Juraj Sklenár - Juraj Sklenár - Wikipedia

Juraj Sklenár
narozený28. února 1745
Tiba blízko Levoča, Maďarské království, Habsburská monarchie (Nyní Slovensko )
Zemřel31 leden 1790 (ve věku 45)
Pressburg, Maďarské království, Habsburská monarchie (nyní Bratislava, Slovensko )
obsazeníhistorik, pedagog

Juraj Sklenár (Georgius Szklenár) (25 února 1745 - 30. ledna 1790) byl slovenský historik, pedagog a katolický kněz.

Život

Narodil se v Tibě, poblíž panského sídla Levoča. Sklenár vstoupil do Jezuité jako nováček v roce 1764 a stal se doktorem filozofie. Pracoval v Levoča, Trnava, Prešov a Košice. Po zrušení jezuitského řádu působil jako profesor rétoriky a zástupce ředitele na hlavním královském gymnáziu v Pressburgu (dnešní Bratislava ). Součástí Sklenárových děl je latinský ódy a příležitostné projevy týkající se jeho pedagogického postavení. V 70. letech 19. století se mezi vědci stal známějším. V Geografický lexikon Maďarského království (1876) je zmiňován jako pýcha Pressburg.[1] Sklenár, společně s Juraj Papánek, Juraj Fándly a Samuel Timon vytvořil první vědecké práce o nejranějších dějinách Slováků. Slovenští historici osvícení již věnovali pozornost Velká Morava a poslání Svatí Cyril a Metoděj, ale dosud nepřijal rozhodující postoj. V roce 1784 vydal Sklenár své nejdůležitější dílo Vetustissimus magnae Moraviae situs et primus in eam Hungarorum ingressus et incursus, geographice, historice, critice descriptus. Pokusil se oddělit historii Velké Moravy od slovenské historie a navrhl umístění jejího středu na Sremska Mitrovica. Podle Richard Marsina, bez ohledu na tuto chybu, Sklenár patřil mezi nejkvalifikovanější a nejkritičtější historiky Bernolák generace.[2]

Funguje

  • Synchronisticon Josepho e com. Battyány S. R. I. principi et primato Hungariae
  • Raroria naturae monumenta in Ungaria výskyt
  • Origo er genealogia Illustris Battyaniorum Gentis
  • Vetustissimus magnae Moraviae situs et primus in eam Hungarorum ingressus et incursus, geographice, historice, critice descriptus
  • Hypercriticon examinis vetustissimi m. Moraviae situs et vindiciarum anonymi Belae regis scribae (St. Katona)
  • Onomasticon honoribus Mariae Theresiae
  • Oratio inaug. Occasione instauratarum Posonii litterarum
  • Onomasticon honoribus M. Theresiae Aug. Hung. Reginae
  • Oratio inaug. in Regio Posoniensi Gymnasio habita 1777 (scientias in Hungaria instauratas novumque systema introductum).
  • Óda v adventu Clementis AA. et Electoris Trevirensis
  • Ode in reditum Josephi II. Parisiis
  • Óda v reditum com. Francisci Balassa e Commissione Regia
  • Oratio quam pro die 13. Maji 1780. dum sub praesidio comitis Balassa reg. Tallosiense orphanotrophium Szemptzini collocaretur adornavit
  • Laudatio funebris in exequiis Antonii Mancini professoris Posoniensis. U. ott, 1783.
  • Georgii Papanek compendiata historia gentis Slavae, podle Georgium Fándy cum notis G. Szklenar. Tyrnaviae, 1793.

Reference

  1. ^ Tibenský 1958, str. 93.
  2. ^ Marsina 2014, str. 3.

Zdroje

  • Tibenský, Ján (1958). J. Papánek - J. Sklenár. Obrancovia slovenskej národnosti v XVIII. storočí (ve slovenštině). Martin: Osveta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Marsina, Richarde (2000). „Historik Juraj Sklenár (1744 - 1790)“. In Ján, Bobák (ed.). Historický zborník (ve slovenštině). 10. Martin: Matica slovenská. ISBN  80-7090-573-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Marsina, Richarde (2014). "Knieža či kráľ Svätopluk a slovenské dejiny". In Ján, Bobák (ed.). Historický zborník (PDF) (ve slovenštině). 24. Martin: Matica slovenská. ISBN  978-80-8128-122-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy