Kateryna Kyrylenko - Kateryna Kyrylenko

Kateryna Kyrylenko
Кириленко (Мартинюк) Катерина Михайлівна
narozený
Kateryna Martyniuk

1971
SSSR
Národnostukrajinština
Manžel (y)Vyacheslav Kyrylenko
Děti2
Akademické pozadí
Alma materBohdan Khmelnytsky National University of Cherkasy [Spojené království ]
Akademická práce
DisciplínaPedagogika
InstituceKyjevská národní univerzita kultury a umění

Kateryna Kyrylenko (Kateryna Mykhailivna Martyniuk; nar. 1971) je ukrajinská učitelka filozofie, profesor filozofie na Kyjevská národní univerzita kultury a umění (od roku 2014) a manželka ukrajinského ministra a politika Vyacheslav Kyrylenko. Stala se slavnou poté, co ji získala Doktor věd v pedagogice v listopadu 2015 a opozice ukrajinské vědecké komunity.[1]

Časný život

Kateryna Martyniuk se narodila v rodině vysokoškolského učitele Mykailo Martyniuk [Spojené království ] který se později stal kancléřem Pavlo Tychyna Uman Státní pedagogická univerzita.[2]

Vystudovala Bohdan Khmelnytsky National University of Cherkasy [Spojené království ] jako učitel ruský jazyk. Vstoupila PhD program Taras Shevchenko National University of Kyiv a úspěšně obhájila svou diplomovou práci "Kulturní filozofie města Osip Mandelstam ".[3]

Během studia na Kyjevské univerzitě se Kateryna setkala a provdala se za svého manžela Vyacheslav Kyrylenko. Mají syna a dceru.

Kateryna Kyrylenko učí filozofii v Kyjevská národní univerzita kultury a umění (KNUCA). Od března 2014 je předsedkyní filozofie. Napsala ilustrovanou učebnici, Filozofie: věda a kultura.[4]

Kontroverze práce

V květnu 2015 šéfredaktor časopisu „Muzea na Ukrajině“ Victor Tregub oznámil, že Kyrylenkova učebnice „Kultura a věda“ obsahuje plagiátorství textů více autorů, včetně esejů studentů.[5]

Dne 15. října 2015 v National University of Life and Environmental Sciences of Ukraine Kateryna Kyrylenko obhájila diplomovou práci na téma „Teoretické a metodologické základy formování inovační kultury budoucích kulturologů ve vysokých školách“.[6] Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny schválil její obhajobu a udělil jí akademický titul Doktor nauk (Doktor věd) v pedagogice.

Nicméně, D.Sc. ve filozofii našel Tetyana Parkhomenko několik plagiátorství odstavce v Kyrylenkově práci a přinutily ministerstvo zahájit vyšetřování.[7] Parhomenkovy obvinění podpořili fyzici, protože některé odstavce obsahovaly pseudovědecká tvrzení jako „Duše není schopna praktické činnosti, pokud není ztělesněna v organické formě. Lepton„ Bůh “, jehož mysl v původní podobě byla totožná s jejím leptonovým tělem, vytváří řadu jeho „tělesných orgánů“. “ Vadym Loktiev [Spojené království ], Akademický tajemník (předseda) katedry fyziky a astronomie v Národní akademie věd Ukrajiny požádal ministerstvo o zrušení Kyrylenkova titulu.[8] V únoru 2016 zaslali vědečtí aktivisté ukrajinským politickým vůdcům petici Avaaz platforma pro zamítnutí udělování titulu pro plagiátorství a pseudovědecký obsah práce.[9] Jiní vědci tvrdili, že alespoň jeden vědecký článek (nezbytný pro získání titulu) byl publikován ve falešném časopise.[10]

Kateryna Kyrylenko a její manžel popřeli všechna obvinění z plagiátorství a popsali situaci jako politický tlak. Rovněž předpokládala, že fyzici nemohou hodnotit její pedagogickou práci.[11][12]

