Juliana González Valenzuela - Juliana González Valenzuela

Juliana Gonzalez Valenzuela
narozený(1936-09-19)19. září 1936
Národnost Mexiko

Juliana González Valenzuela (Mexiko, 19. září 1936) je a Mexické filozof.

Akademická biografie

Juliana Gonzalez je Mexičanka filozof který pracoval především v oblastech řecké filozofie, Ontologie, Etika a Bioetika. Narodila se v Mexico City v roce 1936. Vystudovala filozofickou a literární fakultu Národní autonomní univerzity (UNAM ) kde získala rozsáhlé humanistické vzdělání ve filozofii, psychologii, divadle a historii. Čas, který navštěvovala na univerzitě, byl poznamenán intelektuálním rozmachem hlavně kvůli přítomnosti španělských exulantů, kteří do Mexika dorazili od roku 1939 až do konce španělské občanské války. V jejích studiích byli rozhodující, zejména katalánský filozof Eduardo Nicol. Stala se jeho žákem a více než 20 let členkou jeho Semináře z metafyziky a současně pracovala v oblasti etiky na vlastních filozofických otázkách.

Svou kariéru zahájila jako profesorka na Filozofické a literární fakultě UNAM v roce 1968. Vyučovala řeckou filozofii, Metafyzika a Etika. Byla také profesorkou postgraduálních výzkumných seminářů o metafyzice, etice a Bioetika. V rámci své formativní práce režírovala 45 prací (23 v BA, 22 postgraduální). Někteří z jejích studentů jsou nyní vědci nebo profesoři na různých univerzitách a vzdělávacích střediscích. V roce 2000 byla jmenována emeritním profesorem na Národní univerzitě a také získala vyznamenání Emeritní výzkumný pracovník Národního systému výzkumných pracovníků v Mexiku. V roce 2004 jí byla udělena Národní cena umění a věd ve filozofii,[1] Národní univerzitní cena za výzkum v humanitních oborech[2] a doktorát Honoris Causa z UNAM.[3]

Souběžně se svou akademickou prací zastávala Juliana Gonzalez několik kanceláří v UNAM. V letech 1990–1998 byla ředitelkou Fakulty filozofie a literatury a v letech 1998–2006 členkou správní rady. V současnosti je ředitelkou Výzkumného semináře etiky a bioetiky na téže univerzitě.

Filozofické myšlenky a písemné práce

Juliana González vydala 21 knih, 7 jako autorka a 14 jako editorka. Napsala také 74 kapitol v knihách a 60 článků v časopisech.

Jako žák Eduarda Nicola Juliana Gonzalez věnoval četné spisy studiu metafyzických a humanistických děl tohoto autora. Napsala knihu s názvem Dialektická metafyzika Eduarda Nicola (1981) a upravila další tři: Pocta Eduardovi Nicolovi (1990), Eduardo Nicol. Filozofie jako symbolický důvod (1998) a Eduardo Nicol (1998), jakož i psaní 16 knižních kapitol a několika článků na toto téma. V díle Juliany Gonzalezové byla Nicolova filozofie neustálým odkazem.

Její filozofická díla byla zaměřena hlavně na hledání nového základu etiky, který by mohl odpovědět na nové znalosti a potřeby naší doby. Tento výzkum vedl Julianu Gonzalezovou k některým filozofickým a vědeckým liniím myšlení, které dostaly naši koncepci reality, života a lidské přirozenosti do krize. Gonzalez přijal názor, že jakýkoli historický pokrok vyžaduje návrat k počátkům filozofie. Z jejího pohledu potřebujeme trvalý dialog s řeckými filozofy, nevyhnutelné zdroje, které lze použít k obnově humanismu a etiky. To platí zejména o Herakleitos, Socrates a Platón, autorky, s nimiž Juliana Gonzalez pracovala v několika svých knihách, zejména Etika a svoboda (1989) a Etos, osud člověka (1996)[4] a The Power of Eros: Základy a hodnoty v etice a bioetice[5] (2000).

Juliana Gonzalez se ve své nejranější práci věnovala studiu ontologických otázek bytí člověka, svobody, času a lidské komunikace, které vyvstaly existencialistickými filozofy, zejména Heidegger a Sartre, stejně jako dobová literatura. Tato studia tvoří základ její magisterské disertační práce z oboru filozofie a několika esejů obsažených v některých jejích knihách, zejména etika a svoboda. A přestože si zachovává kritický pohled na tyto autory, je si jistá, že je to výchozí bod pro každou budoucí etiku a ontologii.

Juliana Gonzalez pracovala na nalezení filozofického základu etického stavu člověka a svobody v lidské přirozenosti samotné, z imanentní koncepce člověka a kritiky dualistických koncepcí, které - z jejího filozofického pohledu - jsou neudržitelné. Rovněž věří, že pro etiku je nezbytná svobodná vůle, a v této linii pracovala na studii od řeckých filozofů po myslitele jako Spinoza a autory jako Dostojevskij a Kafka, kterou považuje za zásadní pro etiku. Tato práce se stala knihou Etika a svoboda. Její výzkum základů etiky a hodnot byl shromážděn v knize The Ethhos, Destiny of Man a The Power of Eros.

The Ethos, Destiny of Man je kniha, která zkoumá a navrhuje humanistický základ etiky a zároveň uznává ontologii člověka schopnou vysvětlit etický stav i axiologický stav. Jednou z předností této knihy je, že překonává střet mezi říšemi bytí a hodnotou.

