Karl Mantzius - Karl Mantzius
Karl Mantzius | |
---|---|
Portrét Mantziuse od Hansen & Weller | |
narozený | Kodaň, Dánsko | 20. února 1860
Zemřel | 17. května 1921 Frederiksberg, Dánsko | (ve věku 61)
obsazení |
|
Karl Mantzius (20. února 1860 - 17. května 1921) byl dánský herec, divadelní a filmový režisér, divadelní vědec a operní herec baryton.
Život a kariéra
Mantzius se narodil v Kodaň, syn herce Kristian Mantzius. Zpočátku hrál malé role v amatérských komediálních hrách na Dvorní divadlo v Kodani, včetně „Vielgeschrey“ v Den Stundesløse podle Ludvig Holberg, což mu přineslo tolik úspěchů, že ředitel divadla Edvard Fallesen poradil mu, aby se stal hercem.[1]
Debutoval na Královské dánské divadlo dne 1. září 1883 jako Jerome v Erazmus Montanus a stal se pravidelným členem divadla jako herec i režisér. Mezi jeho pozdější role patřil Dr. Stern En mand gik ned fra Jerusalem, Poručík von Buddinge v Jens Christian Hostrup je Gjenboerne a Falstaff v Jindřich IV. Ačkoli primárně divadelní herec, on také se objevil ve dvou opery na Královské dánské divadlo —Jako Beckmesser ve Wagnerově Die Meistersinger von Nürnberg a jako Jeronimus ve světové premiéře roku 1906 Carl Nielsen je Maskarade.[1] Jeho poslední vystoupení v Královském divadle bylo jako strýc Peter Det gamle Hjem dne 28. dubna 1921, necelý měsíc před jeho smrtí v Frederiksberg ve věku 61.[1][2] Stejně jako jeho otec byl pohřben v Frederiksberg Ældre Kirkegård.
V roce 1904 založil Mantzius Dánská asociace herců.[3]
Filmografie
Mantzius se stal ředitelem společnosti Nordisk Film v roce 1914 režíroval pro společnost tři filmy:
- Penge (1914)
- Pavillonens hemelighighed (1916)
- Addys ægteskab (1916)
Objevil se také jako herec ve švédském filmu z roku 1919 Hans nåds testamente (Poslední vůle jeho lordstva) v roli Jeho lordstva.[2]
Reference
- ^ A b C Den Store Danske. „Karl Mantzius“. Dansk Biografisk Leksikon. Denstoredanske.dk. Citováno 3. července 2012.
- ^ A b Danske Film. „Karl Mantzius“. Danskefilm.dk. Citováno 3. července 2012.
- ^ „Dansk Skuespillerforbund“. Den Store Danske. Gyldendal. Citováno 21. února 2020.