Izraelské království (skupina) - Kingdom of Israel (group)

The Království Izraelské (hebrejština: מלכות ישראל, Malchut Jisrael), nebo Tzrifin Underground, byl Židovský terorista skupina aktivní v Izrael v padesátých letech. „Království Izrael“ bylo jméno, které členové skupiny používali, ale pro izraelskou veřejnost bylo lépe známé jako „Tzrifin Underground“, po Tzrifin vojenská základna, kde byli její členové souzeni.[1] Skupina podnikla útoky na diplomatické mise EU Sovětský svaz a Československo na protest proti antisemitským politikám těchto zemí, jako je Slánský soud a Děj lékařů. Pokusili se také zavraždit německého kancléře Konrad Adenauer s dopisové bomby, a občas střílel na jordánský jednotky umístěné podél hranice v Jeruzalém.[2]
Vůdce skupiny, Yaakov Heruti, přijatý bývalý Lehi kolegové i adolescenti z Revizionistický sionista domy, které byly vychovávány, aby viděly bojovníky Lehi jako hrdiny.[3] Samostatně další člen izraelského království, Yaakov Blumenthal, „uspořádal v Jeruzalémě další kliku aktivistů, z nichž většina byli ortodoxní Židé“.[4] Skupina nikdy neměla více než dvě desítky členů.[5]
Činnosti
9. února 1953 skupina vysadila na sovětském velvyslanectví více než 70 liber výbušnin.[6] Následná exploze vážně zranila hospodyni velvyslanectví a významně poškodila budovu velvyslanectví.[6] Lehce zraněni byli také další dva zaměstnanci velvyslanectví, z nichž jedna byla manželka sovětského velvyslance.[6] V reakci na to SSSR přerušil diplomatické vztahy s Izraelem.[7] Bombu umístil Yosef Menkes, který později plánoval atentát na Rudolf Kastner.[6][8] Sofistikovanost bombardování vedla Shin Bet hlava Vydavatel Harel věřit, že za to byli zodpovědní bývalí členové Lehi, ale intenzivní vyšetřování pachatele nepodařilo.[6]
V dubnu 1953 zaútočil člen skupiny na houslistu Jascha Heifetz pro přehrávání hudby pomocí Richard Strauss.[9][10] Tzrifinské metro také třikrát zaútočilo na československé velvyslanectví a poslalo dvě dopisní bomby západoněmeckému kancléři Konrad Adenauer, na protest proti izraelsko-německému dohoda o reparacích.[11] Někdy po půlnoci, 4. března 1957, dorazili muži do budovy bytového komplexu v Tel Avivu, kde Rezso Kasztner žil se svou rodinou, a třikrát ho zastřelili. Kasztner zemřel na následky zranění o 11 dní později.
Zatčení a soud
26. května 1953 byli dva členové Blumenthalovy skupiny, jednající z vlastní iniciativy, přistiženi při výsadbě výbušnin v budově ministerstva školství v Jeruzalémě.[12] Chtěli protestovat proti roli ministerstva v pokusech vlády sekularizovat náboženské přistěhovalce ze severní Afriky.[4] Ti dva nesli podrobné seznamy členů Izraelského království, což orgánům umožnilo rychle shromáždit skupinu.[13]
Šestnáct členů skupiny bylo souzeno před vojenským soudem v čele s Benjamin Halevy.[8] Obžalované byli zastoupeni Shmuel Tamir; soud ho ustanovil jako „nejpřednějšího politického právníka Izraele“.[14] Státní zástupce byl Haim Cohn.[15] Ačkoli vláda nebyla schopna prokázat účast skupiny na útoku na sovětské velvyslanectví, Halevy skupinu považovala za „vážné nebezpečí pro bezpečnost státu“.[15] Heruti byl odsouzen k deseti letům vězení; další vůdce, Šimon Bachar, byl odsouzen na dvanáct let; a několik dalších dostalo tresty od jednoho do sedmi let.[8] O dva roky později však byli osvobozeni a předseda vlády David Ben-Gurion zmírnil jejich tresty.[8][16]
Reference
- ^ Pedahzur 31, 32, 203n123
- ^ Pedahzur 32
- ^ Pedahzur 32-33
- ^ A b Pedahzur 33
- ^ Sprinzak 66
- ^ A b C d E Pedahzur 31
- ^ Sprinzak 67
- ^ A b C d Sprinzak 69
- ^ Sprinzak 68
- ^ Pedahzur 176
- ^ Pedahzur 175, 176
- ^ Pedahzur 31, 33
- ^ Pedahzur 32, 33
- ^ Segev 268
- ^ A b Segev 267
- ^ Melman, Yossi (2009-08-13). "Časovaná bomba". Haaretz. Citováno 2009-09-08.
Bibliografie
- Pedahzur, Ami a Arie Perliger (2009). Židovský terorismus v Izraeli. Columbia University Press.
- Segev, Tom (2000). Sedmý milion: Izraelci a holocaust. Macmillana.
- Sprinzak, Ehud (1999). Bratr proti bratrovi: Násilí a extremismus v izraelské politice od Altaleny po atentát na Rabina. Simon & Schuster.