Konstantin Bestuzhev-Ryumin - Konstantin Bestuzhev-Ryumin
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v Rusku. (Březen 2020) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Konstantin Bestuzhev-Ryumin | |
---|---|
narozený | 14. května 1829 |
Zemřel | 14. ledna 1897 | (ve věku 67)
Vzdělání | Akademik |
Alma mater | Imperial Moscow University (1851) |
Vědecká kariéra | |
Pole | Dějiny |
Instituce | Petrohradská císařská univerzita |
Konstantin Nikolajevič Bestuzhev-Ryumin (Константин Николаевич Бестужев-Рюмин; 1829 v Kudryoshki, Guvernorát Nižnij Novgorod - 1897) byl jedním z nejpopulárnějších ruština historici 19. století. Uskutečnil židli v ruských dějinách u University of St. Petersburg (1864–1885) a byl zvolen do Petersburg Academy of Sciences v roce 1890. V roce 1878 založil a své jméno pojmenoval Kurzy Bestuzhev, „největší a nejvýznamnější ženská vysokoškolská instituce v Rusku“.[1]
Bestuzhev se narodil v jedné z nejstarších ruských rodin; Michail Bestuzhev-Ryumin byl jeho strýc. Začínal jako novinář a pomáhal Andrey Krayevsky editovat literární časopis Otechestvennye Zapiski kde publikoval řadu recenzí historických a etnografických děl. Přitahovalo ho umírněné křídlo Slovanofil pohyb a vítán Nikolai Danilevsky teorie. Mezi jeho žáky patří Alexander III Ruska, několik velkovévodů z Romanovova rodina a historik Sergej Platonov.
Mezi Bestuzhevova díla patří soubor populárních knih o ruské historii, několik monografií o středověku paleografie a dva svazky Ruská historie. Druhá práce je považována za jeho magnum opus. Bestuzhev byl známý tím, že pečlivě upřesňoval názory ostatních historiků, zatímco odmítal své vlastní názory.
Citace
Zdroje
- Киреева Р. А. Бестужев-Рюмин и историческая наука второй половины XIX века. М., 1990.
- Киреева Р.А. Бестужев-Рюмин К. Н. // Историки России: Биографии / Под ред. А.А. Чернобаева. М., 2001.
- Малинов А. В. К. Н. Бестужев-Рюмин: Очерк теоретико-исторических и философских взглядов. СПб., 2005.
- Imperial Moscow University: 1755-1917: encyklopedický slovník. Moskva: Ruská politická encyklopedie (ROSSPEN). A. Andreev, D. Tsygankov. 2010. str. 66–67. ISBN 978-5-8243-1429-8.