Kočerinová tableta - Kočerin tablet

Kočerinová tableta.

Kočerinová tableta je středověká deska s nápisem napsaným v cyrilice v archaické variantě Srbochorvatština. Byl vyroben v roce 1404 nebo 1405 na spodní straně stećak (náhrobek) ze dne Viganj Milošević,[1] na pohřebišti v poli poblíž vesnice Kočerin,[1] 9 kilometrů od města Široki Brijeg, dnes v Bosna a Hercegovina.[2] Stećak, který byl napsán na tabletu, byl objeven v roce 1983 v Lipovci. V roce 1872 byl přesunut do Kočerina na pravou stranu kněžské kanceláře. V roce 1927 byl v Kočerinu postaven nový kostel a byla tam umístěna kopie nápisu. V roce 2004 byl přesunut do vnitřku kněžské kanceláře.[2]

Tablet měří na spodní straně 54 centimetrů (21 palců), uprostřed 49 centimetrů (19 palců) a 50 centimetrů (20 palců) nahoře. Měří na výšku 134 centimetrů. Horní část je poškozená.

Text

Tablet obsahuje 25 řádků skriptu s 9–15 znaky na každém řádku. Tablet obsahuje celkem 300 znaků azbuky, což je největší známý text v Bosenské cyrilice.[Citace je zapotřebí ]. V tabulce je uvedeno, že Milošević sloužil pěti vládcům: Banus Stjepan, Král Tvrtko, Král Dabiša, Královna Gruba, a Král Ostoja.[1] Nápis končí slovy: имолꙋвасьненаст ꙋпаитенамеѣсмь билькаковиесте виꙉетебитикако вьсмьѣ („A prosím, nešlapej na mě. Byl jsem takový, jaký jsi, budeš jako já.“).

Text zobrazuje velké množství ligatur.[1] Je napsán v Shtokavian Ikavian dialekt, bez nosních samohlásek, v jedinéyer scénář, s některými zjevnými Hlaholika vliv.[3] Formulář svetago ukazuje vliv od Církevní slovanština, ale zbytek nápisu ve své morfologii neobsahuje církevní slovanismus.[3]

Kompletní originální text s překlady
Kočerinová tableta
Původní textLatinský přepisModernizovaný srbochorvatštinaAngličtina
☩ ваимеѡцаи

синаисветаго
дхааминьсе
леживигань
милошевиꙉь
слꙋжибанꙋс-
типанꙋикралꙋт-
кꙋикралꙋдаби-
шиикралицигрꙋби
икралаостоииꙋт-
овримедоиде
свадисеостоѣ
кральсхерцегом
иꙁбоснмьинаꙋгре
поеостоѣтов-
римеменевигна
доидеконьчина
илегохьнасво-
мьплеменитомь
подькочериномь
имолꙋвасьненаст
ꙋпаитенамеѣсмь
билькаковиесте
виꙉетебитикако
вьсмьѣ

☩ va ime ōca i

sina i svetago
d [u] ha aminĭ se
leži viganĭ
miloševiđĭ
služi banu s-
tipanu i kralu t-
[vrĭt] ku i kralu dabi-
ši i kralici grubi
i krala ostoi i u t-
o vrime doide
svadi se ostoě
kralĭ s hercegom [ĭ]
i z bosn [o] mĭ i na ugre
po [id] e ostoě to v-
rime mene vigna
doide konĭčina
i legohĭ na svo-
mĭ plemenitomĭ
podĭ kočerinomĭ
i molu vasĭ ne nast-
upaite na mě ě smĭ
bilĭ kako vi este
vi đete biti kako-
vĭ smĭ ě

☩ U ime oca i

sina i svetoga
duha, amin. Ovdje
leži Viganj
Milošević.
Služih banu S-
tjepanu i kralju T-
vrtku i kralju Dabi-
ši i kraljici Grubi
i kralja Ostoju, i u t-
o vrijeme dojde
i svadi se Ostoja
kralj s Hercegom
Jsem Bosnom, jsem na Ugre
pojde Ostoja. U do v-
rijeme meni, Vignju,
dojde kraj,
i legoh na svo-
m plemenitom
pod kočerinom.
I molim vas, ne nast-
upajte na mene. Ja sam
bio kako vi jeste,
vi ćete biti kaka-
v sam ja.

☩ Ve jménu Otce a

Syn a svatý
Duchu, amen. Tady
leží Viganj
Milošević.
Sloužil Zákaz S-
tephen
a král T-
vrtko
a král Dabi-
ša
a královna Gruba
a král Ostoja a v th-
čas přišel
bojovat s Ostojou
Král s Vévoda
as Bosnou a s Maďary
přišel Ostoja. V tom t-
ime, Viganj,
přišel konec,
a lehl jsem na své
ušlechtilý [země],
pod Kočerinem.
A modlím se, ne
reklama na mě. byl jsem
jak jste;
budeš jako
Jsem.

Reference

  1. ^ A b C d 2004. Šefik Bešlagić, Leksikon stećaka.
  2. ^ A b „Hrvatska pošta Mostar“. Archivovány od originál dne 2012-04-25. Citováno 2011-11-17.
  3. ^ A b 2011. Mateo Žagar, recenze Jezik srednjovjekovnih kamenih natpisa iz Hercegovine.