Justine Masika Bihamba - Justine Masika Bihamba - Wikipedia

Justine Masika Bihamba (narozen c. 1966[1][2]) je Konžský aktivista. Jako koordinátorka Synergy of Women for Victims of Sexual Violence pracuje na zlepšení života venkovských žen, obraně lidských práv a pomoci obětem války, zejména ženám, které přežily činy sexuální násilí. Tato práce je zaměřena na provincii Severní Kivu „Rovněž se více zasazuje o spravedlnost v Konžské demokratické republice (KDR). Získala značné mezinárodní uznání za své úspěchy. Několikrát byla vystavena hrozbám zatčení nebo smrti.

Dřívější kariéra

Masika Bihamba získala národní diplom v roce 1985 a poté se vyškolila v oblasti rozvoje komunity, plánování činnosti, mediace a zvládání konfliktů.[2] V roce 2002 přispěla na a Human Rights Watch zpráva o stavu žen na východě KDR.[2]

Založení a práce Synergy

V roce 2002 pomohla Masika Bihamba provést průzkum násilí páchaného na ženách v nouzových táborech zřízených pro lidi vysídlené v důsledku erupce Nyiragongo sopka. Po konzultaci s dalšími organizacemi bylo přijato rozhodnutí o zavedení Synergie žen pro oběti sexuálního násilí (SFVS).[3] Organizace je rozdělena do tří sekcí: psychosociální sekce, lékařská sekce a sekce právní obrany.[4] Od té doby SFVS poskytla více než 18 000 žen emocionální, lékařskou a právní podporu a dokumentovala výskyt znásilnění v Severním Kivu,[5] vyzývající k zatčení a soudu pachatelů.[6]

Účast v jiných sítích

Masika Bihamba je také aktivním členem celé řady dalších sítí, jako je Oxfam Novib, Human Rights Watch, Amnesty International Belgická rozvojová spolupráce, Ty jsi řekl a další humanitární, politické a rozvojové agentury.[2] Její organizace Synergie des Femmes partneři s mezinárodní ženskou skupinou Přímá akce dárce.

Svědčí o hodnotící konferenci ICC

Masika Bihamba svědčil o roce 2010 Hodnotící konference k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) v roce 2006 Kampala, Uganda. Poukázala na význam provádění konkrétních opatření na podporu žen, které se staly oběťmi sexuálních trestných činů a následně často trpěly traumatem a stigmatizací. Podle jejího názoru byla taková pomoc doposud nedostatečná a neměla by se omezovat na finanční pomoc.[7]

Útoky a hrozby

  • Dne 18. září 2007 vniklo do domu Masiky Bihamby v domě šest mužů, údajně vojáci DRC (FARDC) Goma. Muži údajně požádali o nepřítomnost Masiky Bihamby a začali dům prohledávat. Jedna dívka byla sexuálně napadena a další byla kopána do obličeje takovou silou, že byl vyražen zub. Když se Masika Bihamba během útoku vrátil domů, muži uprchli. Údajní pachatelé byli později identifikováni jako vojáci tvořící osobní stráž plukovníka FARDC, ale nikdy nebyli zatčeni ani postaveni před soud, a to navzdory podání právní stížnosti, kterou proti nim Masika Bihamba podala devět dní po útoku. Dcery později kvůli své bezpečnosti uprchly do zahraničí.[1][5][8]
  • Dne 27. prosince 2010 zavolal soudce z vojenského žalobce v Gomě Masiku Bihambu, aby ji varoval, že by mohla být zatčena, pokud bude i nadále odsuzovat porušování lidských práv spáchané ve východním KDR. Toto následovalo po jejím vystoupení dne 28. listopadu TV5 program „A co kdybys mi řekl celou pravdu“ (Et si vous me disiez toute la vérité), během kterého Masika Bihamba hovořil zejména o beztrestnosti, sexuálním násilí a porušování lidských práv spáchaných generálem Bosco Ntaganda.[9]
  • V březnu 2011 Masika Bihamba obdržela hrozby vyplývající z jejích aktivit v oblasti lidských práv, zejména její výzvy k rychlému provedení Část 1502 amerického zákona Dodd-Frank, zabývající se transparentností získávání „konfliktních minerálů“ z KDR.[10]
  • Dne 14. března 2012 během rozhovoru v rádiu BBC Masika Bihamba znovu vyzval k zatčení Ntagandy. O několik týdnů později, 10. dubna, se s dalšími konžskými vůdci občanské společnosti setkala s prezidentem Joseph Kabila, opakující se výzvy k zatčení Ntagandy. Dne 27. dubna obdržela vyhrožování smrtí prostřednictvím SMS zprávy. Poté, co Ntagandovi muži obklíčili dům jejího nejmladšího bratra, uprchla z Gomy do dočasného exilu v evropské zemi. Do DRC se vrátila v roce 2013 poté, co se Ntaganda vydal před soud v Mezinárodní trestní soud.[11][12]

Ocenění

Reference

  1. ^ A b Teresa Wiltz, Nejnebezpečnější ženy na světě: Justine Masika Bihamba, "Více" časopis, 24. května 2010
  2. ^ A b C d E Justine Masika Bihamba - Dem. Konžská republika, Světový lidový blog, 21. ledna 2007
  3. ^ Ben Affleck, Nejsmrtelnější válka, Washington Post, 30. listopadu 2010
  4. ^ Svědectví obránců lidských práv: Justine Masika Bihamba, Obránci první linie
  5. ^ A b Obránce lidských práv v ohrožení: Justine Masika Bihamba v Demokratické republice Kongo, Amnestie USA, 10. února 2009
  6. ^ A b Hodnocení nizozemského národního akčního plánu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 po jednom roce provádění, WG1325, prosinec 2008
  7. ^ Hodnotící konference o římském statutu: 31. května - 11. června 2010, Mezinárodní trestní soud, Červen 2010
  8. ^ Index AI: AFR 62/005/2008 Severní Kivu: Žádný konec války proti ženám a dětem, Amnesty International, 2008
  9. ^ Demokratická republika Kongo (2010–2011): Situace obránců lidských práv, The Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH), 27. ledna 2012
  10. ^ Témoignage de Justine Masika Bihamba (video), DailyMotion, 14. června 2011
  11. ^ A b Nizozemsko podporuje práci Justine Masiky, Stálá mise Nizozemského království při OSN, USA, 16. května 2012
  12. ^ Jak konžští aktivisté zastavili M23?, Padající píšťaly, 12. listopadu 2013
  13. ^ Peace Award Laurates, 1988-2014, Pax Christi

externí odkazy