Keuperská vysočina - Keuper Uplands

The Keuperská vysočina (Němec: Keuperbergland nebo, vzácněji Keuperwaldberge) jsou součástí Jižní německé Scarplands a pokrývají plochu asi 3 200 kilometry čtvereční.

Keuper sráz nad Heckengäu pláně na západním okraji Schönbuchu

Keuperské vrchoviny (od jihozápadu k severovýchodu) patří následující regiony: Kleiner Heuberg, Rammert, Schönbuch, Glemswald, Stromberg a Heuchelberg, Schurwald a Welzheim Forest, Švábsko-franský les, Francké výšiny, Steigerwald a Hassberge. Nejjižněji položený Keuper sráz v oblasti Baar nemá své vlastní jméno kvůli své malé velikosti.

Divize přirozených oblastí

Keuperský sráz na severozápadě Švábsko-franckého lesa poblíž Löwensteinu. Sráz lze snadno vidět z profilu terénu Wolfertsbergu, který uprostřed fotografie klesá na západ. Nahoře (vpravo) je zalesněný pískovec scarp, prudší sestup do nejvyšších vinic v horních, barevných slínech, protáhlá plošina na štěrkovitých pískovcích, opět strmější sjezd (částečně zalesněný) do níže zbarvených slínů k rákosovému pískovci, který byl přetvořen pěstováním révy v poslední době. Dno údolí je tvořeno z gipskeuper.

Keuperská vysočina je rozdělena na tři přírodní oblast hlavní skupiny jednotek, které se dále dělí na hlavní jednotky, zobrazené v každém případě s trojcifernými indexovými čísly (jednotky, na nichž jsou na keuperu jen malé oblasti, jsou uvedeny kurzívou) a hřebeny, které jsou od sebe navzájem orograficky odděleny a hřebeny na obvodech byly vynechány):[1]

Kromě Stromber a Heuchelberg, které leží severně od Schönbuch a Glemswald a mimo Keuper-Lias krajiny v muschelkalk dominoval Gäue, krajiny ve výše uvedeném seznamu podél Albtrauf, od nichž jsou odděleny Lias dominují předpolí, jsou orientována severovýchodním směrem.

Krajina

Vodopád v tvrdém pískovci v vpusti potoka Hörschbach poblíž Murrhardtu

Krajinu charakterizuje skála - keuper což mu dává jméno a je nejvyšší a nejmladší litostratigrafický skupina z Germánské tria. Vykazuje různé depozice pískových lůžek a mořských sedimentů.

Keuperská pahorkatina je z velké části zalesněna, protože půdy, které se tvoří na keuperu, nejsou příliš úrodné. Ostrovní mýtiny se nacházejí zejména na úrodných spraše nebo líné půdy.

Velmi strmý Údolí ve tvaru písmene V. které jsou typické pro Keuperské vrchoviny, jsou zde známé jako klingen. Takový klingen vyskytují se v petrograficky těžší pískovec postele keuperu, například v Stubensandstein. Tyto horniny jsou schopny výrazně odolávat eroze síly (zejména boční eroze) vody. V horninách keuperu méně odolných proti erozi jíly nebo marls, údolí jsou hlouběji vybojována tak, že vzniklo mnoho údolí s širším profilem.

Reference

  1. ^ Různí autoři: Geographische Landesaufnahme: Die naturräumlichen Einheiten in Einzelblättern 1: 200 000. Bundesanstalt für Landeskunde, Bad Godesberg 1952–1994. → Online mapy
    • List 153: Bamberg (Karl Albert Habbe 2004, in Mitteilungen der Fränkischen Geographischen Gesellschaft 2003/2004, str. 55-102; 48 str.)
    • List 161: Karlsruhe (Josef Schmithüsen 1952; 24 stran)
    • List 162: Rotenburg o. d. Tauber (Wolf Dieter Sick 1962; 58 stran)
    • List 163: Nuremberg (Franz Tichy 1973; 33 pp.)
    • List 170: Stuttgart (Friedrich Huttenlocher, Hansjörg Dongus 1967; 76 stran)
    • List 171: Göppingen (Hansjörg Dongus 1961; 54 stran)
    • List 172: Nördlingen (Ralph Jätzold 1962; 39 stran)

externí odkazy