Keenaght (barony) - Keenaght (barony)

Tento článek je o baronství Keenaght. Pro město, viz Keenaght (město).

Keenaght

Cianachta[1] (irština )
Umístění Keenaght v hrabství Londonderry v Severním Irsku.
Umístění Keenaght, Hrabství Londonderry, Severní Irsko.
Suverénní státSpojené království
ZeměSeverní Irsko
okresLondonderry

Keenaght (z irština Cianachta ‚závod Cian '[1][2]) je baronství v polovině severní třetiny Hrabství Londonderry, Severní Irsko.[3] Spojuje se se severním pobřežím Londonderry a je ohraničen dalšími čtyřmi baronstvími: Coleraine na východ; Loughinsholin na jihovýchod; Tirkeeran na západ; a Strabane Upper na jihozápad.[3] Bylo to území Cianachta Glengiven od 5. století až do jeho převzetí ve 12. století Ó Cathaínem.[4] Největší osadou v hodnosti barona je město Limavady.

Dějiny

Původně nazývaný barony Lymavady před rokem 1613,[5] hodnost barona z Keenaght dostává své jméno po anglicizaci irština Ciannachta, který je odvozen od Cianachta Glenn Geimin (rasa Cian z Glengiven ), také hláskovaný jako Ciannachta Glenn Geimin a Ciannachta Glinne Geimin. Zásadním septem Cianachty Glenn Geimin byl - Conchobhair (Connor Clan), který tam vládl od 5. století, dokud nebyli následováni Ó Cathaín (Kane / Keane) ve 12. století.[4]

V roce 681 Cenn Fáelad, král Cianachty, Glenn Geimin, spolu s Dungal Eilni, král Cruthin a Dál nAraidi, byli zabiti v Dún Cethirinnu Máel Dúin mac Máele Fithrich Cenél Meic Ercae z Cenél nEógain.[6][7][8]

Nějaká forma kombinace Cianachta Glenn Geimin spolu s Cenél Feradaig a Dál nAraidi byl podezřelý z účasti na smrti Eochaid mac Domangairt, král Cenél nGabráin skotské Dál Riata v roce 697.[9] Tento čin provedl Fiannamail ua Dúnchado kdo by se později stal králem Dála Riaty, ale v roce 700 byli spolu s Flannem mac Cinn-faeladem z Cianachty Glinne Geimin zabiti.[9]

Po jeho pádu do Ó CathaínKeenaght se stal domovem jejich následovníků Ó Maoláine (Mullan).[10] a Mac Giollagain (MacGilligan). Na počátku 17. století tato země ovládala takzvanou „zemi MacGilligans“ podél severního pobřeží, která se zachovala v podobě dnešní farnosti Magilligan a Poloostrov Magilligan.[11]

An - Coinne (O'Quinn) je později známý v Annals of the Four Masters v roce 1218 jako šéf Moy Lugad, který podle Knih Lecana a Ballymote ležel v Keenaght.[12]

Odkazy v Annals

Keenaght je zmíněn v Annals pod různými hláskováními Cianachta Glenn Geimin. U znamená Annals of Ulster, M pro Annals of the Four Masters, A znamená nespecifikované anály.[4]

