Karl-Heinz Reinfandt - Karl-Heinz Reinfandt

Karl-Heinz Reinfandt

Karl-Heinz Reinfandt (narozen 7. července 1932) je Němec muzikolog a hudební pedagog.

Život

Narozen v Danzig, Reinfandt studoval hudbu a německý jazyk v letech 1953 až 1955 na University of Flensburg. Poté pracoval na různých základních a středních školách i na středních moderních školách ve Šlesvicku-Holštýnsku. V roce 1958 začal znovu studovat, tentokrát školu a církevní hudba na Hamburské hudební akademii a předměty muzikologie, literatura a pedagogika na univerzitách v Hamburku a Kielu, které ukončil v roce 1966 doktorátem (Das Verhältnis von Text undaggergattung in der deutschen evangelischen Kirchenmusik der Barockzeit (Vztah mezi textem a hlasem v německé protestantské církevní hudbě baroka)[1]Dozorce: Kurt Gudewill ). V letech 1963 až 1968 působil opět jako radní studentů v učitelské profesi na různých gymnáziích v Kielu a Wyk auf Föhr.

Reinfandt zároveň zůstal úzce spojen s Pädagogischen Hochschule v Kielu: Poté, co v letech 1963–1966 zastával učitelskou pozici pro zpěv, nastoupil v letech 1968–1901 na lektorskou školu hudby a její didaktiky. jmenován profesorem hudební didaktiky a muzikologie na VŠUP Christian-Albrechts-Universität zu Kiel. V roce 1983 byl jmenován ředitelem tamního ústavu. Po přechodu Vysoké školy pedagogické na Christian-Albrechts-Universität zu Kiel Reinfandt se stal ředitelem Institutu estetické výchovy na univerzitě v Kielu. Od roku 1995 až do jeho Emeritní v roce 1997 se také konal Reinfandt hostující stipendium na Rostocká univerzita hudby a divadla a na univerzitě ve Flensburgu.

Reinfandt je otcem Angličanů Christoph Reinfandt [de ].

Pedagogická a přednášková činnost

Kromě výuky a výzkumu na Vysoké škole pedagogické v Kielu a na univerzitě v Kielu působí Reinfandt od 70. let také jako hudební pedagog. V souvislosti s rodinným vzděláváním a vzděláváním dospělých se aktivně věnuje dalšímu vzdělávání dospělých od svého odchodu do důchodu v roce 1997.

Reinfandt je spoluzakladatelem Státní hudební rady ve Šlesvicku-Holštýnsku a členem představenstva Arbeitskreis Musik in der Jugend (AMJ). Kromě toho se od 70. let vyznamenal intenzivní prací sboru a dirigenta orchestru (německo-skandinávské hudební týdny ve Šlesvicku-Holštýnsku; Europa Cantat) a také Kantor a varhaník. V 80. letech se zvláštní pozornost zaměřila na výroční Týdny rodinné hudby v roce Leck (Schleswig-Holstein), kterou inicioval a řídil.

Hlavní oblasti výzkumu

  • Kurikulární reforma výuky hudby
  • Hudební výchova v mimoškolní oblasti
  • Didaktika Neue Musik
  • Další školení pro dospělé

Publikace

  • Gutachten zum Entwurf eines Ausbildungsmodells "Primarstufenlehrer mit zusätzlicher Fakultas für die Vorklasse bzw. für die Eingangsstufe im Fach Musik".[2]
  • Die Jugendmusikbewegung. Impulse und Wirkungen.[3] (ed.), Wolfenbüttel 1987.
  • Tätige Teilnahme an der Musik als erzieherischer Auftrag. Zum Praxis - Bezug und zur Verwirklichung von Jödes Reformkonzept im Musikunterricht, v Jugendbewegungen und Musikpädagogik, Sitzungsbericht der Wissenschaftlichen Sozietät Musikpädagogik, ed. Sigrid Abel-Struth, Mainz 1987, s. 111–133.
  • Fritz Jödes Wirken während der Zeit des Dritten Reiches, v Fritz Jöde - Ein Beitrag zur Geschichte der Musikpädagogik des 20. Jahrhunderts, vyd. Hildegard Krützfeldt - Junker, (Musik im Diskurs 5), Řezno 1988, str. 115–130.
  • Musik in der Eltern - und Familienbildung, am Beispiel Schleswig-Holstein, in Musikalische Erwachsenenbildung, Grundzüge - Entwicklungen, Perspektiven, ed. Gerd Holtmeyer, Regensburg 1989, s. 237–244.
  • Warum singen wir im Unterricht? Umrisse einer künftigen Singedidaktik, Aspekte gegenwärtiger Musikpädagogik. Ein Fach im Umbruch, ed. Wulf Dieter Lugert a Volker Schütz, Stuttgart 1991, str. 149–158.
  • Lebenswelt und Gesangsunterricht als Forschungsgegenstand, Musikpädagogische Forschungsberichte 1994. ed. podle Heiner Gembris mimo jiné Augsburg 1995, (Forum Musikpädagogik 13), s. 187–193.
  • Verzweiflung und Hoffnung. Arnold Schönberg: „Ein Überlebender aus Warschau“, Musikvermittlung, ed. Reinhard Schneider, (Musik im Diskurs 11), Regensburg 1995, str. 117–126.
  • Kunst und ästhetische Bildung in der modernen Welt - wir brauchen eine neue Ästhetik, v Ästhetik in der kulturellen Bildung, Remscheid 1997, (Schriftenreihe der Bundesvereinigung Kulturelle Jugendbildung 41), s. 59–65.
  • Zum Kunstanspruch atonaler Musik.[4] v Systematische Musikpädagogik, vyd. mimo jiné Martin Pfeffer (Forum Musikpädagogik 34), Augsburg 1998, s. 451–460.
  • Verein der Musikfreunde. Ein Kieler Konzertleben.[5] společně se Selke Harten-Strehk a Oliverem Kopfem, ed. autor: Wolfgang Schmöe, Kiel 2001.
  • „Nur durch Töne Sagbares“: Zur Vermittlung der Wahrheit von Anton Weberns Sechs Stücke für Orchester op. 6v Sachen Musikpädagogik. Aspekte und Positionen, ed. mimo jiné Stephan Hörmann, Frankfurt 2003, str. 317–327.

Reference

  1. ^ Das Verhältnis von Text undaggergattung in der deutschen evangelischen Kirchenmusik der Barockzeit na WorldCat
  2. ^ Gutachten zum Entwurf eines Ausbildungsmodells Primarstufenlehrer mit zusätzlicher Fakultas für die Vorklasse bzw. für die Eingangsstufe im Fach Musik na WorldCat
  3. ^ Die Jugendmusikbewegung. Impulse und Wirkungen na WorldCat
  4. ^ Zum Kunstanspruch atonaler Musik na WorldCat
  5. ^ Verein der Musikfreunde. Ein Kieler Konzertleben na Worlcat

externí odkazy