Soudci Stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost - Judges of the Permanent Court of International Justice

The Mírový palác v Haag, Holandsko, domov Stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost

The Stálý soud pro mezinárodní spravedlnost byl mezinárodní soud připojený k liga národů. Soud se původně skládal z 11 soudců a 4 zástupců soudců doporučených členskými státy EU liga národů do Generální tajemník Společnosti národů, který je předloží Radě a Shromáždění k volbám. Rada a shromáždění měli mít na paměti, že zvolená porota měla zastupovat všechny hlavní právní tradice v Lize, spolu s „každou významnou civilizací“. Každý členský stát mohl doporučit 4 potenciální soudce, maximálně 2 z jeho vlastního národa. Soudci byli voleni přímou většinou hlasů, konaných nezávisle v Radě a ve Shromáždění.[1] Soudci sloužili po dobu devíti let, přičemž všechny jejich funkční období vypršelo současně, což si vyžádalo zcela nový soubor voleb.[2] Soudci byli nezávislí a pro účely projednávání případů se zbavili své státní příslušnosti, a to kvůli věrnosti žádnému jednotlivému členskému státu, ačkoli bylo zakázáno mít více než jednoho soudce ze stejného státu. Na znamení jejich nezávislosti na národních vazbách byli soudci plněni diplomatická imunita při výkonu soudní činnosti Jedinými požadavky kladenými na soudce byly „vysoce morální povaha“ a to, aby měli „kvalifikaci požadovanou v příslušných zemích [pro] nejvyšší soudní funkce“ nebo „soudní poradci s uznávanou působností v mezinárodním právu“.[3]

První panel byl zvolen 14. září 1921, zástupci soudců zvoleni o 2 dny později.[4] V roce 1930 se počet soudců zvýšil na 15 a 25. září se konal druhý soubor voleb.[5] Soudci nadále zastávali svá místa, přestože Soudní dvůr neusadil většinu čtyřicátých let kvůli Druhá světová válka, dokud rezignovali hromadně v říjnu 1945.[6] Soudcům bylo vyplaceno 15 000 nizozemských florinů ročně, s denními výdaji 50 florinů na pokrytí životních nákladů a dalších 45 000 nizozemských florinů pro prezidenta, který musel žít v Haagu. Rovněž byly poskytnuty cestovní výdaje a na zasedání soudu byl poskytnut „příspěvek na službu“ ve výši 100 florinů, přičemž 150 pro místopředsedu. Tento příspěvek na službu byl omezen na 20 000 florinů ročně pro soudce a 30 000 florinů pro viceprezidenta; jako takový stanovil 200 dnů soudních jednání, aniž by byl poskytován příspěvek, pokud by soud zasedal déle. Zástupci soudců nedostávali žádný plat, ale když byli povoláni do služby, dostali cestovní výdaje, 50 florinů denně na životní náklady a 150 florinů denně jako příspěvek na službu.[7]

