Kaare Langlo - Kaare Langlo

Kaare Langlo (7. října 1913 v Bergen, Norsko - 7. října 1985 v Oslo ) byl Nor meteorolog. Podílel se na založení meteorologie jako důležitého vědeckého oboru v Norsku i na mezinárodní úrovni. Langlo byl asistentem generálního tajemníka Světová meteorologická organizace (WMO).

Langlo vyrostl v Bergenu a přijal jeho zkoušet artium (baccalaureate) ve společnosti Sydneshaugens skole v roce 1932. Získal a Cand. Skutečné. stupně v roce 1941 a jeho Ph.D. v roce 1953 oba z University of Oslo. Od roku 1940 do roku 1943 byl u Aurorální observatoř v Tromsø. V roce 1944 byl u Christian Michelsens Institutt v Bergenu a v roce 1945 v Meteorologický úřad v Londýn. Langlo byl meteorologem na Meteorologickém ústavu v Oslo 1943–1945 a vedoucí oddělení 1945–1952.

Langlo zastával vedoucí pozice na sekretariátu EU Světová meteorologická organizace (WMO) v letech 1952 až 1975. Hrál důležitou roli při zavádění mezinárodních programů, jako je World Weather Watch a Globální program výzkumu atmosféry. Od roku 1970 byl asistentem generálního tajemníka. Od roku 1976 působil jako hlavní poradce Norský meteorologický ústav a v letech 1978 až 1983 byl Langlo ředitelem ústavu.

Během svého působení v ústavu propagoval internacionalizaci a horlivě pracoval pro norské členství v Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí v Čtení v Velká Británie. Norsko se nakonec stalo členem, ale to bylo poté, co odešel z ředitelské židle.

Publikoval několik geofyzikálních zpráv a článků a je nejznámější pro vytváření vazeb mezi ozonovou vrstvou a meteorologickými podmínkami. Zejména již v roce 1952 spojoval nízké hladiny ozonu ve stratosféře s přítomností polární stratosférické mraky (PSC).[1]

Kaare Langlo byl jmenován rytířem, první třídou Řád svatého Olava v roce 1975 za příspěvek k mezinárodní meteorologické spolupráci.

V letech 1960 až 1970 byl členem Mezinárodní komise pro ozon.[2]

Některé publikace

  • Lokale Änderungen der Struktur der Ionosphäre auf hohen Breitegraden„Geofysiske publikasjoner, roč. 13 č. 6, 1942
  • Vyšetřování atmosférického ozonu v Nordlysobservatoriet, Tromsø (spoluautor: E. Tønsberg), Geofysiske publikasjoner, roč. 13 č. 12, 1944
  • Vyšetřování teploty vzduchu pozorované na různých typech norských obrazovek teploměru, Meteorologiske annaler, roč. 2 č. 12, 1947
  • Účinky zatmění slunce z července 1945 na teplotu vzduchu a zkoumání zpoždění teploměru vystaveného na obrazovce, Meteorologiske annaler, roč. 3 č. 3, 1949
  • O množství atmosférického ozonu a jeho vztahu k meteorologickým podmínkám, disertační práce, Geofysiske publikasjoner, roč. 18 č. 6, 1952

Zdroje

Reference

  1. ^ O množství atmosférického ozonu a jeho vztahu k meteorologickým podmínkám„Geofysiske publikasjoner, roč. 18 č. 6, 1952
  2. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2017-07-05. Citováno 2012-03-18.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)