Karar: Dohoda - Karar: The Deal - Wikipedia
Karar: Dohoda | |
---|---|
Režie: | Sabbir Khan |
Produkovaný | Shashikiran B.Vadia |
Napsáno | Shashikiran B.Vadia |
Scénář | Shashikiran B.Vadia |
V hlavních rolích | Tarun Arora Mahek Chahal Jyothi Rana |
Hudba od | Všechny skladby ve filmu jsou re-mixy starých populárních hindských filmových písní od různých umělců. |
Kinematografie | N Shakil |
Upraveno uživatelem | Rajeev Biswas |
Výroba společnost | Shree Cine Arts |
Distribuovány | Shree Cine Arts |
Datum vydání | 21. února 2014 |
Provozní doba | 120 minut |
Země | Indie |
Jazyk | hindština |
Karar: Dohoda (překlad Dohoda: Dohoda) je indián z roku 2014 hindština -Jazyk thriller film režírovaný Sabbir Khan a produkoval Shashikiran B. Wadia pod hlavičkou Shree Cine Arts. Ačkoli certifikát Censor Board „A“ má datum 09-05-2007, film byl z neznámých důvodů vydán 21. února 2014.[1]
Obsazení
- Tarun Arora jako Dr. Aryan / Arjun
- Mahek Chahal jako Nikita
- Jyothi Rana jako Annie, zdravotní sestra
- Shashi Vadia jako Nikita's Dadaji
- Salim Khan jako inspektor Kadar Khan
Spiknutí
Ve filmu si lékař (Árijec) a zdravotní sestra (Annie), kteří se starají o bohatého starce na kolečkovém křesle, plánují uzurpovat jeho majetek a bohatství. Starý Dadaji si mimochodem přeje, aby se jeho vnučka (Nikita) provdala za Dr. Aryana, protože ho má rád. Dadaji je kvůli srdečnímu onemocnění léčen Dr. Aryanem. Podaří se mu přesvědčit Nikitu, aby se oženil s Dr. Aryanem. Ale i po manželství Aryan pokračuje ve svých sexuálních aktech s Annie. Nikita má díru v srdci a nedokáže vydržet šok a tlak. Aryan o tom ví a využívá svého handicapu. Nikita přistihne Árijana při jeho přestupku s Annie, ale on bezostyšně pokračuje ve svých nestydatých činech, které jí hrozí, že pokud se Dadaji dozví o aféře, zemře šokem. Dadaji dostane připravenou vůli pojmenovat Nikitu jako dědičku a Aryan je v šoku, protože má zájem prahnout po majetku a bohatství; takže vymyslí plán s Annie, aby Nikita zemřela šokem přirozeně a Dadaji také zemře kvůli šoku z Nikitovy smrti. Aryan požádá Annie, aby se svěřila s Nikitou a přiblížila se k ní, aby mohli Aryana eliminovat. V procesu Aryan dusí Annie a přesvědčí Nikitu, že Annie je mrtvá. Berou tělo do kufru a skládají ho do moře. Když se ich Dadaji ptá na chybějící Annie, Aryan mu řekne, že práci opustila a odešla do svého rodného města. Později Nikita cítí, že ji Annie pronásleduje duch. Aryan ji přesvědčí, že si věci vymýšlí. Opakovaně říká Árijanovi, aby přišel čistý a odhalil pravdu policii, ale podařilo se mu ji umlčet. Jednoho dne Nikita vidí tělo mrtvé ženy a křičí, když vidí tvář. To není Annie. Inspektor (Kadar Khan), který vyšetřuje smrt, má podezření na chování Nikity. Na jeho zkoumání mu Nikita sdělil, že zdravotní sestra Annie je nezvěstná téměř týden, ale chybějící hlášení nepodala, protože si myslela, že sestra odešla do jejího rodného města a Nikita neznala její kontaktní číslo. Jednoho dne přijde inspektor za Aryanem a Nikitou a ukáže jim kufr, který byl nalezen z moře. S pomocí karty uvnitř zjistil, že jim patří. Na jeho žádost o otevření kufru tak Nikita učiní a zjistí, že je prázdný. Nikita je vyděšená a nyní je přesvědčena, že Annie je naživu. Když je Aryan pryč, zavolá Annie, že je na cestě do Nikitova domu. Příchod Annie šokuje Nikitu a když dorazí i Aryan, napětí se zvyšuje. S neochvějným přístupem Árijců, když s nimi mluvil, si Annie uvědomí, že je podvodník a sobecký muž, který se o ni nezajímá a používá har jako pěšáka k dosažení svého cíle. Připojí se k Nikitovi, aby přemohla Árijce, ale v tomto procesu jim popadne hrdla, aby je společně uškrtili k smrti. Zezadu je střelen Dadaji a dívky jsou uloženy. Dadaji ho opakovaně střílí, dokud nezemře. Film končí tím, že obě dívky tančí a užívají si společně a Dadaji se k nim také připojil v zábavě na svém kolečkovém křesle.[2][3]
Reference
- ^ „Karar - The Deal“. Bollywood Hungama. 21. února 2014. Citováno 16. dubna 2015.
- ^ „Karar - The Deal“. Pokladna Indie. 24. ledna 2014. Citováno 16. dubna 2015.
- ^ „Karar - The Deal (recenze filmu)“. Filmy Town. 21. února 2014. Citováno 16. dubna 2015.