Ken Harada (politik) - Ken Harada (politician)
Ken Harada | |
|---|---|
原田 憲 | |
| Generální ředitel Agentury pro hospodářské plánování | |
| V kanceláři 27. prosince 1988-25. Ledna 1989 | |
| premiér | Noboru Takeshita |
| Předcházet | Eiichi Nakao |
| Uspěl | Koičiro Aino |
| Ministr pošt a telekomunikací | |
| V kanceláři 25. listopadu 1973 - 11. listopadu 1974 | |
| premiér | Kakuei Tanaka |
| Předcházet | Chuji Kuno |
| Uspěl | Toshio Kashima |
| Ministr dopravy | |
| V kanceláři 30. listopadu 1968 - 14. ledna 1970 | |
| premiér | Eisaku Sato |
| Předcházet | Yasuhiro Nakasone |
| Uspěl | Tomisaburō Hashimoto |
| Osobní údaje | |
| narozený | 12. února 1919 Prefektura Ósaka, Japonsko |
| Zemřel | 29. ledna 1997 (ve věku 77) Ikeda, Prefektura Ósaka, Japonsko |
| Národnost | japonský |
| Vzdělání | Meiji University |
Ken Harada (原田 憲, Harada Ken, 12. února 1919-29. Ledna 1997) byl členem Japonská strava z Liberálně demokratická strana[1] do rezignace ze své funkce 24. ledna 1989[2] po údajném zapojení do Nábor skandálu, kde Harada připustil Rekrut dal mu dary v podobě sezónních letních dárků,[3] po deset let.[4] I když dary nebyly nezákonné, vyvolávaly otázky politická etika což nakonec vedlo Haradu k rezignaci.[3] Jako člen stravy sloužil Harada jako Ministr hospodářského plánování a získal důvěru premiér Noboru Takeshita.[5] Byl třetí ministr rezignovat na skandál.[2] Harada byl jmenován, aby řídil Ministerstvo hospodářského plánování pouze měsíc před jeho rezignací.[6][7] Poté, co ho funkcionáři strany již umístili jako předsedu výboru odpovědného za vyšetřování skandálu s náborem akcií,[8] kde došel k závěru, že se nic nezákonného nestalo.[9] V roce 1992 Harada podpořila Keizo Obuchi jako nový vůdce Liberálně demokratické strany.[10] Koičiro Aino nahradil Haradu jako ministra hospodářského plánování.[3]
Skauting
Harada sloužil jako člen Národní rady guvernérů Skauti z Nipponu a předseda parlamentního sněmu skautů. V roce 1989 získal Harada 200. místo Bronzový vlk, jediný rozdíl od Světová organizace skautského hnutí, uděluje Světový skautský výbor za výjimečné služby světu Skauting.[11][12] V roce 1985 také získal nejvyšší vyznamenání Scout Association of Japan, Cena Zlatého bažanta.[13]
Poznámky
- ^ Vilaró (1989), 1.
- ^ A b Associated Press (24. ledna 1989), 5.
- ^ A b C Chira (1989).
- ^ Schoenberger (1989), 8.
- ^ United Press International (1989), 3.
- ^ Associated Press (26. ledna 1989), 5,
- ^ Hoshii (1993), 178.
- ^ Japonský akciový skandál (1989), 5.
- ^ Hartcher (1989), 9.
- ^ Hayes (2004), 110.
- ^ „Seznam příjemců ceny Bronzový vlk“. scout.org. WOSM. Citováno 2019-05-01.
- ^ http://bsy87arc2.tobys.biz/Y87/08_BRZ/2008_03%20Scouting%202.pdf
- ^ reinanzaka-sc.o.oo7.jp/kiroku/documents/20140523-3-kiji-list.pdf
Reference
- Associated Press (26. ledna 1989). „Takeshita: Zůstane, hledá důvěru“. Registrační stráž. Hlídat. Citováno 14. září 2009.
- Associated Press (24. ledna 1989). „3. japonský úředník rezignuje na akciový skandál“. Deseret News. Citováno 14. září 2009.
- Chira, Susan (25. ledna 1989). „Scandal Fells Another Japanese Official“. The New York Times. Citováno 14. září 2009.
- Hartcher, Peter (25. ledna 1989). „Nábor skandálu tvrdí vyššího ministra vlády“. The Sydney Morning Herald. Citováno 14. září 2009.
- Hayes, Louis (2004). Úvod do japonské politiky (ilustrované vydání). ME Sharpe. ISBN 0-7656-1338-7. Citováno 14. září 2009.
- Hoshii, Iwao (1993). Japonská pseudodemokracie. Routledge. ISBN 1-873410-07-7. Citováno 14. září 2009.
- „Japonský akciový skandál: Třetí ministr vlády rezignuje“. Gainesville Sun. Společnost New York Times. 25. ledna 1989. Citováno 14. září 2009.
- Schoenberger, Karl (1. ledna 1989). „Etika získávání finančních prostředků“. Manila Standard. Citováno 14. září 2009.
- United Press International (13. února 1989). „Další zatýkání bylo provedeno ve skladovém skandálu“. Ellensburgský denní záznam. Citováno 14. září 2009.
- Vilaró, Ramón (25. ledna 1989). „El escándalo de Recruit se cobra otro ministro japonés: Dimite el titular de Planificación Económica“. El País (ve španělštině). Citováno 14. září 2009.
- Dr. László Nagy, 250 milionů skautů, The Světová skautská nadace and Dartnell Publishers, 1985, complete list through 1981
externí odkazy
- https://web.archive.org/web/20131014183020/http://www5.airnet.ne.jp/bsy87/Y87eng/eNews/08_BRZ/eY87_2008_brz_01a.html
- „Na podporu světového skautingu“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2009-03-27. Citováno 2009-03-27.
- Úplný seznam příjemců japonského bronzového vlka
- http://www.scout.or.jp/_src/sc2726/11na_report.pdf
| Sněmovna reprezentantů Japonska | ||
|---|---|---|
| Předcházet Ihei Ochi | Předseda Výboru pro dopravu EU Sněmovna reprezentantů 1982–1983 | Uspěl Toshiichi Fuke |
| Předcházet Shun Ōide | Předseda, disciplinární výbor Sněmovna reprezentantů 1993–1996 | Uspěl Keiwa Okuda |
| Politické kanceláře | ||
| Předcházet Yasuhiro Nakasone | Ministr dopravy 1968–1970 | Uspěl Tomisaburō Hashimoto |
| Předcházet Chuji Kuno | Ministr pošt a telekomunikací 1973–1974 | Uspěl Toshio Kashima |
| Předcházet Eiichi Nakao | Generální ředitel Agentury pro hospodářské plánování 1988–1989 | Uspěl Koičiro Aino |
| Stranícké politické kanceláře | ||
| Předcházet Shin Kanemaru | Předseda, Výbor pro záležitosti stravování Liberálně demokratická strana 1972–1973 | Uspěl Hajime Fukuda |