Kjell Underlid - Kjell Underlid - Wikipedia
Kjell Underlid (24. června 1950 - 31. července 2016) byl a Norština psycholog a odborník v klinické psychologii.[1][2] Zajímal se hlavně o sociální psychologie. Stal se profesorem na Bergen University College v roce 2005, kde pracoval od roku 1990. Mezi jeho oblasti zájmu patřila nezaměstnanost, chudoba a sociální spravedlnost.
Underlid se narodil v Nyttingnes. Od útlého věku mladé dospělosti byl Underlid aktivní v socialistickém hnutí v Norsku. Po mnoho let byl členem Socialistická lidová strana, kterým vstoupil do Socialistická volební liga, později Socialistická levicová strana, kterou opustil na protest proti tomu, co vnímal jako posun doprava pod Erik Solheim.[1] V letech 1993 až 2000 byl členem kolektivního vedení Komunistická strana Norska.[3][4][5] Tuto stranu opustil v roce 2003 na protest proti posunu strany směrem k stalinismu.[1] Underlid byl členem Hnutí za socialismus.[1] Underlid zemřel v Bergen 31. července 2016.[1][6]
Bibliografie
- Arbeidslaus (Bez práce; Det Norske Samlaget, 1992)
- Gruppepsykologi (Skupinová psychologie; Fagbokforlaget, 1997)
- Arbeidshefte til Gruppepsykologi (Workbook for Group Psychology; Fagbokforlaget, 1997)
- Fattigdommens psykologi (The Psychology of Poverty; Det Norske Samlaget, 2005)
- Sosial rettferd (Social Justice; Det Norske Samlaget, 2009)
- Å bli itsa med. Utilbørleg sosial dominans på arbeidsplassen (Být šikanován: Nevhodná sociální dominance na pracovišti; Gyldendal akademisk, 2013)
Reference
- ^ A b C d E „Amano, Marcos. 2016. Minneord pro Kjell Underlid. FO Hordaland“. Archivovány od originál dne 2016-10-03. Citováno 2016-09-06.
- ^ Bakken, Sigrid Grøm. 2015. Fant muskelplager hos mobbeofre. NRK (17. února).
- ^ Norges Kommunistiske Parti: Kjell Underlid.
- ^ Banks, Arthur S. a kol. 2000. Politická příručka světa 1999. Washington, DC: CQ Press, str. 735.
- ^ Moreau, Patrick a Marc Lazar. 1998. Der Kommunismus in Westeuropa: Mutace Niedergang Odra? Landsberg am Lech: Olzug, str. 436.
- ^ Klassekampen, 9. srpna 2016, s. 7.