts.[2]
Labande byl jmenován archivářem Knížecí palác Monaka 1. dubna 1906, nahrazení Gustave Saige.[1][2] Následující tři desetiletí působil jako archivář.[2] Pomáhal Louis II, princ Monaka při renovaci paláce, získávání starých obrazů, koberců a fajáns získané Honoré II, monacký princ a ztratil se během francouzská revoluce a První francouzská říše.[3] Kromě toho, podle princova přání, aby se Monako stalo kulturním centrem, každoročně pořádal konference o umění.[3] Mezitím byl Labande jmenován ředitelem Muzeum prehistorické antropologie.[2] Dále působil jako člen a následně prezident Státní rada.[2]
Labande je autorem mnoha knih o prominentních rodinách Provence, město Avignon, a knížectví Monako.[2] Působil v redakční radě Revue d'histoire de l'Église de France.[2]
Labande byl jmenován členem Académie des Inscriptions et Belles-Lettres v roce 1927, nahrazení Henry Cochin.[3] Byl velkým důstojníkem Řád Saint-Charles a rytíř z Čestná legie.[2] Byl také příjemcem Řád Vasy z Švédsko.[2]
Osobní život
Labande byl ženatý a měl dvě dcery.[2]
Smrt
Labande zemřel 21. září 1939 v Villeneuve-lès-Avignon.[1]
Bibliografie
- Les Doria de France: Provence, Avignon et Comté Venaissin, Bretagne, Ile-de-France (1899).
- Étude historique et archéologique sur St. Trophime d'Arles du ive au xiiie siècle (1904).
- La Cathédrale de Vaison: étude historique et archéologique (1905).
- Avignon au xiiie siècle (Paříž, 1908).
- Le Palais des papes d’Avignon et les monument historiques d’Avignon au xive siècle (1925).
- Všimněte si sur la vie et les travaux de Henry Cochin, membre de l'Académie (1928).
- Les Primitifs français; Peintres et peintres-verriers de la Provence occidentale (Marseille: Librairie Tacussel, 1932).
- Histoire de la Principauté de Monaco (1934).
- Les Bréa, peintres niçois des xve et xvie siècles en Provence et en Ligurie (Nice: Éditions des Amis du Musée Masséna, 1937).
Reference
- ^ A b C d „Léon-Honoré Labande (1867-1939)“. Bibliothèque nationale de France. Citováno 20. prosince 2015.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q Labande, Edmond-René (1941). „Léon-Honoré Labande“. Bibliothèque de l'École des Chartes. Persée. 102 (1): 340–345. Citováno 20. prosince 2015.
- ^ A b C d E F G h i Fliche, Augustin (1945). „Note sur la vie et les travaux de M. Léon-Honoré Labande, membre de l'Académie“. Comptes rendus des séances de l'Académie des Inscriptions et Belles-Lettres. Persée. 89 (1): 58–80. Citováno 20. prosince 2015.