K. N. Sitaram - K. N. Sitaram

tento článek příliš spoléhá na Reference na primární zdroje. Vylepšete to přidáním sekundární nebo terciární zdroje. (Srpna 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

K. N. Sitaram (1889–1940) byl první indický do čela Ústřední muzeum, Lahore, Britská Indie (Nyní Pákistán ), jako nástupce John Lockwood Kipling. Jeho příspěvek k Indická historie a umění bylo vynikající. Měl velkou osobní sbírku indického umění a artefaktů, které dal do Ústředního muzea v Lahore. Cestoval hodně a podílel se na opětovném indexování artefaktů na Buckinghamský palác, Londýn. Sitaram tvrdil, že zná 21 jazyků.

Byl mu udělen titul Pandit protože byl autoritou v Sanskrt. Byl rodák z Ambasamudram, Tirunelveli Okres, Tamil Nadu stát Indie.

Během svého pedagogického působení v Kings 'College, Oxford, na počátku 20. let 20. století, kde získal titul Ph.D. v historii se Sitaram oženil s anglickou dámou paní Ethel. Měli spolu syna Krišnu Sitarama, narozeného v květnu 1925.

Rostoucí rozdíly mezi Ethel a Sitaramem se rozvedli, přestože Krishnan Sitaram pokračoval v korespondenci s Dr. Sitaramem až do své smrti v září 1940. Do té doby se Dr. Sitaram oženil s dcerou nejstaršího syna Zamorina z Calicutu v Kérale. Tímto sňatkem měl dva syny, Ramachandrana a Chandrashekara.

Funguje

K. N. Sitaram měl silné přesvědčení o indo-íránských vazbách z Vedic krát. Jeho článek Íránský vliv na indickou kulturu byl publikován v časopise K. R. Cama Oriental Institute v roce 1923. Tam se zmínil o pasážích Ved, 18. knihy Puranas a Zend Avesta, poukazující na podobnosti jmen, míst a rituálů, které se navzájem podobaly. Založil vlastní školní holding, z něhož původně pocházeli Pallavové z Tamilnádu Pahlavis Íránu.

Také vytáhl knihu Zoroastrijští mudrci v Bhavishya Puraně publikoval Zoroastrial Historical Conference Committee. Dva další články od Sitarama jsou Indian Art & English Friends publikováno v The Indian Review vynesené Theosophical Society, Adayar v prosinci 1925 a „Dramatic Dance Reprezentations in South India“ vydané Royal Asiatic Society v dubnu 1922.

• 

  Paní Ethel

• 

  Pane Krishan Sitaram

Rukopisy

21 rukopisů Dr. K. N. Sitarama je k dispozici v Britské knihovně v Londýně a v Národním archivu v Surrey.^[1] Zájemci si mohou projít níže uvedený seznam článků Dr. K. N. Sitarama a po zaplacení požadovaného poplatku získat kopii na kterémkoli z těchto míst.

1. Strojopis „Studií indického umění“ c1920-30
2. Strojopis „Studií indického umění“ Část I a II „Úvod“ c1920-30
3. Strojopis „Studií indického umění“ Část III „Indické sochařství“ c1920-30
4. Strojopis „Studií indického umění“ Část IV „Indický tanec“ c1920-30
5. Strojopis „Studií indického umění“ Část V „Indická architektura“ c1920-30
6. Strojopis „indické plastiky“ c1920-30
7. Strojopis „indické architektury“ c1920-30
8. Rukopis „Ramayana v indickém a indonéském umění“ c1920-35
9. Strojopis „Ramayana in Indian Art“ c1920-35
10. Strojopis „Ramayana v indonéském umění“ c1920-35
11. Strojopis „Ramayana v indickém a indonéském umění“ c1920-35
12. Rukopis „Muslimské malby“ c1920-35
13. Strojopis „Muslimské malby“ c1920-35
14. Rukopis „Islámského příspěvku k indickému umění“ c1920-35
15. Strojopis „Islámského příspěvku k indickému umění“ c1920-35
16. Strojopis „Společenského života ve věku Mauryů“ c1920-35
17. Rukopis „Starožitnosti v údolí Kangra“ c1922
18. Strojopis „Starožitnosti v údolí Kangra“ c1922
19. Rukopis katalogu soch Amaravati v Britském muzeu c1935-36
20. Poznámky k akvizicím Ústředního muzea v Lahore c1920-30
21. Poznámky k chrámům v Kidnapore c1920-30

Reference