  • M563, Poté, co Eochaidh a Baedan byli dva roky v irské svrchovanosti, byli zabiti Cronanem, šéfem Cianachty Glinne Gemhin.
  • U572, Zabití dvou potomků Muiredacha, tj. Baetána, syna Muirchertacha, a Echaida, syna Domnalla, syna Muirchertacha Mac Ercy, ve třetím roce jejich vlády. Crónán, syn Tigernacha, krále Ciannachty v Glennu Geimin, byl jejich zabijákem.
  • U616, Smrt Suibne, syna Crechéne, krále Ciannachty, Glinne Geimin
  • CS681, Cenn Faelad, syn Suibne, krále Ciannachty Glenna Geimina, zemřel.
  • CS681, Mael Dúin, syn Maela Fithricha, byl zabit Ciannachtou z Glenna Geimina a Flannem Finnem, synem Maela Tuileho.
  • A700, Flann mac Cinn-faelad z Ciannachta Glinne Geimin byl zabit spolu s Fiannamail ua Dúnchado, král Dála Riaty.[9]
  • U702, Ailill, syn Cenna Faelada, krále Ciannachty, zemřel.
  • M752, Tomaltach, lord z Cianachty Glinne Geimhin, zemřel.
  • M755, Conchobharův vnuk Tadhga Teimhina, lorda Ciannachty Glinne Geimhina, zemřel.
  • U757, Fergus, syn Congalu, Tomaltach, král Ciannachty, Glinne Gaimin, anarchit Cuidgal, Aildobur, opat Muiccertu, zemřel.
  • M881, Donnchuan, syn Conghalach, pán Cianachta Glinne Geimhin, zemřel.
  • M925, Goach, syn Dubhroa, pána Cianachta-Glinne-Geimhin, byl zabit Muircheartachem, synem Nialla.
  • U1015, Donnchad ua Goaigh, král Ciannachty, byl zabit Cenélem Eógainem.
  • M1022, Domhnall, vnuk Murchadha Glunillar, pána severu, byl zabit Cianachtou z Gleann-Geimhin.
  • M1023, Lochlainn, syn Maeleachlainna, pána Inis-Eoghain a Magh-Itha byl zabit svým vlastním bratrem Niallem a Cianachtou z Gleann-Geimhin.
  • LC1094, Conchobhar O'Conchobhair, král Cianachty, v poenitentia mortuus est.
  • M1095, Ua Conchobhair, pán Cianachta-Glinne-Geimhin, byl zabit.
  • M1096, Conchobhar Ua hAinniarraidh, pán Cianachty, a Ua Cein, pán Ui-Mic-Cairthinnu, padli jeden v druhém v boji.
  • LC1100, Echri Ua Maelmuire, král Cianachty, byl zabit Ua Conchobhairem z Cianachta-Glinne -Geimhin.
  • LC1104, Donnchadh Ua Conchobhair, král Cianachty, byl zabit jeho vlastními lidmi.
  • M1121, Gilla-Easbuig Eoghain Ua hAinniarraidh, pán Cianachta-Glinne-Geimhin, byl zabit jeho bratry.
  • U1197, Hosting by John De-Courcy s cizinci z Ulidia na Ess-craibhe, takže postavili hrad Cell-Santain [a] zpustli Cantnachtu.
  • U1197 okradl Mac Gilla-Eidich z Ciannachty velký oltář velkého kostela Daire z Columcille a vzal čtyři [pět] nejlepších pohárů, které byly v Irsko z toho, včetně „šedého syna“ a „syna světla“ a číše Ua Maeldoraidha a „zkrouceného číše“ a číše Ua Dochartaicha ... A byl oběšen (jmenovitě na kříži poprav) jako náhradu za Colum-cilla, jehož oltář tam byl zneuctěn.
  • U1207, Hosting by Hugo De Lacy do Ciannachty, takže spálil kostely všech Ciannachty a zmocnil se krav na nespočetné množství.

Seznam hlavních osad

Seznam civilních farností

Níže je uveden seznam civilních farností v Keenaght:[13]

  • Aghanloo
  • Balteagh
  • Banagher (rozkol s baronem z Tirkeeranu)
  • Bovevagh
  • Carrick
  • Bubeník
  • Dungiven
  • Magilligan (také známý jako Tamlaghtard)
  • Tamlaght Finlagan

Reference

  1. ^ A b Logainm - Barony z Keenaght
  2. ^ Dal Cassian září
  3. ^ A b PRONI Baronies Severního Irska
  4. ^ A b C Irská historie v mapách - severní Ui Neill
  5. ^ Dobytí Irska - Země a rodiny hrabství Londonderry v Severním Irsku, strana 388, reverend George Hill
  6. ^ Nová historie Irska, str. 212.
  7. ^ Charles-Edwards, str. 68.
  8. ^ Maney (2002), str. 67.
  9. ^ A b C Maney (2004), str. 265.
  10. ^ Electric Scotland - Mullin
  11. ^ Bell, str. 77.
  12. ^ Historie Irska v mapách - Baronies
  13. ^ Mapa baronů a civilních farností hrabství Londonderry

Bibliografie

  • Bell, Robert (2003). Kniha příjmení Severního Irska. The Black Staff Press. ISBN  0-85640-602-3.
  • Charles Edwards, T.M. (2006). The Chronicle of Ireland, svazek 1. Liverpool University Press. ISBN  9780853239598.
  • Cosgrove, Art, ed. (2008). New History of Ireland, II Medieval Ireland 1169-1534. Oxford University Press. ISBN  978-019-953970-3.
  • Maney, Laurance (2002). „Erratum pro svazek 20/21 z„ Sborníku Harvardského keltského kolokvia"". Sborník Harvardského keltského kolokvia. Katedra keltských jazyků a literatur, Harvardská univerzita. 22: 264–269.
  • Maney, Laurance (2004–2005). ""Zajímalo by mě, co dnes večer dělá král „Hledám Artura na všech špatných místech“. Sborník Harvardského keltského kolokvia. Katedra keltských jazyků a literatur, Harvardská univerzita. 24/25: 54–72.