Kurt Pätzold - Kurt Pätzold

Kurt Pätzold v roce 2007

Kurt Pätzold (3. května 1930, v Vratislav - 18. srpna 2016, Berlín ) byl německý marxistický historik.

Život

V roce 1945 se Kurt Pätzold přestěhoval se svou rodinou do Thüringenu (Turingia). V letech 1948 až 1953 studoval historii, filozofii a politologii na univerzitě v Jeně, kde napsal disertační práci o vlivu ekonomické krize na společnost Carl Zeiss AG a získal titul PhD. Navštěvoval univerzitu HU v Berlíně, kde získal doktorát věd, a specializoval se na „Antisemitismus a perzekuce Židů (k nimž došlo v letech 1933-1935). Studie politických strategií a taktik používaných fašistickým, německým imperialismem. “ Po „bodu obratu“ v Německu (kde se Německo znovu sjednotilo a iniciovalo zavedení parlamentní demokracie) byl propuštěn během soudního sporu v roce 1992. Dlouholetý vůdce Centra pro výzkum antisemitismu Wolfgang Benz popsal postup Pätzoldova propouštění jako skandální a nespravedlivý.

Mladší historici kritičtí k režimu, jako je Wolfram Brandes, popsali Pätzolda jako „skutečného stoupence SED“. (Strana socialistické jednoty Německa / Východoněmecká komunistická strana / Marxisticko-leninská politická strana). V roce 1946 už byl členem KPD (komunistická strana, která se později vyvinula v SED), pro kterou také pracoval na plný úvazek na univerzitě v Jeně v letech 1954–1960. Dva z těchto let pracoval jako Tajemník strany SED. Po Friedliche revoluci („mírová revoluce“, která vedla k otevření hranic východního Německa se západem) v roce 1989 kritičtí vědci a studenti obvinili Pätzolda z aktivní účasti na politickém pronásledování, ke kterému došlo v letech 1956-1958 na univerzitě v Jeně, stejně jako 1968, 1971/1972 a 1976 na Humboldtově univerzitě v Berlíně. V roce 1990 se za tyto činy omluvil. Po pádu DDR (Německá demokratická republika) se Pätzold stal řečníkem levicově orientovaných extremistů, marxistischenských fór PDS (Demokratická socialistická strana).

Pätzold často psal pro „Junge Welt“ (politické německé noviny) a byl členem vědecké poradní rady Rosa-Luxemburg-Stiftung (levicová politická organizace). Jeho studia se zaměřila na historii fašismu a NSDAP (nacisticky německá labouristická strana), vývoj v oblasti geschichtsrevisionismu (revizionismus historie) i dějiny antisemitismu a perzekuce Židů. Wolfgang Benz považoval Pätzoldovu práci „Fašismus, rasové šílenství a perzekuce Židů“ (1975) za „důležitou reprezentaci marxistického antisemitismu a výzkumu fašismu“. Ale také jeho studie o národním socialismu jako německé verzi fašismu a o historii NSDAP jsou významnými výzkumnými úspěchy. Kromě nich Pätzold vstoupil na nekryté území a „nabídl nové perspektivy“ svými životopisnými pracemi o Adolfu Hitlerovi, Rudolfovi Hessovi, Juliusovi Streicherovi, Adolfu Eichmannsovi a Franzovi Novakovi. Pätzold byl „důležitým kolegou“ mezi „materialisticko-dialektickým“ orientovaným vnitřním kruhem a také obecně pro cech historiků.

Od roku 1996 byl Pätzold členem Leibnizovy společnosti věd v Berlíně. Byl otcem tří dětí. Zemřel v srpnu 2016 na rakovinu.

Kariéra

Kurt Pätzold se přestěhoval do Durynsko v roce 1945 se svou rodinou. Vystudoval historii, filozofii a politickou ekonomii na VŠE Univerzita v Jeně od roku 1948 do roku 1953, kde obdržel a PhD v roce 1963.^[1]

Pätzold psal pravidelně pro Junge Welt a byl poradcem Nadace Rosy Luxemburgové. Jeho výzkum zahrnoval historii fašismu, vývoj v oblasti historického revizionismu a historii antisemitismu a perzekuce Židů.^[2]

Podle Wolfgang Benz, ve své práci Fašismus, rasismus, perzekuce Židů (1975) uvedl „důležitý znak marxistického výzkumu antisemitismu a fašismu“.^[3] Pätzold zemřel na rakovinu v srpnu 2016.^[4]

Reference