V Síle Eros autor navrhuje ucelený pohled na morální fakta. V této knize Juliana Gonzalez pracuje na tématu Eros jako zásadního původu etiky a jako způsob, jak porozumět lidské přirozenosti pomocí kategorií, které vysvětlují nejednoznačnost, časovou situaci a konstitutivní etický rámec lidských bytostí. Ve druhé části knihy se zabývá problematikou bioetiky, současností a budoucností lidského stavu. Hlavní body, které zde zastává, jsou to, že bioetika je filozofická a laická otázka, její ontologický základ, zaměřený na lidskou přirozenost, univerzální charakter humanistických kritérií, relativitu morálních rozhodnutí a potřebu multidisciplinárního chápání bioetických otázek.

V jiném kulturním kontextu, daleko od platonického, nachází Juliana Gonzalez mýtický symbol Eros v práci Freud. A právě zde, ve studii o kulturní revoluci, na kterou nás upozornila freudovská psychoanalýza, najde autor další relevantní předmět k pochopení krize etického myšlení. Ve své knize Freud a krize etiky (1986) navrhuje filozofické chápání Freudovy práce, přičemž na jedné straně zdůrazňuje aspekty, které přispívají ke zpochybňování smyslu kultury a morálky, a na druhé straně smysluplný okamžik, kdy Freud identifikuje Eros se životními impulsy, které jsou na rozdíl od impulsů smrti Thanatos. Erotické impulsy jsou pak pro autora interpretovány jako základ etického stavu člověka.

Pro Julianu Gonzalezovou je nemožné ignorovat Nietzsche v analýze etických otázek, protože jeho práce určovala jak krizi etiky, tak nové obzory, které se nám otevírají, jak popisuje ve své knize Hrdina v duši: Tři eseje o Nietszche (1994).

Dalšími otázkami, na kterých Juliana Gonzalez pracovala, jsou zejména problémy lékařské etiky a bioetiky obecně. Na těchto problémech pracovala z filozofického hlediska, které se sbíhá s pokrokem v biologických vědách. Tento pohled zahrnuje otázky praxe, teorie a znalostí, vše odvozené zejména z pokroku genomiky a neurovědy. Ukázala, že některé z těchto pokroků mohou vytvořit krizi pro naši koncepci lidstva, která je zaměřena na svobodu a morálku. V tomto smyslu pro filozofii nejsou nejdůležitější principy a normy bioetiky, které řídí vědeckou a technologickou práci, ale dopad nových poznatků na naše tradiční koncepce života a lidské reality i na jiné formy života, a náš individuální a společenský život.

Ze své práce o etických otázkách pramenících z genetiky napsala Juliana Gonzalez lidský genom a lidská důstojnost)[6] (2005). Tato kniha vyjadřuje její filozofickou úctu k faktům odhaleným molekulární genetikou (zejména k jednotě života prostřednictvím DNA) a představuje kritickou analýzu ontologických otázek důstojnosti a lidské svobody tváří v tvář determinismu a genetické manipulaci jednotlivců i společenství.

Juliana Gonzalez založila v roce 1998 Výzkumný seminář o etice a bioetice, který byl transformován na Seminář o etice a bioetice v roce 02 a nakonec na současný Výzkumný seminář o etice a bioetice v roce 2009. Tento seminář pracuje na multidisciplinárním výzkumu a vytvořil několik knih za účasti biologů, genetiků, historiků, neurologů, psychologů, filozofů, lékařů, právníků, ekologů, ekonomů atd. Seminář vydal následující knihy: Bioethical Dilemmas, Bioethical Perspectives, Philosophy and Life Sciences a pracuje na dalším jeden, který bude brzy zveřejněn: Přehodnocení života a hodnoty.

Knihy

  • Metafyzika Eduarda Nicola (1981)
  • Morálka a její nespokojenosti. Freud a krize etiky (1986)
  • Etika a svoboda (1989)
  • Hrdina v duši (1996)
  • Étos, osud člověka (1996)
  • Síla Eros (2001)
  • Lidský genom a lidská důstojnost (2005)

Ocenění a vyznamenání

  • Doktor Honoris Causa, UNAM
  • Emeritní profesor Fakulty filozofie a literatury UNAM
  • Emeritní vědecký pracovník Národního systému výzkumných pracovníků
  • Národní cena za vědu a umění ve filozofii
  • National University Award for Research in Humanities

Reference

  1. ^ „ACUERDO POR EL QUE SE OTORGA EL PREMIO NACIONAL DE CIENCIAS Y ARTES 2004“ (PDF). Ordenjuridico.gob.mx. Citováno 2016-03-31.
  2. ^ [1][mrtvý odkaz ]
  3. ^ „Nacián - Otorgarský UNAM doctorado Honoris Causa a Savater“. El Universal. 08.10.2015. Citováno 2016-03-31.
  4. ^ Valenzuela, J.G .; González, J. (1996). El étos, destino del hombre. Universidad Nacional Autónoma de México. ISBN  9789681646684. Citováno 2015-04-10.
  5. ^ Gonzalez, J .; V, J.G. (2000). El poder de eros: fundamentos y valores de ética y bioética. Paidós. ISBN  9789688534632. Citováno 2015-04-10.
  6. ^ Valenzuela, J.G. (2005). Genoma humano y dignidad humana. Anthropos. ISBN  9788476587218. Citováno 2015-04-10.

externí odkazy