Rada pro zvláštní výzkum v H.S. Skovoroda Charkov Národní pedagogická univerzita v květnu 2016 prohlásil, že Kyrylenkova práce je dílem nezávislého vědeckého výzkumu, který nicméně obsahuje „1,4% výpůjček bez zdroje“.[13] Dne 1. července 2016 ministerstvo školství a vědy odmítlo odebrat doktorský titul z Kateryny Kyrylenkové, protože o to jako ministr nepožádaly žádné specializované rady Liliya Hrynevych komentoval.[14][15]

Později v dubnu 2017 provedla Ukrajinská jazykově-informační nadace Národní akademie věd odborný výzkum Kyrylenkovy práce a uznala 26% celého textu jako plagiát a zjistila také 696 různých chyb.[16][17]

Reference

  1. ^ Sergej Šarapov. Leptonův „Bůh“: Důkaz o kolapsu systému udělování ukrajinského vědeckého titulu. VoxUkraine, 12-08-2016
  2. ^ (v ukrajinštině)Ректора Уманського університету звільнили, бо він - тесть Кириленка? Gazeta.ua, 3. září 2010
  3. ^ (v ukrajinštině)Мартинюк, Катерина Михайлівна. Філософія культури О. Мандельштама [Текст]: дис ... канд. філософ. наук: 09.00.05 / Київський ун-т ім. Тараса Шевченка. - К., 1996. - 192 л. - л .: 181-192
  4. ^ (v ukrajinštině)Ексклюзивний підручник європейського зразка для студентів КНУКіМ. Сайт КНУКіМ, 18.12.2014
  5. ^ „Віктор Тригуб. Плагіат від дружини шефа Мінкульту Кириленка! Ганьба уряду Яценюка!« Музеї Україн. Archivovány od originál dne 2016-04-22. Citováno 2016-12-07.
  6. ^ (v ukrajinštině)Захист дисертації Кириленко Катерини Михайлівни на тему: «Теоретичні і методичні основи формування інноваційної культури майбутніх культурологів у вищому навчальному закладі». Сайт НУБіП
  7. ^ (v ukrajinštině)Тетяна Пархоменко. Докторська дисертація Катерини Кириленко і відвертий плагіат. Українська правда. Життя, 13.01.2016
  8. ^ (v ukrajinštině)У докторській Катерини Кириленко знайшли псевдонауку про лептони. Українська правда. Життя, 25.01.2016
  9. ^ (v ukrajinštině)Дмитро Якубовський. Про лептони, плагіат і наукову доброчесність. Українська правда. ,Иття, 01.02.2016
  10. ^ (v ukrajinštině)Лідія Суржик. Псевдонаука на потоці. Дзеркало тижня, 29. січня 2016
  11. ^ (v ukrajinštině)Катерина Кириленко. Донос і цькування як універсальний засіб проти науки і культури. Українська правда. ,Иття, 14.01.2016
  12. ^ (v ukrajinštině)Катерина Кириленко. Лептони не винні, але їм пощастило! Українська правда. ,Иття, 26.01.2016
  13. ^ (v ukrajinštině)Харківські експерти не виявили плагіату у докторській дисертації дружини віце-прем'єра Кириленка Дзеркало тижня, 13. травня 2016
  14. ^ (v ukrajinštině)МОН не знайшло підстав для позбавлення дружини віце-прем'єра Кириленка докторського ступеню. Дзеркало тижня, 1 липня 2016
  15. ^ (v ukrajinštině)Гриневич пояснила, що буде з дисертацією Катерини Кириленко. Українська правда. ,Иття, 04.08.2016
  16. ^ Около 30% текста докторской диссертации супруги вице-премьера Кириленко является плагиатом - экспер. zn.ua (v Rusku). 8. 4. 2017.
  17. ^ „Ukrajinští politici a falešné disertační práce“. Inside Higher Ed. Ararat L. Osipian. 30. 05. 2017.

Zdroje