Rytíř v. Jewett - Knight v. Jewett

Rytíř v. Jewett
Pečeť Nejvyššího soudu Kalifornie
Rozhodnuto 24. srpna 1992
Celý název případuKendra Knight v. Michael Jewett
Citace3 Cal. 4. 296 (1992)
834 P.2d 696 (1992)
11 Cal.Rptr. 2d 2
Historie případu
Předchozí historie275 Cal.Rptr. 292 (1990) (potvrzeno)
Podíl
Převzetí rizika je stále obranou odpovědnosti, a to i v rámci srovnávacího systému nedbalosti.
Členství v soudu
Hlavní soudceMalcolm M. Lucas
Přidružení soudciEdward A. Panelli, Joyce L. Kennard, Stanley Mosk, Armand Arabian, Ronald M. George, Marvin R. Baxter
Názory na případy
MnožstvíGeorge, přidal se Lucas, Arab
Souhlas / nesouhlasMosk
Souhlas / nesouhlasPanelli, spojený s Baxterem
NesouhlasitKennard

Rytíř v. Jewett, 3 Cal. 4. 296 (1992), byl případ rozhodl Kalifornský nejvyšší soud, rozhodl, že srovnávací nedbalost režim přijatý v roce 2006 Li v. Yellow Cab Co. z Kalifornie zcela neodstranil obranu převzetí rizika v akci pro nedbalost.[1]

Pozadí

Žalobkyně žalovala za zranění osob poté, co jí žalovaná při dotykovém fotbalovém zápase šlapl na ruku.

Rozhodnutí

Soud uznal dvě kategorie převzetí rizika. Jedním z nich byl primární převzetí rizika, ve kterém žalovaný dluží č povinnost pečovat chránit žalobce před rizikem, které způsobilo zranění. Druhým je sekundární převzetí rizika, ve kterém žalovaný dluží povinnost péče žalobci, který se vědomě setkává s rizikem, které představuje porušení této povinnosti žalovaným.

Soud rozhodl, že sekundární převzetí rizika bylo sloučeno do režimu srovnávací nedbalosti přijatého v roce 2005 Li v. Yellow Cab Co. z Kalifornie ale tento primární předpoklad rizika by mohl ještě sloužit jako obrana proti nedbalosti. Soud rozhodl, že v dotykovém fotbalovém utkání je jedinou povinností, kterou má žalovaný vůči žalobci, nezodpovědnost a bezohlednost. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla zraněna při běžném průběhu dotykového fotbalového zápasu, zranění spadalo pod primární předpoklad rizika a bylo jí zakázáno uzdravení.[2]

Reference

  1. ^ Henderson, J.A. et al. Proces týrání, sedmé vydání. Aspen Publishers, New York, NY: 2007, str. 475
  2. ^ Henderson, str. 476