Juan José López-Ibor - Juan José López-Ibor
Juan José Lopez-Ibor (Sollana, Valencie, 22. dubna 1906 - Madrid 1991) byl španělský psychiatr.
Vystudoval medicínu na univerzitě ve Valencii a v Madridu, kde získal doktorát v roce 1930. V roce 1932 mu byla v roce 1932 udělena katedra právního lékařství. Santiago de Compostela; později předseda psychiatrie v Salamanca V roce 1960 nastoupil na místo předsedy psychiatrie v Antonia Valleja Nájeru Madrid. V roce 1940 založil Actas Españolas de Psiquiatría. Od útlého věku byl považován za protiklad freudovské metody psychoanalýzy. V roce 1967 založil kliniku López Ibor v Madridu.
V letech 1966 až 1971 byl prezidentem Juan José Lopez-Ibor Světová psychiatrická asociace.
Je otcem Juan José López-Ibor Aliño, a dědeček Maríy Inés López-Ibor Alcocer. Zemřel na Alzheimerovu chorobu.[1]
Práce
- Neurosis de guerra (1939)
- Epilepsia genuina (1941)
- La Angustia Vital (1950)
- El descubrimiento de la intimidad (1952)
- El español y su complejo de inferioridad (1953)
- Lecciones de Psicología médica (svazek I, 1957; svazek II, 1961)
- Libro de la vida sexual (1968)
- De la noche oscura a la angustia (1973)
- Cómo se fabrica una bruja (1976)
