Križevska Vas, Dol pri Ljubljani - Križevska Vas, Dol pri Ljubljani

Križevska Vas

Sveti Križ (do roku 1952)
Krizevska Vas Dol pri Ljubljani Slovinsko.JPG
Križevska Vas sídlí v Slovinsko
Križevska Vas
Križevska Vas
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 6'31,65 ″ severní šířky 14 ° 42'59,18 ″ východní délky / 46,1087917 ° N 14,7164389 ° E / 46.1087917; 14.7164389Souřadnice: 46 ° 6'31,65 ″ severní šířky 14 ° 42'59,18 ″ východní délky / 46,1087917 ° N 14,7164389 ° E / 46.1087917; 14.7164389
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecDol pri Ljubljani
Plocha
• Celkem0,84 km2 (0,32 čtverečních mil)
Nadmořská výška
550,5 m (1806,1 ft)
Počet obyvatel
 (2002)
• Celkem55
[1]

Križevska Vas (výrazný[kɾiˈʒeːu̯ska ˈʋaːs]; slovinština: Križevska vas; Němec: Sankt Crucis,[2]:18 Kreuzdorf[2]:19) je malá osada v Obec Dol pri Ljubljani na východě Horní Kraňsko region Slovinsko.[3]

název

Název osady byl změněn z Sveti Križ (doslovně „Svatý kříž“) Križevska vas v roce 1952. Název byl změněn na základě zákona z roku 1948 o jménech osídlení a označení náměstí, ulic a budov v rámci úsilí slovinské poválečné komunistické vlády odstranit náboženské prvky z toponym.[4][5][6] V 19. století bylo německé jméno Sankt Crucis.[2]

Dějiny

Nad vesnicí stojí pozůstatky prehistorického osídlení s násypy, které svědčí o časném osídlení oblasti. Zbytky římské budovy s dekorativní mozaikou byly objeveny na farmě Vodnik v roce 1939 při hloubení pozdně gotických základů původního kostela. Byl také objeven římský sarkofág. Byl znovu použit pro raně slovanský pohřeb a obsahoval pohřební zboží z köttlachovské kultury.[7]

Škola na částečný úvazek byla založena v roce 1899 a v roce 1929 se stala školou na plný úvazek. V roce 1938 byla postavena školní budova.[7]

Během druhé světové války Partyzán síly zaujaly pozice v Križevské Vsi a sousedních Zagorica pri Dolskem. Partyzáni ustoupili z vesnic směrem k Vače když se 18. srpna 1944 přiblížila německá kolona a ze školy a fary byly shromážděny důkazy o tom, že tam byli partyzáni delší dobu. Osm mužů z Križevska Vas a Zagorica bylo zatčeno za spolupráci s partyzány a uvězněno v Kamnik. Dne 24. srpna 1944 Ruská osvobozenecká armáda vojska vytlačila vesničany z jejich domovů a poté domovy prohledali a vyplenili. Lidé dostali rozkaz, aby si vyzvedli své věci. Síly ruské osvobozenecké armády doprovázely vesničany Dolsko a poté spálili Križevsku Vas a Zagoricu. Vesničané se nesměli vrátit domů až do konce války. Mezi strukturami poškozenými při požáru byl kostel sv. Kříže a školní budova.[8]

Kostel

Kostel svatého kříže

Místní kostel zasvěcený chrámu sv Svatý Kříž, byl poprvé zmíněn v písemných pramenech v roce 1526. První kostel v obci stál na poněkud níže položeném místě vedle domu Vodnik.[7] Současný kostel byl obnoven po požáru v roce 1944. Za kostelem je malý hřbitov. Hřbitov založil farář Anton Komlanec (1884–1966) poté, co byl přidělen do farnosti. Dříve vesničané používali hřbitov v Moravče, hodinu a půl daleko.[8]

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Križevské vsi, zahrnují:

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky Archivováno 18. listopadu 2008, v Wayback Machine
  2. ^ A b C Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna.
  3. ^ Obecní úřad Dol pri Ljubljani
  4. ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
  5. ^ Premk, F. 2004. Slovenska versko-krščanska terminologija v zemljepisnih imenih ve spremembe za čas 1921–1967 / 68. Besedoslovne lastnosti slovenskega jezika: slovenska zemljepisna imena. Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije, s. 113–132.
  6. ^ Urbanc, Mimi a Matej Gabrovec. 2005. Krajevna imena: poligon za dokazovanje moči v odrazu lokalne identitete. Geografski vestnik 77(2): 25–43.
  7. ^ A b C d Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 362–363.
  8. ^ A b Maček, Janko. 2011. „Valovi nasilja v vaseh nad Sv. Heleno.“ Zaveza 16 (22. června). Archivováno 29 června 2012, na Wayback Machine (ve slovinštině)

externí odkazy