Joseph Ferdinand Maria ze Salernu - Joseph Ferdinand Maria of Salern

Joseph Ferdinand Maria ze Salernu
DORNERportraitSalern1765MaxIII.jpg
Dvojitý portrét kurfiřta Maximilian III Joseph Bavorska a hraběte Josefa ze Salernu, Johann Jakob Dorner starší, 1765
narozený1718
Berg bei Kling, Horní Bavorsko
Zemřel7. prosince 1805(1805-12-07) (ve věku 86–87)
Mnichov, Bavorské království
Vznešená rodinaDům Wittelsbachů
Manžel (y)Marie Mechthildis z Törring-Seefeldu
Josepha z La Rosee
Problém
Maximilián
Maria Josepha
Adelaide
OtecFerdinand Maria Innocenz z Bavorska
MatkaHraběnka Marie Adelheid Fortunata ze Spauru

Hrabě Ferdinand Joseph Maria ze Salernu (1718 - 7. prosince 1805) byl nemanželský syn prince Ferdinand Maria Innocenz z Bavorska (1699-1738) a hraběnka Marie Adelheid Fortunata ze Spauru. Byl tedy synovcem císaře Karel VII a jeho bratři Clemens Augustus volič a arcibiskup v Kolíně nad Rýnem a Kardinál Johann Theodore, biskup ve Freisingu, Regensburgu a Lutychu.

Salern vlastnil lordstvo Geltolfing poblíž Straubingu. Během Napoleonské války, sloužil jako generál dělostřelectva. Od roku 1804 měl vlastní pěchota pluk „Hrabě Salern“, který byl vytvořen z Královského bavorského pěšího pluku č. 4 „Král Vilém z Württembergu“.

Jako generál Intendant pro hudbu u bavorského dvora byl patronem Wolfgang Amadeus Mozart. V roce 1779 byl zvolen řádným členem Bavorská akademie věd a humanitních věd. Na malbě v horní části tohoto článku je představován jako důvěryhodný přítel svého bratrance Maximilian III Joseph, ve skříni "dřevoobráběcí" na Nymphenburgský palác.

Sňatky a emise

Salern byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství bylo s hraběnkou Marií Mechthildis z Törring-Seefeldu (1734–1764). Měl s ní syna, Maximiliána ze Salernu. S jeho smrtí Salernova linie vymřela.

Jeho druhou manželkou byla hraběnka Josepha z La Rosee (zemřel 1772). S ní měl dvě dcery, Maria Josepha a Adelaide.

Reference

  • Hans & Marga Rall: Die Wittelsbacher in Lebensbildern, Mnichov, 1986; ISBN  3-222-11669-5
  • Hans & Erich Valentin, Eckehardt Nölle a Horst Stierhof: Die Wittelsbacher und ihre Künstler in acht Jahrhunderten, Mnichov, 1980; ISBN  3-7991-6085-X
  • Carl Eduard Vehse: Die Höfe zu Bayern„Leipzig, 1994; ISBN  3-378-00562-9
  • Felix Joseph Lipowsky: Leben und Thaten des Maximilian Joseph, III, Mnichov, 1833