Knutsen a Ludvigsen - Knutsen & Ludvigsen


nakreslil Øystein Dolmen
Knutsen a Ludvigsen (Přeložené názvy: „Tootson“ a „Ludiwood“) byl a Norština zpívající duo skládající se z Øystein Dolmen („Knutsen“) a Gustav Lorentzen („Ludvigsen“).[1]
Psali a hráli různé písně zaměřené převážně na děti, vydali sedm alb, z nichž dvě obdrželi Spellemannprisen - norská Grammy.[2] Měli několik hitů číslo 1, včetně „Grevling i taket“, „Hallo! Hallo!“ a „Dum og deilig“. Od konce 90. let si u mladých Norů užívají kultovního statusu a odehrávají řadu shledávacích koncertů.[1]
26. října 2006, TV 2 vysílat program „Knutsen & Ludvigsen - Celý příběh“. Norská popová a rocková encyklopedie říká: „Bylo to víc než slavné duo - Knutsen & Ludvigsen byla instituce. Jejich rocková generace devadesátých let byla živena jejich nahrávkami.“[3]
Dne 21. dubna 2010 zemřel Gustav Lorentzen na infarkt při účasti na anketě orientační běh závod blízko Bergen. Bylo mu 62.
Diskografie
- Knutsen a Ludvigsen (1970)
- Brunost no igjæn (1972) #23[4]
- Č. 3 - Tut (1974)
- Bakklandet Bassangforening: Ned Med Nidaros (1975)
- Du milde Mosart! (1977)
- Fiskepudding! Lakrisbåter! (1980) #13[4]
- Juba Juba (1983) #3[4]
Kompilace
- Samleplate (1984)
- Knutsen & Ludvigsens Beste (1996) (Přeloženo: Nejlepší) # 4[5]
- Knutsen & Ludvigsens Ver'ste ' (1997) (Přeložená hříčka: Nejhorší / Workshop)
- Dům o Deiligovi: Knutsen & Ludvigsens Beste (2008) #10[5]
Filmy
- Knutsen & Ludvigsen og den fæle Rasputin (2015) (mezinárodní název: Dva kamarádi a jezevec )
Reference
- ^ A b „Allmusic bio“. Průvodce všemi médii. Citováno 2010-02-25.
- ^ "Spellemannprisen vítězové a nominace 1972". Spellemannprisen. Archivovány od originál dne 2011-07-20. Citováno 2010-02-25.
- ^ Norsk Pop & Rock Leksikon, Oslo 2005: "Dette var mer enn en berømt duo - Knutsen & Ludvigsen var et begrep. Hele rockegenerasjonen from 90-tallet var oppfostret på platene deres."
- ^ A b C „Archiv norských map“. Hung Medien. Citováno 2010-02-25.
- ^ A b „Archiv norských map“. IFPI Norsko. Archivovány od originál dne 22. 7. 2012. Citováno 2010-02-25.