Seznam soudců

NárodnostnázevTermín jako soudceDalší roleDůvod ukončeníPoznámky
JaponskoMineichirō Adachi15. ledna 1931-28. Prosince 1934Prezident 1931–1933Zemřel[8]
ŠpanělskoRafael Altamira y CreveaLeden 1922 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně[8]
ItálieDionisio AnzilottiLeden 1922 - říjen 1945Prezident 1928–1930Soud rezignoval hromadně[8]
BrazílieRuy BarbosaLeden 1922 - 1.3.1923Zemřel
KubaAntonio Sánchez de Bustamante y SirvenLeden 1922 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně[8]
ČínaWang Ch'ung-hui15. ledna 1931 - 15. ledna 1936Rezignoval[8]
FinskoRafael Erich26. září 1938 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně
HolandskoWillem van Eysinga15. ledna 1931 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně[8]
Spojené královstvíRobert FinlayLeden 1922 - 09.03.1929Zemřel
FrancieHenri Fromageot19. září 1929 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně[8]
El SalvadorJosé Gustavo Guerrero15. ledna 1931 - říjen 1945Viceprezident 1931–1936, prezident 1936–1946Soud rezignoval hromadně[8]
ŠvédskoÅke Hammarskjöld8. října 1936 - 7. července 1937Zemřel[8]
ŠvýcarskoMax HuberLeden 1922 - 06.12.1930Prezident 1925–1927, viceprezident 1928–1931Není znovu zvolen
Spojené státyManley Ottmer Hudson8. října 1931 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně
Spojené státyCharles Evans Hughes8. září 1928 - 15. února 1930Rezignoval[9]
Spojené královstvíCecil Hurst19. září 1929 - říjen 1945Prezident 1934–1936, viceprezident 1936–1946Soud rezignoval hromadně[8]
Spojené státyFrank B. Kellogg25. září 1930 - 9. září 1935Rezignoval[10]
HolandskoBernard LoderLeden 1922 - 06.12.1930Prezident 1922–1924Není znovu zvolen
Spojené státyJohn Bassett MooreLeden 1922 - 11.4.1928Rezignoval
JaponskoHarukazu Nagaoka17. září 1935-15. Ledna 1942Rezignoval
RumunskoDemetre Negulesco15. ledna 1931 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně[8]
DánskoDidrik NyholmLeden 1922 - 06.12.1930Není znovu zvolen
JaponskoYorozu OdaLeden 1922 - 06.12.1930Není znovu zvolen
BelgieEdouard Rolin-Jaequemyns15. ledna 1931 - 11. července 1936Zemřel[8]
PolskoMichał Jan Rostworowski15. ledna 1931-24. Března 1940Zemřel[8]
NěmeckoWalther Schücking15. ledna 1931-25. Srpna 1935Zemřel[8]
BrazílieEpitácio da Silva Pessoa10. září 1923 - 6. prosince 1930Není znovu zvolen
ČínaCheng Tien-Hsi8. října 1936 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně
KolumbieFrancisco José Urrutia15. ledna 1931 - 9. ledna 1942Rezignoval[8]
BelgieCharles De Visscher27. května 1937 - říjen 1945Soud rezignoval hromadně
FrancieAndré WeissLeden 1922-31. Srpna 1928Viceprezident 1922–1928Zemřel

Seznam zástupců soudců

NárodnostnázevFunkci zástupce soudceDůvod ukončeníPoznámky
NorskoFrederik Beichmann30. ledna 1920 - 6. prosince 1930Není znovu zvolen[11]
ČínaWang Ch'ung-hui30. ledna 1920 - 6. prosince 1930Není znovu zvolen[11]
FinskoRafael Erich15. ledna 1931 - 1. února 1936Příspěvek zrušen[8]
PortugalskoJose Caeiro da Matta15. ledna 1931 - 1. února 1936Příspěvek zrušen[8]
RumunskoDemetre Negulesco30. ledna 1920 - 6. prosince 1930Není znovu zvolen[11]
JugoslávieMileta Novaković15. ledna 1931 - 1. února 1936Příspěvek zrušen[8]
RakouskoJosef Redlich15. ledna 1931 - 1. února 1936Příspěvek zrušen[8]
JugoslávieMihajlo Jovanović30. ledna 1920 - 6. prosince 1930Není znovu zvolen[11]

Reference

Obecné odkazy

  • „Stálý soud mezinárodní spravedlnosti, organizační schéma soudců“. Archiv Ligy národů. Citováno 25. ledna 2010.
  • „Stálý soud pro mezinárodní spravedlnost, jednotliví soudci“. Archiv Ligy národů. Citováno 25. ledna 2010.

Specifické odkazy

  1. ^ Scott (1921), str.556
  2. ^ Hudson (1930), str. 719
  3. ^ Moore (1922) str.504
  4. ^ Scott (1921), s. 577
  5. ^ Hudson (1931), s. 23
  6. ^ Hudson (1957), s. 569
  7. ^ Moore (1922) str.506
  8. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s Hudson (1931), s. 23
  9. ^ Hudson (1931) str.21
  10. ^ Hudson (1931), str. 22.
  11. ^ A b C d Scott (1921), str. 558

Bibliografie

  • Hudson, Manley O. (1930). „Volba členů Stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost“. American Journal of International Law. Americká společnost mezinárodního práva. 25 (4). ISSN  0002-9300.
  • Hudson, Manley O. (1931). „Devátý rok stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost“. American Journal of International Law. Americká společnost mezinárodního práva. 25 (1). ISSN  0002-9300.
  • Hudson, Manley O. (1957). „Nástupnictví Mezinárodního soudního dvora po Stálém mezinárodním soudu“. American Journal of International Law. Americká společnost mezinárodního práva. 51 (3). ISSN  0002-9300.
  • Moore, John Bassett (1922). „Organizace Stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost“. Columbia Law Review. Columbia Law School. 22 (6). ISSN  0010-1958.
  • Scott, James Brown (1921). „Volba soudců do Stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost“. American Journal of International Law. Americká společnost mezinárodního práva. 15 (4). ISSN  0002-9300.