Konstantinos Rados - Konstantinos Rados

Konstantinos Rados (řecký: Κωνσταντίνος Ράδος, 1785-1865) byl a řecký obchodník a člen Filiki Eteria, tajná organizace, jejímž účelem bylo svrhnout osmanskou vládu Řecka. Zúčastnil se Řecká válka za nezávislost proti Osmanům a během vlády Ioannis Kapodistrias zastával důležité administrativní funkce.

Životopis

Narodil se v Tsepelovo, Epirus v roce 1785 studoval na školách Ioannina a Pisa. Byl otcem právníka Nikolaose Radose a dědečkem profesora Konstantinose Radose, který působil jako kurátor v Národní historické muzeum v Aténách[1] a prezident Historická a etnologická společnost Řecka.

Byl zasvěcen do Karbonarismus Když se stal členem, přinesl své znalosti karbonářských postupů do Filiki Eteria. Po Řecká válka za nezávislost začal, v roce 1822 se zúčastnil bitva ve Styru vedle Ilias Mavromichalis a Vasos Mavrovouniotis, ale byli poraženi osmanskou armádou Omer Bey.[2] Před a během řízení Ioannis Kapodistrias zastával důležité administrativní funkce. Přesněji řečeno, Konstantinos Rados sloužil jako guvernér provincie Andros (1822-1824), guvernér provincie Tripolitsa (1825), prozatímní guvernér Nafplio (1828-1829) a dočasný komisař západního Řecka (1830-1831). V roce 1831 po atentátu na Kapodistriase ustoupil ze svých správních povinností. Za svůj příspěvek do války pobíral malý důchod, který jeho manželka pobírala i po jeho smrti v roce [865.[2]

Častá korespondence mezi Radosem a Kapodistriasem spolu se skutečností, že Viaros Kapodistrias požádal Radose o potvrzení zprávy o smrti jeho bratra, dokazuje, že vztah mezi nimi nebyl jen formální, ale hlubší a smysluplnější.[3]

Reference

  1. ^ Δελτίον της Ι.Ε.Ε.Ε., Πρακτικά των ετών 1899-1903, roč. 6 (ΣΤ΄)
  2. ^ A b Tr. E. Evangelidis [Τρ. Ε. Ευαγγελίδης], Rados Konstantinos [Ράδος Κωνσταντίνος], Μεγάλη Ελληνική Εγκυκλοπαίδεια, sv. 21 (ΚΑ΄), s. 23
  3. ^ Anna Kandia [Άννα Κάνδια], «Αρχείο Κωνσταντίνου Ράδου», Τεκμήρια Ιστορίας- Μονογραφίες, 2009, s. 25-28.

Bibliografie

  • Δελτίον της Ι.Ε.Ε.Ε., Πρακτικά των ετών 1899-1903, roč. 6 (ΣΤ΄), Ιστορική και Εθνολογική Εταιρεία της Ελλάδος, Αθήνα, 1901.
  • Μεγάλη Ελληνική Εγκυκλοπαίδεια Παύλου Δρανδάκη, sv. 21 (ΚΑ΄), Εκδοτικός Οργανισμός «Ο Φοίνιξ»
  • Τεκμήρια Ιστορίας- Μονογραφίες, Ιστορική Εθνολογική Εταιρεία Ελλάδος, 2010θήνα 2010.
  • Υπογραφές Αγωνιστών της Ελληνικής Επαναστάσεως, Ιστορική και Εθνολογική Εταιρεία της Ελλάδος, Αθν