Josip Bratulić - Josip Bratulić
Josip Bratulić | |
---|---|
![]() Bratulić ve svém projevu na akci propagace knihy v roce 2017 Čakovec | |
narozený | |
Národnost | chorvatský |
Známý jako | filologie, literární historie |
Josip Bratulić (narozen 2. února 1939) je a chorvatský filolog a historik literatury a kultury.[1]
Narodil se v Sveti Petar u Šumi. Navštěvoval a tělocvična v Pazin, promoval v Chorvatské studie a srovnávací literatura na Filozofická fakulta v Záhřebu. Na stejné univerzitě získal magisterský titul a doktorát s diplomovou prací o chorvatštině Glagolismus. Pracoval jako asistent a vědecký pracovník v Staroslověnský ústav v Záhřebu a od roku 1977 vyučuje kurz staré chorvatské literatury na Záhřebské filozofické fakultě. V letech 1991–1993 působil jako děkan a od roku 2000 je řádným členem Chorvatská akademie věd a umění.[1]
Bratulić se podílel na přípravě velkého množství kulturních a vědeckých akcí, například výstavy Pisana riječ u Hrvatskoj („Psané slovo v Chorvatsku“) a rozvoj etnoparku Hlaholika Roč – Hum společně s Želimir Janeš. V období 1996-2002. působil jako prezident Matica hrvatska. Jeho vědeckým zájmem je chorvatský a slovanský středověk, chorvatská hlaholika, chorvatský pre-obrození literatura a chorvatské kulturní zvláštnosti na Istrijský území.[1]
Funguje
- Apokrif o prekrasnom Josipu u hrvatskoj književnosti (1972)
- Istarski razvod (1978)
- Aleja glagoljaša Roč – Hum (1983, 1994)
- Žitja Konstantina i Metodija i druga vrela (1985)
- Istarske književne teme (1987)
- Vinodolski zakon (1988)
- Izazov zavičaja (1990)
- Sjaj baštine (1990)
- Mrvice sa zagrebačkog stola (1994)
- Leksikon hrvatske glagoljice (1995)
- Hrvatska propovijed (1996)
- Hrvatski ex libris, (2007)
- Hrvatske autorske čestitke, (2011)
Reference
- ^ A b C „Bratulić, Josip“, Chorvatská encyklopedie (v chorvatštině), Leksikografski zavod Miroslav Krleža, 1999–2009, vyvoláno 3. května 2014
Kulturní kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Vlado Gotovac | Matica hrvatska 1996–2002 | Předseda Uspěl Igor Zidić |