Josh Scogin - Josh Scogin
![]() | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Josh Scogin | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Joshua Scogin |
narozený | Douglasville, Gruzie , USA | 17. července 1981
Žánry | |
Zaměstnání (s) |
|
Nástroje |
|
Aktivní roky | 1997 – dosud |
Související akty |
|
Josh Scogin (narozený 17 července 1981) je americký hudebník a v současné době je zpěvák a kytarista skupiny '68. On je také známý pro bytí zpěvák pro Vůz a bývalý zpěvák kapely Norma Jean a Luti-Kriss. Scogin nahrál sólový materiál pod názvem A Rose, By Any Other Name a v roce 2010 vydal album.
Kariéra
Původně získal uznání jako zpěvák a zakládající člen kapely Norma Jean, po nahrání dvou celovečerních alb, split vydání a EP. Scogin opustil Normu Jean krátce po vydání jejich prvního alba, Požehnej mučedníkovi a polib dítě. S vydáním alba Scogin uvedl: „Přál bych si, abych měl nějaký skvělý příběh o velkém boji nebo mimozemšťanech nebo tak něco, ale opravdu to bylo jen něco, k čemu jsem se cítil veden.“[1] Krátce poté, co opustil Normu Jean, založil Scogin kapelu The Chariot a řekl: „Vytváření něčeho z ničeho ... Je to základní koncept umění.“ The Chariot vydali své debutové album, Všechno je naživu, všechno dýchá, nic není mrtvé a nic nekrvácí na konci roku 2004. Záznam byl nahrán živě ve studiu a byl surový a neleštěný, včetně zpětné vazby na celé album. V červnu 2005 byl Scogin koproducentem společnosti Jako Cities Burn's debutové album Synu, miloval jsem tě v nejtemnějších. Na trati „Admission: Regret“ předvedl vokály. O rok později Všechno je naživu, všechno dýchá, nic není mrtvé a nic nekrvácí byl propuštěn, Scogine a zbytek Vůz pokračoval k uvolnění Unsung EP. Po zásadní změně sestavy se skupina vrátila do studia, aby nahrála to, co Scogin řekl, že „definuje, kdo je The Chariot“. V dubnu 2007 The Chariot vydali své druhé studiové album s názvem Snoubenka. 5. května 2009 The Chariot vydali své třetí studiové album s názvem Války a pověsti o válkách. 22. listopadu 2010 The Chariot vydali své čtvrté studiové album s názvem Dlouhý život. 28. srpna 2012 vydali The Chariot své páté a poslední plnohodnotné album, Jedno křídlo.
Brzy po rozpadu The Chariot založil Scogin novou kapelu s názvem '68 s Michaelem McClellanem. Dvoudílný vydal EP s názvem Půlnoc v roce 2014 a jejich debutové album V humoru a smutku, byl propuštěn následující rok. Kapela vstoupila do studia v lednu 2016, aby pracovala na svém druhém albu a pokračování V humoru a smutku. Dvoudílná zmije byla vydána 2. června 2017.
Sólová kariéra
Scogin má sólový projekt s názvem A Rose od Any Other Name a album s názvem Jeden pro mého pána a jeden pro mou dámu který byl vydán 7. května 2010. Scogin má tendenci psát jemnější a melodičtější hudbu, „aby přerušil kontinuitu psaní převážně těžších písní.“ Mnoho písní je napsáno pro jeho manželku. Hostuje také na kytaru pro kapelu Listener.
Osobní život
Scogin je ženatý a pár má dvě děti. Scogin je a křesťan a texty z jeho kapel odrážejí jeho křesťanskou víru.
Diskografie
Zpěv
- Luti-Kriss - Travail + Luti-Kriss (Stopy Luti-Kriss)
- Luti-Kriss - 5ep
- Luti-Kriss - Vrhám se
- Norma Jean - Požehnej mučedníkovi a polib dítě
- Norma Jean - Norma Jean / mewithoutYou Split 7 " (na straně a)
- Ach Henry - Ach, Henry
- Vůz - Všechno je naživu, všechno dýchá, nic není mrtvé a nic nekrvácí
- Vůz - Unsung EP
- Vůz - Snoubenka
- Vůz - Války a pověsti o válkách
- Vůz - Dlouhý život
- A Rose, Any Any Other Name - Jeden pro mého pána a jeden pro mou dámu - 7. května 2010
- Vůz - Jedno křídlo
- '68 - Půlnoc
- '68 - V humoru a smutku
- '68 - Dvoudílná zmije
Hostující vokály
- Zúčtování - Sbor vyhlazení (na „Z úst Gath přichází teror“)
- Jako města hoří - Synu, miloval jsem tě v nejtemnějších (producent alba, vokály hosta na filmu „Admission: Regret“)
- Bring Me the Horizon - Existuje peklo, věřte mi, že jsem to viděl. Je tu nebe, nechme to v tajnosti (k filmu „Liška a vlk“)
Reference
- ^ [1][nespolehlivý zdroj? ] Archivováno 4. července 2010, v Wayback Machine