Opatství Kolozsmonostor - Kolozsmonostor Abbey - Wikipedia
 | |
| Klášterní informace | |
|---|---|
| Ostatní jména | Opatství Cluj-Mănăștur |
| Objednat | Benediktin |
| Založeno | 1080–1090 |
| Diecéze | Sedmihradsko |
| Lidé | |
| Zakladatel (é) | Ladislav I. z Maďarska |
| Stránky | |
| Umístění | Mănăștur, Kluž, Rumunsko |
The Opatství Kolozsmonostor byl Benediktin křesťan klášter ve středověku v Kolozsmonostoru v Transylvánii Maďarské království (Nyní Mănăștur v Kluž v Rumunsku). Podle konsensu moderních vědců byl klášter založen Ladislav I. z Maďarska před 1095.
Zřízení
Klášter Kolozsvár byl prvním benediktinským klášterem v roce Sedmihradsko,[1] ale středověké dokumenty obsahují protichůdné informace o jeho založení.[2] Podle a královská Charta vydáno v roce 1341, Ladislav I. z Maďarska založil to.[2] Pozdní kovaná verze listiny z roku 1263 z konce 14. století to však uvedla Béla I. z Maďarska založil opatství, zatímco výňatek vyrobený kolem roku 1430 ze stejné listiny s názvem Štěpán I. z Maďarska jako jeho zakladatel.[2] Dokument dvou posledních dokumentů to také zaznamenal Ladislav I. z Maďarska poskytl klášteru velký grant.[2] Historik György Györffy říká, že Stephen I i Béla jsem byli pravděpodobně zkopírováni ze seznamu dobrodinců biskupství v Egeru v listině z roku 1261, ačkoli odkaz na Bélu I. mohl zachovat skutečnou tradici.[2] Historici István Bóna, Elek Benkő a István Keul souhlasí s tím, že klášter byl zřízen Ladislava I. před 1095.[3][4][5]
Dějiny
Klášter byl zasvěcen Panna Maria.[1]
Opatství se vyvinulo v důležitý místo autentizace.[5][6]
Reference
Zdroje
- Benkő, Elek (1994). „Kolozsmonostor“. V Kristó, Gyula; Engel, Pál; Makk, Ferenc (eds.). Korai magyar történeti lexikon (9–14. Század) [Encyklopedie raně maďarských dějin (9. – 14. Století)] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. str. 363–3644. ISBN 963-05-6722-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bóna, István (1994). „Maďarsko-slovanské období (895–1172)“. V Köpeczi, Béla; Barta, Gábor; Bóna, István; Makkai, László; Szász, Zoltán; Borus, Judit (eds.). Dějiny Transylvánie. Akadémiai Kiadó. 109–177. ISBN 963-05-6703-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Györffy, György (1987). Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza, III: Heves, Hont, Hunyad, Keve, Kolozs, Komárom, Krassó, Kraszna, Küküllő megye és Kunság [Historická geografie Maďarska Árpádů, svazek I: Kraje Heves, Hont, Hunyad, Keve, Kolozs, Komárom, Krassó, Kraszna, Küküllő a Kunság] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. ISBN 963-05-3613-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Keul, István (2009). Raně novověká náboženská společenství ve střední a východní Evropě: etnická rozmanitost, denominační pluralita a korporativní politika v Transylvánské knížectví (1526-1691). Brill. ISBN 978-90-04-17652-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Polibek, Gergely (2013). Királyi egyházak a középkori Magyarországon [Královské kostely ve středověkém Maďarsku] (v maďarštině). Pécsi Történettudományért Kulturális Egyesület. ISBN 978-963-642-442-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Niessen, James P. (2016). „Katolický mnišství, řády a společnosti v Maďarsku: století expanze, katastrofy a obrození“. V Angeli Murzaku, Ines (ed.). Mnišství ve východní Evropě a v bývalých sovětských republikách. Routledge. str. 86–109. ISBN 978-0-415-81959-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)