Karanog - Karanog

Pískovcový oltář z Karanogu, s zvnějšku Meroitským nápisem.

Karanog (Meroitický: Nalote) byl Kušite město v Dolní Núbie na západním břehu řeky Nil (u Qasr Ibrim ). Pravděpodobně to bylo hlavní město provincie peshto (guvernér) ve druhém a třetím století našeho letopočtu. To bylo vyhloubeno v letech 1907 a 1910 David Randall-MacIver a Leonard Woolley z University of Pennsylvania Museum.[1]

Karanog byl okupován po celou dobu Meroitic od třetího století před naším letopočtem. Do druhého století našeho letopočtu to mělo strategický význam na severní hranici Kush s Římem, čelícímu egyptskému Maharraqa. Původní provinční hlavní město bylo v Faras, ale byl přenesen po proudu jako římská přítomnost na jihu Egypta, Dodecaschoenus, oslabený. Město bylo částečně zděné. Domy bohatých a mocných, stejně jako hradní palácové komplexy peshtos, byly vykopány. Ten dosáhl velikosti 600 metrů čtverečních (6 500 čtverečních stop). Domovy obyčejných občanů bláto cihla konstrukce, se nedochovaly.[1]

Hřbitov v Karanogu sloužil také nedalekým městům Akin a Shimale. Distribuce hrobové zboží vykazuje vysokou úroveň sociální stratifikace, ačkoli hřbitov byl v průběhu let značně vypleněn. Některé z méně vypleněných hrobů obsahují luxusní předměty, včetně šperků; bronzové nádobí, mísy a lampy; skleněné korálky; železné hroty šípů; bavlněné a lněné textilie; tesařské nástroje; dřevěné předměty vykládané ebenem a slonovinou; malovaná keramika a dokonce fajáns.[1]

Karanog také obsahoval ne méně než 100 předmětů - nabízel oltáře Hotep a stély —S nápisy v Meroitická kurzíva. Jedna stéla obsahující jak Meroitic, tak Egyptský demotický může být jediným případem druhé nalezené jižně od Egypta.[1]

Karanog zůstal obsazený i po pádu Kush, když se dostal pod tzv Kultura skupiny X.. S příchodem Núbijci, zmizí z archeologického záznamu. Dnes jeho pozůstatky leží pod Jezero Nasser.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E Richard Lobban, Historický slovník starověké a středověké Núbie (Scarecrow Press, 2004), s. 215–16.

Další čtení

  • Woolley, C. Leonard; Randall-MacIver, D. (1910). Karanòg: římsko-núbijský hřbitov. Philadelphia: University of Pennsylvania Museum.
  • Woolley, C. Leonard (1911). Karanòg: Město. Philadelphia: University of Pennsylvania Museum.
  • Griffith, F. L. (1911). Karanòg: The Meroitic Inscriptions of Shablûl and Karanòg. Philadelphia: University of Pennsylvania Museum.