Kateřina Emingerová - Kateřina Emingerová
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Catherine Emingerová (13. července 1856 - 9. září 1934) byl Čech hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Byla také plodnou hudební spisovatelkou a novinářkou a produkovala řadu knih, esejů, recenzí a článků o hudbě.
Životopis
Emingerová se narodila v Praha, dcera pražského právníka Jana Emingera a jeho manželky Julie Emingerové. Kateřinaina sestra Helena (1858–1943) se proslavila jako malířka a grafička. Kateřina ukončila raná studia pod František Škroup, Bedřich Smetana, Adolf Čech, František Zdeněk Skuherský, Ludevít Procházka, Vojtěch a Jan Hřímalí, Josef Paleček a vídeňský tenor Gustav Walter.
Poté studovala u Josefa Jiránka, Karla ze Slavkovských, Ludevíta Procházky a Jindřicha Kaana. v Berlín její učitel byl Karl-Heinrich Barth na Hochschule für Musik (1882–1883). Skladbu studovala soukromě u Zdeněk Fibich a Vítězslav Novák a začal skládat ve třinácti letech. Emingerová provedla svůj první sólový koncert v devatenácti letech v koncertním sále Konvikt.[1]
V 70. letech 19. století začala Emingerová skládat zejména tance polky, které byly populární na pražských plesech. Komponovala také pro orchestr, komorní soubory, sbor a sólový hlas. V roce 1890 začala pracovat v Pražská konzervatoř, nejprve jako studentský doprovod a poté po roce 1911 jako profesor klavíru a komorní hudby. Pokračovala v práci na konzervatoři třicet osm let, než odešla do důchodu v roce 1928.[2]
Spisovatelská kariéra
Emingerová nadále vystupovala jako korepetitorka a začala také vystupovat v souvislosti se svými přednáškami o hudbě, z nichž některé byly později publikovány v knižní podobě a jako články v časopisech a novinách. Připravovala a vydávala tiskové sbírky starých českých skladatelů a na počátku 20. století do nich začala přispívat Ženský svět, Dámské Horizon, Předvečer a Nová žena, propagující skladatelky jako Fanny Mendelssohn -Bartholdyová, Augusta Mary Anne Holmes, Cécile Chaminade, Johann Muller-Herrmanová, Lisa Maria Mayer, Ethel Mary Smyth, Mary Lola Beranová-Stark a Florentina Mall.
Emingerová také přispívala články do hudebních časopisů Dalibor, Smetanaa do českých novin včetně Prager Presse, Národní tisk a Národní politika. Psala recenze na představení v Národním divadle, opeře na Vinohradech, Česká filharmonie, Společnost komorní hudby a Pražská konzervatoř. Napsala také řadu esejů o hudební výchově dětí.
Příspěvky Emingerové jsou uloženy v knihovně a archivech Pražské konzervatoře, Muzea národní literatury, Národního muzea a Českého muzea hudby.[2]
Funguje
Klavírní díla (2 ruce):
- Vynálezy
- Koncertní etuda
- Připomenutí (1872)
- Sousedství
- Mignonette-Polka (1875)
- Ni-Polka (1877–1878)
- Sychrovská Galop (1879)
- Tarantella, op. 4 (přibližně 1882)
- Polka melancholická
- Valse mignonne
Skladby Piano (4 ruční):
- Slavnostní březen (1899)
- Ukolébavka
Práce pro housle a klavír:
- Polonéza
- Sonáta (1881)
Písně pro hlas a klavír:
- An Dich (text Maria Janitschek )
- Weiss das sie ja schon lange
- Frühlingslied (1880)
- Hvězda naděje (1880)
- Gute Nacht (1889)
- Zdálo se mi, že jsi zemřel (1890)
- Dvě písně pro vysoký hlas
- Staré písně (1930)
- Dvě písně pro vysoký hlas s klavírním doprovodem
- Věřte mi, květ na křídlech motýla
- Jak Gem (1883)
- Jen se dívej
- Werners Jung lhal
- Lidé mluvili
- Liebeszauber
- Tloušťka oka (1880)
- Modlitba (1880)
- V nebi i na zemi
- Piper (1896)
- Poutník
- Kovařovic Andula (1896)
- Ty jako zasněná obloha
- Večerní píseň
- Princezna Pampeliška (1901)
Písně pro dva hlasy s klavírem:
- Tři české lidové písně (1880)
- chtěl bych
- Duety pro ženské hlasy
- Hvězda a naděje (text Elizabeth Krásnohorská)
Dámské sbory:
- Čtyři písně pro ženské hlasy (1900)
- Duety pro ženské hlasy
- Svatvečer
Pánské sbory:
- Pochodně zde!
- Manželé
- Funny Chorus pro čtyři mužské hlasy (1901)
Smíšené sbory:
- O salutaris pryč (1901)
Orchestrální písně:
- Připomenutí (polka, 1872)
- Rusalka (polka, 1873)
- Jiskry (cval)
- Vypnuto (cval, 1874)
- Zefyri (cval, 1875)
- Mignonette (Polka, 1875)
- Josephine (cval, 1878)
- Sychrovská (cval, 1879)
- Slovanská kytice (Quadrille, 1879)
- Forest Legend (Quadrille, 1880)
- Valčík (1882)
- Vzpomínky na hrad Eisenberg (Quadrille, 1882)
- Tarantella (1882)[2]
Reference
- ^ Národní knihovna v Praze (1967). České hudebniny a gramofonové desky. Citováno 11. listopadu 2010.
- ^ A b C Hallová, Markéta (6. března 2006). "Emingerová, Kateřina". Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Citováno 14. září 2010.