Kirchweiler - Kirchweiler

Kirchweiler
Erb Kirchweiler
Erb
Umístění Kirchweiler v okrese Vulkaneifel
Kirchweiler v DAU.svg
Kirchweiler sídlí v Německo
Kirchweiler
Kirchweiler
Kirchweiler sídlí v Porýní-Falc
Kirchweiler
Kirchweiler
Souřadnice: 50 ° 13'50 ″ severní šířky 6 ° 44'44 ″ východní délky / 50,23056 ° N 6,74556 ° E / 50.23056; 6.74556Souřadnice: 50 ° 13'50 ″ severní šířky 6 ° 44'44 ″ východní délky / 50,23056 ° N 6,74556 ° E / 50.23056; 6.74556
ZeměNěmecko
StátPorýní-Falc
OkresVulkaneifel
Obecní sdruženíDaun
Vláda
 • starostaStefan Simon
Plocha
• Celkem6,31 km2 (2,44 čtverečních mil)
Nadmořská výška
540 m (1770 ft)
Populace
 (2019-12-31)[1]
• Celkem379
• Hustota60 / km2 (160 / sq mi)
Časové pásmoUTC + 01:00 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 02:00 (SELČ )
PSČ
54570
Vytáčecí kódy06595
Registrace vozidlaDAU
webová stránkawww.kirchweiler.de

Kirchweiler je Ortsgemeinde - a obec patřící k a Verbandsgemeinde, druh kolektivní obce - v Vulkaneifel okres v Porýní-Falc, Německo. Patří k Verbandsgemeinde Daun, jehož sídlo je v stejnojmenné město.

Zeměpis

Umístění

Obec leží v Vulkaneifel, součást Eifel známý svou vulkanickou historií, geografickými a geologickými rysy a dokonce i probíhající činností dnes, včetně plynů, které někdy stoupají ze Země.

Kirchweiler leží západně od Scharteberg s jeho Vysílač Eifel v nadmořské výšce 540 m hladina moře. Jeho rozloha je 6,31 km².

Dějiny

V roce 1201 měl Kirchweiler první dokumentární zmínku, když šlechtic z Berlingen, pak držel Opatství Himmerod, odkázal panství poblíž Kirchweiler. Jak 1398, nesporným vládcem byl Voliči z Trevíru. V roce 1600 bylo ve vesnici registrováno šestnáct krbů (tj. Domácností), jejichž vlastnictví od té doby přešlo na panství Daun a poté na panství Kesselburg. Počet klesl v důsledku Mor a Třicetiletá válka dokud v roce 1654 nezbylo jen šest domácností. V roce 1684 to již vzrostlo až na deset domácností, což naznačuje počet obyvatel zhruba 50. V té době si vesničané v Kirchweiler vydělávali na živobytí hlavně díky zemědělství. V roce 1624 v této oblasti pracovalo 11 ze 13 domácností. Pokud jde o další dvě domácnosti, byli tam řemeslník a jeden vesničan, který neměl žádné zaměstnání. Populace stále rostla až do 19. století. Kirchweiler přešel do království Prusko v roce 1815. V roce 1862 žilo v Kirchweileru 376 lidí. Od roku 1947 je součástí tehdy nově založeného Stát z Porýní-Falc.

Politika

Obecní rada

Radu tvoří 7 členů rady, kteří byli zvoleni při komunálních volbách konaných dne 7. června 2009, a čestný starosta jako předseda.

starosta

Kirchweilerovým starostou je Stefan Simon a jeho zástupcem Rainer Berlingen.

Erb

Německý erb zní: V Grün auf einen silbernen Dreiberg, darin zwei schräg gekreuzte, aufrechte rote Schüssel, ein silbernes Hochkreuz auf einer silbernen Basaltkuppe zu sehen.

Obec zbraně možná v angličtině heraldický jazyk by se dal popsat takto: Vert, v základně hora argent nabitý dvěma klíči na saltire, hlídky k náčelníkovi, gules, na hoře latinský kříž na čedičové vyvýšenině druhé.

„Mount“ je v německém erbu popisován jako a Dreiberg, ale nemá to takový tvar nabít obvykle zabírá Německá heraldika (příklady v rámci stejného okresu viz Kerpen A Birgel Erby).

Klíče symbolizují patrona farnosti, Svatý Petr a křížem na návrší je starý morový kříž ve vesnici.[2]

Kultura a památky

Budovy

  • Svatý Petr Je katolík Farní kostel (Pfarrkirche St. Peter), Hauptstraße 31, 1810, západní věž 1821, možná prodloužena ve 20. století, na hřbitově postbarokní kříž hřídele asi od roku 1810.
  • Poblíž Dauner Straße 9 - traťový kříž, čedič paprskový kříž, možná 18. století.
  • Gerolsteiner Straße 6 - Quereinhaus (kombinace obytného a obchodního domu rozdělená pro tyto dva účely uprostřed, kolmo na ulici), z roku 1821, částečně oboustranně, možná částečně dřevěný rám z 18. století, veranda.
  • Gerolsteiner Straße 9 - Quereinhaus z roku 1842.
  • Hauptstraße 17 a - bývalý Quereinhaus z roku 1834.
  • Schulstraße 1 - bývalá škola, reformní architektura, od 1910/1920.
  • Tzv Schwarzes Kreuz („Černý kříž“), jižně od vesnice na silnici do Neroth, čedičový kříž z roku 1728.
  • Boží muka, východně od vesnice na silnici z Hinterweiler na Steinborn, kříž čedičového paprsku z roku 178 (?; poslední číslice nejasná).[3]

Reference

  1. ^ „Bevölkerungsstand 2019, Kreise, Gemeinden, Verbandsgemeinden“. Statistisches Landesamt Rheinland-Pfalz (v němčině). 2020.
  2. ^ Popis a vysvětlení Kirchweilerových paží Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine
  3. ^ Adresář kulturních památek v okrese Vulkaneifel

externí odkazy